Martin Biben
Přírodní podmínky při těžbě uhlí několik set metrů pod zemí jsou tak nepředpověditelné, že ani při nejpřísnějších pravidlech nelze havárie zcela vyloučit. Expert z Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Pavel Zapletal míní, že jednou z možností, proč metan v dolu vybuchl, byl jeho náhlý únik přímo z těžené uhelné sloje.
Kde se vlastně v uhlí a důlních prostorech bere metan?
Vzniká už při samotné tvorbě uhlí, při prouhelňovacím procesu, a uniká při jeho rozvolňování, těžbě. Uhlí váže metan, etan i další uhlovodíky. Metan se postupně uvolňuje z uhelné sloje, u které záleží na míře schopnosti uhlí ho vázat a uvolňovat do prostoru. A při koncentraci od pěti procent je ve směsi se vzduchem výbušný a reaguje na každou jiskru prudkou oxidací, tedy explozí. Parametry systému, kterým se prostory dolu odvětrávají, se nastavují tak, abychom udrželi koncentraci metanu pod jedním procentem. Místně může být povolena koncentrace i do dvou procent, ale to je jen na dobu nezbytně nutnou k odstranění tohoto stavu.
Horníky musel překvapit náhlý výron metanu, na který už nemohli reagovat, říká ústřední báňský inspektor
Jak se stane, že je metanu více?
Někde třeba vypadne kus stropu, a protože větrný proud jde rovně, tak na toto místo nedosáhne. A metan, protože je lehčí než vzduch, jde nahoru a začne se v tom výklenku kupit. Pak je snaha pomocí technických opatření, například malého ventilátoru, takové místo co nejrychleji profouknout a metanu zbavit.
Zatím jste si přečetli 40 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
