Česká republika se na celosvětovém žebříčku vnímané korupce loni posunula o čtyři pozice nahoru a skončila na 38. místě. První místo v žebříčku mezinárodní organizace Transparency International (TI) obsadilo Dánsko, následované Novým Zélandem. Na posledních pozicích jsou ze 180 sledovaných zemí Somálsko a Sýrie. Výrazně loni ztratily Spojené státy, které klesly ze 16. na 22. místo. Slovensko skončilo 57.

Česko v posledních letech na tradičním žebříčku, který státy hodnotí na škále 0 (obrovská vnímaná korupce) až 100 (žádná vnímaná korupce), kolísá. Za rok 2015 bylo 37. a pak se výrazně propadlo na 47. místo, aby si za rok 2017 polepšilo na 42. pozici. Za loňský rok ČR dostala 59 bodů, a zařadila se tak na stejnou pozici jako Kypr a Litva.

Šéf české pobočky TI David Ondráčka má za to, že boj s korupcí v Česku spíše stagnuje. "Naši politici sní o tom, že doženeme světovou špičku ekonomicky, sociálně a konkurenceschopností. Ale jsou zoufale nedůslední v omezování korupce, otevřenosti, kvalitě veřejného sektoru," uvedl.

V rámci Evropské unie, jejíž členské země mají průměr 65 bodů, zůstává Česká republika stále podprůměrná. Ze zemí visegrádské čtyřky si vede podobně jako Polsko, které skončilo 36., a lépe než Slovensko s Maďarskem, které je 64. Z unijních zemí nejméně bodů (42) získalo Bulharsko, které tak skončilo na 77. příčce.

Nejlépe hodnocené Dánsko získalo od neziskové organizace 88 bodů, Nový Zéland 87. V první desítce jsou také Finsko, Singapur, Švédsko, Švýcarsko, Norsko, Nizozemsko, Kanada a Lucembursko. Na sdíleném 11. místě žebříčku, který je sestavován na základě průzkumů mezi experty, skončily Německo a Británie s 80 body.

Například Ukrajina skončila na 120. místě, o které se dělí se třemi africkými státy: Libérií, Malawi a Mali. Ještě méně bodů než Ukrajina dostalo Rusko (28), které se umístilo na 138. příčce stejně jako Guinea, Írán, Libanon, Mexiko a Papua-Nová Guinea. Čína obsadila spolu se Srbskem 87. příčku, a předstihla tak například Vietnam, který je spolu s Moldavskem a Pákistánem 117.

Průměr všech hodnocených států činí 43 bodů. K zemím, které nejvíce ztratily, patří Spojené státy. Přišly o čtyři body, když jich získaly 71. Více jich ztratily už jen Ázerbájdžán (šest) a Burundi (pět). Největší zisk si připsaly Omán (osm bodů) a Gambie (sedm).

Na konci žebříčku jsou podobně jako předloni Somálsko (deset bodů), Sýrie a Jižní Súdán (po 13 bodech).

Bodové zisky Česka mohou být křehké

Bodové zisky Česka v žebříčku vnímané korupce mohou být křehké. Naznačují to události posledního roku týkající se možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Česko si v posledním hodnocení polepšilo ve dvou dílčích indexech, které se týkají podmínek pro založení či provozování byznysu. Ve všech ostatních aspektech ČR stagnovala, uvedla TI v tiskové zprávě.

Mírný posun vpřed odráží spíše stabilní podmínky pro založení či provozování byznysu než progresivní systematické změny, hodnotí TI. Pro skutečné zlepšení je podle organizace potřeba udělat několik jednoduchých kroků. Berlínský sekretariát Česko v rámci západní Evropy a EU označuje jako zemi, kterou je třeba sledovat.

"Česká republika své skóre v rámci CPI od roku 2014 neustále zlepšuje, ale události v uplynulém roce naznačují, že bodové zisky mohou být křehké. Předseda vlády byl shledán vinným ze střetu zájmů ve vztahu k jeho médiím. Byl také obviněn ze střetu zájmů ohledně spojení s firmou, která obdržela miliony eur z evropských dotací," uvádí TI. Poukazuje přitom na podezření, že premiér Babiš může být i po převedení holdingu do svěřenských fondů kvůli dotacím pro Agrofert a vlastnictví médií ve střetu zájmů. Pod Agrofert spadá mimo jiné vydavatelský dům Mafra.

"Naši politici sní o tom, že doženeme světovou špičku ekonomicky, sociálně a konkurenceschopností. Ale jsou zoufale nedůslední v omezování korupce, otevřenosti, kvalitě veřejného sektoru. V tom Česko spíše stagnuje a vznikají nová rizika, na která Index TI poukazuje. Bez důrazu na funkční instituce, efektivní hospodaření, systémové reformy a nezávislou a důslednou justici to nepůjde a domeček z karet se nám sesype při první větší krizi," konstatoval ředitel TI ČR Ondráčka.

Trend privatizace veřejného zájmu v ČR, před kterým TI varovala už minulý rok, pokračuje bez znatelnějších změn. Ekonomické vlivové skupiny už podle TI nehledají oporu pro své soukromé zájmy jen v politice, ale upravují chod institucí samotných a vytvářejí si podmínky vhodné pro své podnikání. Na politické scéně pak není zájem iniciovat ani dílčí kroky v boji proti korupci, natož přijmout zásadnější rozhodnutí či reformy, dodává organizace.

Česká republika by měla mít ambici využít svůj potenciál a v žebříčku mířit nad průměr států EU, na který ztrácí šest bodů. ČR by podle receptu TI měla zlepšit zejména nezávislost demokratických institucí a dodržování principů právního státu, stabilizaci, profesionalizaci a otevřenost veřejné správy, hospodárnost veřejných rozpočtů a rozkrývání skutečných majitelů.