Počet exekucí v ČR klesl. Nyní se vede celkem 4 542 882 exekucí vůči fyzickým osobám, v roce 2017 jich bylo 4,67 milionu. Ve středu o tom informovala Exekutorská komora ČR. Podle projektu Mapa exekucí, který vychází z údajů komory, je nynější počet ale pořád ještě vyšší než v roce 2016. Tehdy bylo exekucí zhruba 4,46 milionu.

Komplexní údaje o exekucích za rok 2018 komora zatím analyzuje. Předloni počet nově zahájených exekucí meziročně klesl o deset procent na 612 tisíc. Počet ukončených exekucí naopak dlouhodobě rostl, v roce 2017 jich bylo 540 tisíc.

Podle komory jsou v celkovém počtu exekucí zahrnuty i ty, které se přerušily kvůli zahájení insolvenčních řízení, mají povolený odklad či jsou nepravomocně zastaveny.

Srovnání počtu se situací v dalších evropských zemích by podle prezidenta komory Vladimíra Plášila mohlo být zavádějící. V každém státě totiž mohou exekutoři či jiné exekuční orgány vymáhat různé druhy pohledávek či nepeněžitých plnění. "Obecně lze pouze poukázat na to, že ze statistických dat Eurostatu vyplývá, že ČR je jednou z nejlepších zemí co do míry zadluženosti obyvatel. Celková míra zadluženosti v ČR je jedna z nejnižších v Evropě," dodal.

Podle Mapy exekucí, kterou připravily neziskové organizace z dat Exekutorské komory ČR, mělo v roce 2017 nějakou exekuci 9,7 procenta obyvatel Česka. Bylo to 863 tisíc lidí. Proti roku 2016 jich přes 29 tisíc přibylo. Tři a více exekucí mělo 493 tisíc osob. Více než deset exekucí naráz pak mělo 151 tisíc lidí. V Ústeckém kraji byla v exekuci téměř pětina obyvatel, v Karlovarském přes 17 procent. V bývalých okresech Chomutov, Sokolov, Most a Ústí nad Labem to byla více než pětina. Odborníci na sociální problematiku mluví o exekuční pandemii a označují velký počet předlužených lidí za jeden z největších sociálních a ekonomických problémů současného Česka.

Sněmovna v úterý schválila svou insolvenční novelu a odmítla verzi, kterou jí vrátil s úpravami Senát. Česká asociace věřitelů přivítala, že se dolní komora vrátila ke své původní předloze o oddlužení a senátní změny nepřijala. Přijatou novelu považuje za relativně vyváženou. Podle organizací na pomoc lidem v tísni byla senátní varianta ale sociálně spravedlivější a lépe by řešila problém s předlužením.

Rovněž Česká bankovní asociace vítá příklon ke sněmovní verzi oddlužovací novely. Podle ní otevírá, zjednodušuje a demokratizuje proces osobního bankrotu. "Představuje vyvážený kompromis, když na jedné straně posiluje odpovědnost věřitelů, ale zároveň nerezignuje na odpovědnost dlužníků," řekl náměstek výkonného ředitele asociace Filip Hanzlík.

Ředitel BNP Paribas Cardif Pojišťovny Martin Steiner uvedl, že i se sněmovní verzí na oddlužení dosáhne víc lidí. Podle něj v situaci, kdy je kolem půl milionu lidí v dluhové pasti, je to krok k řešení problému. Podotkl, že další kroky by měly směřovat k příčinám a že nyní je třeba se soustředit na motivování dlužníků k práci a snaze umořit maximum závazků.

Související