Nejen že se školy potýkají s nedostatkem učitelů, pedagogické fakulty navíc neumí připravit své absolventy na reálnou práci s dětmi a raději se zaměřují na nekonečné teoretické přednášky o nedůležitých tématech, říká v rozhovoru pro HN ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl.

Podle Šteffla existuje chaos v přípravě vzdělávacích programů, protože se každý odborník zaměřuje pouze na svůj obor, o kterém si myslí, že je ten nejdůležitější. Nepopírá, že výuku dějepisu je třeba změnit, jak se v poslední době začalo spekulovat. Dodává však, že na školách stále učí generace lidí, která byla vychována sovětskou verzí historie. Šteffl také kritizuje návrh hejtmanů, kteří chtějí ztížit přijímací zkoušky na gymnázia. Myslí si, že se jedná o protiústavní návrh, neboť každý má právo na bezplatné střední vzdělání podle svého výběru.

Školstvím momentálně rezonuje nedostatek učitelů. Ministr Robert Plaga chce tento problém vyřešit tak, že pustí do škol víc odborníků z praxe, kteří by si pedagogické vzdělání dodělali během působení na škole. Co si o tom myslíte?

Je krize, učitelé nejsou, ale mělo se to řešit už před několika roky. Teď už je pozdě a je to málo. Ředitelé už dlouho musí přijímat učitele bez kvalifikace. Pak už jim může být jedno, jestli přijmou čerstvou maturantku nebo lékařku, která vychovala tři děti. A já si myslím, že by měl zákon nutit ředitele k tomu, aby raději přijali tu lékařku než maturantku. Pořád se handrkujeme o to, že by učitelé měli být profesně dobře připraveni, ale vzdělání na pedagogických fakultách to nezaručuje.

Když někoho přijímám na ScioŠkolu a vím, že to byl vedoucí ve Skautu, je to pro mě větší záruka, že bude umět pracovat s dětmi, než když má pedagogické vzdělání. Jenže bohužel vedoucí ve Skautu nyní nemůže legálně učit, protože nemá pedagogické vzdělání. Dokud budou pedagogické fakulty produkovat učitele bez záruky, pak je celý současný zákon nesmyslný.

Proč si myslíte, že pedagogické fakulty neumí učitele připravit na práci s dětmi?

Protože pořád učí hlavně teorii a zanedbávají praxi. To je špatně. Studenti by už od prvního ročníku měli trávit mnohem víc času v reálné škole, teď je to za celé studium snad sedm procent, ale, jak se dozvídám, často i méně. Navíc se tam učí nesmyslné věci.

Místo toho, aby se například učili přicházet s nápady, jak udělat biologii zajímavou, učí se třeba to, "jak ovlivňuje rychlost transportu glukózy aktivita intracelulární hexokinázy" a stovky dalších podobných podrobností, kterým často nerozumí ani graduovaní biologové. To přece nepotřebují znát. Změnu ale nečekám. Na pedagogických fakultách působí pořád převážně právě ti teoretici, a kapři si svůj rybník nevypustí.  

Změnu na druhou stranu plánuje ministerstvo školství na základních a středních školách. Připravují se nové rámcové vzdělávací programy, podle kterých budou školy učit… 

Revize těchto programů je zatím jen chaos. Chybí jasné zadání. Když ministr řekne, že se má učivo "provzdušnit", není to žádný cíl. Musí být jasné, čeho se má revizemi dosáhnout. To dosud nikdo neřekl.

Změny připravují odborníci z příslušných oborů. Například na fyzice pracují fyzikáři, kteří si myslí, že ze všeho nejdůležitější je, aby děti na základní škole rozuměly elektromagnetické indukci, aby uměly Ohmův nebo Pascalův zákon. Nemají nadhled, vidí jen svůj obor a nepřemýšlejí o tom, co potřebuje každý v reálném životě.

Jak si může každý ověřit, výsledkem je, že naprostá většina vysokoškoláků tyto věci neumí a mnozí ani nevědí, o čem je řeč. Takže výsledek je jen ztráta času a znechucení žáků, kteří nevědí, k čemu jim to bude, a dobře tuší, že tohle mohou klidně zase zapomenout.

Kdo by se tedy podle vás měl na změnách vzdělávacích programů podílet?

Mluvíme-li o základním vzdělání, pak hlavně moudří lidé s nadhledem a rozhledem, lidé, kteří hledí dopředu, rozumí společnosti a jejímu vývoji. Sociologové, psychologové, spisovatelé, rodiče, lidé z podniků. Ti by měli vypracovat obecné zadání, co to znamená mít základní vzdělání, které by následně zmínění odborníci mohli rozpracovat.

Já si třeba myslím, že by každý měl vědět, že příroda je poznatelná a předvídatelná, určitě by se žáci měli naučit, jak lze zjistit či ověřit pravdu pozorováním nebo experimentem. A k tomu nabízí fyzika spoustu příležitostí. Ale takhle fyzika koncipovaná není. Skupina fyzikářů dostala zadání, aby určila, co se má učit ve fyzice, češtináři zase v češtině a podobně. A to nemůže vést k ničemu dobrému.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč je špatně, když rodiče chtějí, aby školy "srovnaly děti do latě"?
  • Měla by se změnit výuka dějepisu?
  • A proč je podle Šteffla návrh na zpřísnění přijímacího řízení na střední školy?
  • Jak vypadá vzdělávání ve ScioŠkolách?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se