Po více než půlročních jednáních mají Němci jasno. V roce 2038 skončí veškerá jejich výroba elektrické energie z uhlí. Dlouho očekávané rozhodnutí bude mít dopady i na české firmy, hlavně Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského a PPF Investments nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Dohoda zástupců vlády, odborů, regionů i průmyslu se setkala s rozporuplným přijetím. Zatímco politici hovoří o historickém úspěchu, zástupci energetických firem se bojí dopadů na svůj byznys a ekologové požadují uspíšení celého procesu.

Zástupci EPH jsou zatím s hodnocením zdrženliví. "Celou věc budeme komentovat až po prostudování celého textu. Ten má ale přes 300 stránek v němčině," říká mluvčí skupiny Daniel Častvaj s tím, že přesnější údaje o dopadech tak skupina bude vědět v půlce týdne.

EPH nyní v Německu provozuje hnědo- a černouhelné elektrárny o celkovém výkonu 9,5 gigawattu. Pro srovnání − výkon obou bloků Jaderné elektrárny Temelín je něco přes dva gigawatty. Většinu tohoto výkonu představují zdroje, jež v roce 2016 koupil Křetínský s Kellnerem od švédské společnosti ­Vattenfall.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se