Pokud bych nějak modifikoval demokracii, volební právo bych rozšířil. Tak aby ho měli všichni nezávisle na věku. V Rakousku už snížili hranici na šestnáct let a jsou politologové, kteří oprávněně argumentují, že i děti by měly mít právo volby, protože jde o jejich budoucnost. Klidně bych nechal volit i desetileté," říká bankéř Ondřej Jonáš v rozhovoru pro HN. Jonáš v roce 1968 odešel do USA s rodiči. Vystudoval matematiku a politologii na Harvardově univerzitě v USA. Tam a také v Princetonu posléze řadu let přednášel. Pracoval pro banky Goldman Sachs i Salomon Brothers. Mluví také například o tom, zda v současné době volatility na trzích investovat. "Ten dvacetiprocentní pokles byl možná už takový, že rizikem může být spíše to, že vám trh uteče, než že by došlo k poklesu o dalších dvacet procent," říká rezolutně.

HN: Co vás napadlo, když jste v závěru roku sledoval prudký propad cen akcií?

Bylo to očekávatelné. Nárůst cen akcií od února 2009 byl 350 procent. A co jde nahoru, musí v nějaký okamžik spadnout dolů. Jestliže se v USA třeba cena Applu a Amazonu loni během jednoho roku zdvojnásobila, jistě to nebylo úměrné výsledkům těchto firem. Korekce a přiznání barvy znamenají, že lidé uvažují, jaké zisky budou firmy generovat do budoucna a co je rozumné za jejich akcie dát. To není ani krize, natož krvavá koupel.

HN: Proč ten pád přišel právě teď?

Jsou tu obchodní spory USA s Čínou, spory Donalda Trumpa s Evropou, je tu brexit. Roli ale hraje i technologický faktor. Například Apple poprvé po šestnácti letech odhaduje, že jeho tržby půjdou celosvětově dolů. Je to pravděpodobně tím, že technologie mobilních telefonů už svým způsobem dozrála. Například můj tři a půl roku starý iPhone 6 se příliš neliší od iPhonu 10. A Apple zjevně neumí přesvědčit lidi, že stojí za to, aby zaplatili 1000 dolarů za nový přístroj. Je tu sice technologický posun, například lepší fotoaparát, technologie rozpoznávání tváří a tak dále, ale uživatelé to zkrátka nepovažují za natolik revoluční, aby chtěli nový mobil po dvou letech, když starý je stále velmi dobrý. To brzdí poptávku.

HN: Nemůže z mixu politických a technologických faktorů vzejít nová velká krize jako v roce 2008?

Slovo krize už je devalvované. Dvacetiprocentní pokles akcií jistě bolí, ale zas tak katastroficky bych to neviděl. V letech 87 nebo 88 jsem prožil větší poklesy trhů než dnes. Je ale fakt, že dochází k přehodnocení a přetvoření obchodních vztahů a nikdo neví, jaký dopad to bude mít. Prezident Trump to myslí s konfrontací vůči Číně vážně. A podporují to jak republikáni, tak demokraté. Panuje názor, že Čína dlouhodobě zneužívá výhod, které dostala při vstupu do světové obchodní organizace. Teorie dosud říkala, že čím více budou vyvážet, tím víc budou nabízet férový přístup na vlastní trh. Jenže ono to neplatí. A vlastně ani v případě Evropy. Dovoz amerických aut do Evropy podléhá čtyřnásobnému dovoznímu tarifu než opačným směrem, takže z politického hlediska to pochopitelně působí jako červený hadr. Osobně čekám kompromisy, ale míra nejistoty tu je.

HN: Jsou tu rizika krize jako v roce 2008?

Systémová rizika ve finančním systému nevidím. Je nyní robustnější. Rizika jsou spíš na straně předluženosti firem a některých států jako Itálie. Pokud by úrokové sazby výrazně stouply, firmy nebudou schopny splácet závazky. A pak jsou tu rizika vyplývající z omezení spotřeby. Americký spotřebitel zatím vytvářel poptávku po výrobcích z Asie a také z Evropy. To ale nemusí vydržet. Už to, že německý trh za poslední rok spadl o dvacet procent, signalizuje, že poptávka po evropském exportu klesá. V nabídce zkrátka nejsou nové technologie, které by lidé nutně potřebovali. Deset let starý automobil sice možná nemá ty poslední vymoženosti, ale může sloužit dalších pět let. A protože dvě třetiny HDP Spojených států představuje spotřeba domácností, může se globální ekonomika nakonec zpomalit. Když k tomu přidáme přetváření obchodních vztahů ve světě, je jasné, že riziko tady je.

HN: Jak to může ohrozit Česko?

Česko je vůči tomuto vývoji velmi zranitelné. Jsme závislí na exportu do EU, hlavně do Německa. Očekávání německých manažerů je na sestupné tendenci a to samozřejmě bude mít dopad na české firmy. Znamená to, že vůči krizi, která by byla generována takto, by Česko bylo velmi zranitelné. Další riziko pro nás představuje technologický vývoj. Elektroauta možná postupně vytlačí spalovací motory. A je otázka, jestli český průmysl bude schopen se přeorientovat. Opravdu 100 až 120 klíčových subdodavatelů zvládne dodávat komponenty pro elektromobily? České firmy by podle mého udělaly dobře, kdyby se co nejrychleji soustředily na vývoj a inovace, třeba zrovna v oblasti elektromobility. Nebo budou potíže.

HN: Podle výroků premiéra Andreje Babiše to ale vypadá, že se nám nemůže nic stát, že jsme nejstabilnější ekonomikou Evropy.

To premiéři rádi říkají. Ano, máme se dobře, jenže jakoby ze setrvačnosti. Jako by se spoléhalo na to, že se nebude nic moc měnit. Ke změně však dochází a technologický vývoj nás může tvrdě zasáhnout. Česká vláda přitom málo investuje do budoucnosti, dává málo do vědy, do vzdělání. Priority jsou nastavené úplně špatně. Navíc můžeme mít ekonomické problémy i kvůli vztahu našeho premiéra k EU. Andrej Babiš není evidentně schopen chovat se státnicky a promluvit v Bruselu v zájmu všech − nejen v úzkém zájmu preferencí. Mluví sobecky, nepůsobí věrohodně. Křečovitě odmítá jakéhokoli uprchlíka, sděluje "nikdy neodejdu", celkově to působí smutně. A je to nebezpečné. Nakonec může dojít k tomu, že se nám kvůli jeho sebestřednému vystupování uzavře schengenský prostor, což by byla katastrofa. Osobně bych v úřadu českého premiéra chtěl vidět někoho, jako je Donald Tusk, někoho, kdo není jen kmenový bojovník, ale má širší ideály a myšlenky a dovede je také prodat veřejnosti. Bohužel u nás nikoho takového zatím nevidím.

HN: Co by tedy podle vás mělo Česko dělat jinak?

Hlavně se musíme rozhodnout, jestli chceme být na Západě, nebo na Východě. Pokud na Východě, tak fajn, přitakejme lidem jako Václav Klaus a Miloš Zeman a dalším hochům z bývalého Prognostického ústavu, kteří dělají to, co jim pravděpodobně bylo nařízeno.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • V článku se dále dočtete
  • Co je příčinou obecné euroskepse v Česku?
  • Měla by země přijmout euro?
  • Proč by děti měly mít volební právo?
  • Vydrží Česku současná prosperita a svoboda?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se