Piráty povede do voleb do Evropského parlamentu softwarový specialista Marcel Kolaja. Ve stranických primárkách porazil poslance Mikuláše Peksu. Pro Kolaju bylo ve druhém kole voleb 253 z 449 hlasujících pirátů, Peksu jich podpořilo 196. Vyplývá to z informací zveřejněných hlasovacím systémem pirátů.

Osmatřicetiletý Kolaja kandidoval do Evropského parlamentu už před pěti lety, tehdy byl na kandidátce pirátů druhý za předsedou strany Ivanem Bartošem. Profesně se zabývá svobodným softwarem a autorským právem na jednotném digitálním trhu. Jako europoslanec se chce zaměřit na digitální agendu, informační technologie a na ochranu práv spotřebitelů.

"Pokud si vezmete téma technologický rozvoj a rozeberete si ho, zjistíte, že to téma má velký vliv na ekonomický růst v Evropě a udržení životní úrovně," uvedl pro HN Kolaja po svém zvolení. "Pokud technologie ovládnou jiné mocnosti, může se jednoduše stát, že ten blahobyt, který v Evropský unii máme, půjde směrem dolů. Já to chápu jako důležité téma," dodal.

V kampani pro evropské volby chtějí klást důraz na zachování svobod, které Češi mají díky členství v Evropské unii, a na zajištění rovného zacházení s občany jednotlivých unijních zemí. Na celostátním fóru pirátů to řekl Tomáš Mrkvička, který připravuje strategii kampaně strany.

Mrkvička uvedl, že pirátští voliči jsou ve srovnání s ostatními Čechy nadprůměrně proevropští. Na EU oceňují především komfort, který jim přináší, tedy možnost bez omezení cestovat, studovat v zahraničí nebo odtamtud telefonovat. Piráti proto budou v kampani upozorňovat, že tyto svobody mohou být v ohrožení, pokud by ve volbách výrazně uspěly strany usilující o rozpad EU. Chtějí tím mobilizovat své voliče, aby přišli k volbám.

Druhým tématem kampaně by měla být rovnost mezi občany různých evropských zemí. "Lidé nechtějí být občany druhé kategorie. Chtějí cítit, že jsou stejní Evropané jako Němci nebo Francouzi," uvedl Mrkvička. Podle něj toto téma souvisí mimo jiné s problémem dvojí kvality potravin.

O pozici lídra pirátské kandidátky pro evropské volby se celkem ucházelo šest lidí, do druhého kola postoupili pouze Kolaja a Peksa. Všichni kandidáti v sobotu na celostátním fóru pirátů v Táboře zdůrazňovali, že po evropských volbách musí být hlas České republiky v Evropské unii více slyšet.

Celostátní fórum pirátů bude odpoledne volit ještě kandidáty na druhém až pátém místě kandidátky. O ostatních pozicích se rozhodne později v internetovém hlasování. Lhůta pro podání kandidátních listin na ministerstvo vnitra je 19. března.

Předseda pirátů Ivan Bartoš v sobotu oznámil, že cílem strany je získat v eurovolbách 20 procent hlasů a mít významné slovo ve frakci Evropského parlamentu, do níž později vstoupí.

Ke které frakci by se piráti případně připojili, Kolaja zatím nedokázal říct. "My se chceme připojit do takové frakce, kde budeme mít možnost co nejvíc uplatňovat svůj program a nebudeme přicházet do konfliktu s některými uskupeními, které stojí na obrácené straně spektra, třeba nacionalisté, kteří chtějí rozbít Evropskou unii," prohlásil.

Podle Bartoše by po volbách mělo docházet k většímu propojení unijní a české politiky. "Je pro mě důležité, že se tady nedaří politickým stranám dlouhodobě spojit evropskou politiku s tou domácí," řekl HN Bartoš. Piráti by podle něj měli být "vlajkovou lodí, která přiblíží Evropskou unii lidem, aby jí rozuměli".

Podobně jako lídr kandidátky Kolaja si také Bartoš myslí, že jednou z priorit pirátů v Evropském parlamentu by měl být vznik jednotného digitálního trhu. "Ty největší firmy, které mají největší obraty, jsou firmy, které fungují digitálně. Není ale společný digitální trh, kde by se odváděly daně v těch zemích, kde uživatelé tuto službu používají," uvedl Bartoš.

V minulých eurovolbách v roce 2014 piráti těsně neuspěli, získali 4,78 procenta hlasů. Jedinou pirátskou europoslankyní je v tomto volebním období Němka Julia Redaová, která v EP působí ve frakci Zelených.

Volby do EP se v Česku uskuteční 24. a 25. května. Výsledky budou známy 26. května pozdě večer, protože je nutné počkat se sčítáním na zavření volebních místností v celé EU. České strany si rozdělí 21 křesel. V současnosti mají po čtyřech europoslancích ANO a ČSSD, tři zástupce mají TOP 09, KDU-ČSL a KSČM, dva ODS a po jednom STAN a svobodní.