Maturita negarantuje vzdělání. Když ji někdo nemá, neznamená to, že není použitelný pro život, říká viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj

Zástupci zaměstnavatelů podpořili v pondělí ministra školství Roberta Plagu v názoru, že by horší výsledky u státní přijímací zkoušky na střední školu neměly žákům přitížit. Postavili se tak proti Asociaci krajů, která na vyšší laťku u přijímaček tlačí.

Firmy si přitom podobně jako hejtmani myslí, že se na střední školy dostává mnoho dětí, které na studium nemají. Podle prvního viceprezidenta Svazu průmyslu Jana Rafaje je ale chyba spíše ve školském systému. "Předpoklady u dětí by se měly pomocí diagnostikování zjišťovat celý druhý stupeň a už tam by se měli rodiče přesvědčit, zda jejich dítě bude vynikající řemeslník," říká.

Proč nesouhlasíte s návrhem krajů na zavedení státem daného minimálního počtu bodů v přijímacích testech na střední školy?

S kraji máme podobný cíl, ale rozdílný pohled na cestu, jak se k němu dostat. To znamená udělat nějakou redukci, aby na maturitní obory nechodily děti, které na to nemají, ale třeba aby šly na obor, pro který budou mít předpoklady. Nepodporujeme rozhodnutí o osudu dítěte na základě 1–2 zkoušek z matematiky či češtiny.

U povinných přijímacích zkoušek na střední školy se pravidelně diskutuje, zda by neměly být jejich výsledky více transparentní. Jaký máte názor vy?  

Málo se mluví o tom, že zřizovatelé by měli po ředitelích škol požadovat, aby se výsledky přijímacích zkoušek jasně zveřejňovaly. Široká ani odborná veřejnost dnes neví, jaké výsledky uchazeči při přijímacích zkouškách mají. A my s tím nepracujeme. Za ty dva roky od jejich zavedení se také ještě neví, jaká bude vazba mezi výsledkem přijímacího testu a maturitou. První výsledky budeme vědět až za dva roky. Pak budeme schopni porovnat, co se s mladým člověkem na střední škole děje.

Měly by se podle těch závěrů vypisovat i obory?

Ano. Pokud zjistíme, že u přijímacích testů je většina lidí pod nějakou rozumnou úrovní, tak nám to ukazuje, že to asi vhodný obor, z něhož by měli lidé docházet k maturitě, není. My už dnes určité cut off score máme na konci středního školství. Akorát nyní kraje říkají: tak pojďme finální cut off score předsunout a dát na jeho začátek. Podezřívám je trochu, že si s cut off score chtějí zjednodušit cestu a vyhnout se nepopulární redukci počtu středních škol, respektive tříd.

Jak to myslíte?

Už dnes mohou zřizovatelé škol redukovat kapacity, a to na základě simulace budoucího trhu práce nebo potenciálu studentů. Nicméně to dělají ojediněle, protože to není moc politicky výhodné. Navíc, je často nepodrží ministerstvo školství, které v místě, kde kraj kapacitu zredukoval, umožní vznik soukromé škole.

Nevyžadují maturitu pro své děti ale hlavně rodiče?

To není jen o rodičích, to je filosofický problém. Podle našeho názoru Gaussova křivka platí i pro potenciál vzdělávání. Když řekneme, že někdo nemá na maturitu, tak to ještě neznamená, že je ten člověk nepoužitelný pro život. Naopak, my potřebujeme spoustu kvalitních řemeslníků, od kterých vůbec nemusíme vyžadovat, aby měli maturitu. Ti lidé se často uživí lépe, než lidé, kteří maturitu nějak "odbouchají", a pak nevědí, co se životem. Když se podíváte do Německa, tak tam jsou obory IT, které nekončí maturitou a ti lidé jsou přesto placeni výborně.