Narodila se na Slovensku, dnes však patří k nejcitovanějším mladým ekonomům v Česku. Publikuje často se svým manželem, rovněž ekonomem. Má za sebou úspěšný konec roku: nedávno byla habilitována docentkou a získala titul Ekonomka roku.
HN: Říká se, že čistě z ekonomického pohledu je kupování dárků jedním z nejhorších způsobů, jak vynaložit peníze. Co vy a dárky? Už je máte nakoupené?
Nechávám to na manželovi, který s kupováním dárků začíná tři měsíce před Vánoci. A dělá to velice efektivně a minimalisticky. Určitě líp než já.
HN: Manžel je také ekonom?
Ano, pracuje jako poradce bankovní rady ČNB.
HN: Kde jste se seznámili?
Na bakalářském studiu na Institutu ekonomických studií na Karlově univerzitě. Bydleli jsme spolu na koleji.
◼ Vystudovala Institut ekonomických studií na Karlově univerzitě, kde dnes působí na katedře makroekonomie a ekonometrie.
◼ Věnuje se makroekonomii, bankovnictví, mezinárodní ekonomii, ale také energetice. Vydala již zhruba dvacet odborných publikací a patří mezi 100 nejlépe hodnocených ekonomek světa.
◼ Její metaanalýza vlivu letního času na úspory elektrické energie posloužila jako podklad europoslancům, když připravovali návrh na zrušení střídání letního a zimního času. Výzkumy Havránkové používá také například Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka.
◼ Pracovala rovněž na metaanalýze volebních prognóz před posledními volbami do sněmovny a před prezidentskými volbami.
Vzorem jí byly modely, které například ve Spojených státech dělá Nate Silver.
◼ "Je jasné, že agregace více průzkumů je asi přesnější než konkrétní jednotlivý průzkum. Něco jsme trefili, ale nemohu říct, že to byl jednoznačný úspěch. V Americe jsou k dispozici data za desítky let, my zatím dělali dvě pozorování," říká.
◼ Má dvojí občanství, české a slovenské, a čtyři děti.
HN: Vy jste ze Slovenska. Mluvíte dobře česky, ale nějaké slovenské slovo vám občas uteče.
Jsem v Praze zhruba dvanáct let, ale česky se snažím mluvit až v posledních letech. Mimo jiné kvůli dětem, aby v jazycích neměly zmatek. Pro Slováky je však v Česku používání slovenštiny úplně přirozené. Češi ji ani neberou jako cizí jazyk, je to milé. Byť se to trochu mění, jak teď dospívá první generace, která se už narodila v odděleném Česku nebo Slovensku. A mnozí slovenštině i méně rozumějí.
HN: Proč jste přijela studovat do Prahy?
Pocházím z malé vesnice, a když jsem tam chodila na základní školu, vůbec jsem netušila, že existují univerzity jako Harvard, Oxford nebo Princeton. Pro mě byla od dětství metou Karlova univerzita. Byl to sen, který jsem měla. A ukázalo se, že to byl sen uskutečnitelný. Zrovna ekonomie má na Karlově univerzitě tradici a dnes i mezinárodní renomé. Náš IES a institut CERGE se v posledních letech pravidelně umísťují v první stovce světových ekonomických pracovišť.
HN: Proč jste si vybrala ekonomii?
Za tím žádná zajímavá story není. Rozhodovala jsem se mezi právy a ekonomií. A došla jsem k názoru, že osobnostně se na práva až tak moc nehodím. Nejsem dostatečně tvrdá a dravá, což je pro právnickou kariéru potřeba. A v osmnácti jsem ani nebyla ještě zcela vyhraněná, takže se mi ekonomie, se svou rozmanitostí a pestrostí, zdála jako dobrá volba.
HN: Nikdy jste nelitovala?
Ne, naopak jsem objevovala to, co je na ekonomii krásné a zajímavé. Hodně i díky profesorům, které jsem měla a díky nimž jsem ekonomii poznávala.
HN: Co je podle vás na ekonomii krásného?
Obecně to, že se snaží zlepšovat životy lidí. Hledá způsoby, jak bychom se mohli mít lépe. Zvláštnost ekonomie je v tom, že je na pomezí společenských a exaktních věd. My ekonomové se někdy tváříme, že dokážeme všechno spočítat. A používáme k tomu matematiku a další nástroje, podobně jako třeba přírodní vědy.
Problém je v tom, že předmětem našeho zkoumání je chování člověka. A to je mnohdy neracionální a nepředvídatelné. Proto se ekonomové mýlí častěji než ostatní vědci používající matematiku − a někdy si to nechtějí připustit, protože k tomu omylu došli velmi sofistikovanými a přesnými metodami. To však na lidské chování neplatí. V tom je úskalí, ale i krása ekonomie.
HN: Chválila jste úroveň IES na Karlově univerzitě. Vy jste se podívala i na mezinárodně prestižní školy, jako například Berkeley v Kalifornii. Co vás tam překvapilo?
Američané jsou už od dětství vedeni k tomu, aby diskutovali. Kladou otázky, učí se argumentovat, vedou debaty. Když studentům přednášíte v Česku nebo obecně i v Evropě, většinou tiše sedí a poslouchají.
HN: Ve vaší práci ekonomické výzkumnice hodně používáte takzvanou metaanalýzu. Co tato technika přesně znamená?
Odpovím trochu oklikou. Velkým problémem hlavně ve společenských vědách je dnes to, čemu se říká replikační krize. Totiž že se řadu výsledků studií nedaří opakovat. Ono to má určitou logiku, protože na rozdíl od přírodních zákonů ve společenských vědách hodně záleží na prostředí a kontextu. Když to přeženu, chování lidí je jiné v USA a jiné například v Ugandě, takže se klidně může stát, že ten samý experiment uděláte v obou zemích s jinými výsledky. Druhým problémem je publikační selektivita. Tedy že si odborné žurnály vybírají k publikaci práce, které vycházejí statisticky pěkně, a jiné ignorují. Hodně studií se do nich proto nedostane.
Z obojího pak plyne, že když chceme porozumět nějakému jevu, najdeme spousty studií, které ho nějak zkoumají, ale mnohé mají rozdílné výsledky. Pak přijde na řadu metaanalýza, která všechna tato data vezme a pokusí se z nich učinit nějaký shrnující závěr.
Co se dočtete dál
- V článku se dále dočtete:
- Proč by Zuzana Havránková posunula letní čas rovnou o dvě hodiny.
- Jaké to je, sdílet s manželem nejen rodinu, ale i práci.
- Zda je ekonomicky uvážlivé rozhodnutí mít čtyři děti.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
