Minimálně několik týdnů bude Ústavní soud v oslabení a do počtu patnácti mu bude chybět jeden soudce. Ke konci ledna ukončí svůj mandát Jan Musil, který svoji rezignaci oznámil již loni v říjnu. Sedmasedmdesátiletý soudce, jenž je ve funkci 16 let, odůvodnil odchod svým zdravotním stavem.
O jeho nástupci musí rozhodnout Senát na návrh prezidenta. I když Miloš Zeman již v listopadu tento post nabídl advokátovi a bývalému děkanovi Právnické fakulty UK Aleši Gerlochovi a ten s tím souhlasil, senátu zatím návrh na jeho jmenování nedorazil. "Ani jsme se o tom proto nebavili," uvedl místopředseda ústavně-právního výboru Senátu Michael Canov.
Ještě přednedávnem se přitom očekávalo, že na uvolněný post ústavního soudce zamíří Josef Baxa. Ten po patnácti letech musel loni v září opustit místo předsedy Nejvyššího správního soudu (NSS), který sám spoluzakládal. Jako člena svého sboru a poté i nástupce v čele nejvyšší soudní instituce by jej rád viděl i předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský. Ten na jaře loňského roku navrhoval prezidentu Zemanovi rošádu: aby na post předsedy NSS jmenoval ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka a na jeho post se přesunul Baxa.
Zeman ale tehdy nevyhověl a na post předsedy NSS jmenoval Baxova zástupce Michala Mazance. Šimíčkovo místo se tak neuvolnilo. Baxa pak před týdnem v rozhovoru pro Deník N uvedl, že mu Zeman loni na jaře řekl, že si jej "dokáže představit jako předsedu ÚS". Ale současně prý dával najevo, jak by měl jeho soud rozhodovat v konkrétních případech. To Baxa odmítl.
