V Torontu v noci na sobotu zemřel pamětník holokaustu a podnikatel českého původu Jiří Brady. Ve věku 90 let podlehl srdečnímu selhání. Za války prošel několika koncentračními tábory. V Kanadě žil od roku 1951. ČTK to řekl jeho příbuzný, bývalý ministr kultury Daniel Herman.

V roce 2016 vzbudila v Česku pozornost kontroverze kolem státního vyznamenání pro Bradyho. Podle Hermana, který byl v té době ministrem, bylo vyznamenání pro Bradyho původně schváleno, ale po Hermanově setkání s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou zrušeno. Podle prezidenta Miloše Zemana byl Brady sice několikrát nominován, ale on jeho vyznamenání nikdy neschválil, a proto nebylo co rušit.

"Kauza s vyznamenáním-nevyznamenáním nebyla pro mne nikdy nic na překonání, byla to spíš úleva, že nejsem v situaci, kdy bych měl přijmout vyznamenání z rukou člověka, kterého si nevážím," odpověděl loni v únoru Brady na dotaz, zda se už přes tehdejší události přenesl.

Brady ale po incidentu s Hradem získal v Česku řadu jiných ocenění, mimo jiné medaili Karla Kramáře, kterou mu udělil tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Bradyho ocenily rovněž sněmovna, Praha, Brno či olomoucká Univerzita Palackého.

Brady se narodil 9. února 1928 v Novém Městě na Moravě do židovské rodiny. Za druhé světové války zahynuli oba jeho rodiče a sestra v koncentračních táborech. Sám Brady prošel koncentračními tábory Terezín a Osvětim. V lednu 1945 se mu podařilo během pochodu smrti uprchnout.

V roce 1949 Brady emigroval z Československa. V Kanadě založil úspěšnou instalatérskou firmu a stal se váženým podnikatelem. O svých zkušenostech z holokaustu přednášel po celém světě. Významně se angažoval v pomoci českým imigrantům v Kanadě.

Inspirativní muž, vzpomínají na Bradyho čeští politici

O Bradym hovoří čeští politici jako o inspirativním a odvážném muži plném energie. Vedle exministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), který je Bradyho synovcem, úmrtí komentovali zejména ti, kteří se za Bradyho postavili před třemi lety ve sporu s Hradem o státní vyznamenání.

Podle bývalé předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové (ODS) byl Brady laskavý člověk s těžkým životním údělem. "Přežil nacistické koncentráky, ale ztratil v nich celou rodinu. Naštěstí emigroval do Kanady, a unikl tak komunistické totalitní moci. Jsme mu vděčni za podporu krajanů i znovunabytí svobody po roce 1989. Bohužel se k němu hanebně zachoval prezident Zeman a to je nesmazatelnou ostudou a dluhem naší země vůči tomuto slušnému a výjimečnému muži," řekla Němcová.

"Odchod strýce Jiřího pociťuji jako osobní ztrátu. Měli jsme se moc rádi. Byl pro mne velkým příkladem pro chvíle nepohody. Vždy, když řeším nějaký problém, vzpomenu si na něho a říkám si, že ve srovnání s tím, co prožil on, je to lapálie. Bude mi chybět a děkuji mu za všechnu inspiraci a podporu, kterou mi poskytoval. Na některé naše rozhovory nikdy nezapomenu. Díky za vše, Jirko," napsal Herman.

Na nedávné osobní setkání v Torontu vzpomínal na Twitteru místopředseda poslaneckého klubu lidovců Ondřej Benešík. "Byl to skromný muž ale velký vlastenec, který nám nechtěně ukázal malost a ješitnost některých mocipánů, kteří mu nesahají ani po kotníky," uvedl.

 

"Věřím, že u nejvyšší instance Jiří Brady dostane za svůj těžký život ocenění nejvyšší a věčné," připomenul na sociálních sítích spor s Hradem první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Uvedl, že se sklání před jeho náročnou životní cestou. I on zavzpomínal, že obdivoval při setkání s Bradym jeho pozitivní energii.

"Zažil jsem jej v smutně hloupých dnech okolo jeho vyznamenání-nevyznamenání. Moudrý tichý skromný člověk. Sršela z něj vnitřní radost, vyrovnanost a nadhled," napsal předseda STAN Petr Gazdík.

"Pan Brady stane před Hospodinem, a ten nebude zkoumat, kolik a od koho dostal metálů během své pozemské pouti," uvedl na Twitteru senátor Tomáš Czernin.