Ve chvíli, kdy světovým byznysem otřásají obchodní války a zavádění ochranných bariér, přináší bezcelní zóna mezi Evropskou unií a Japonskem nové možnosti pro českou ekonomiku. Platí od pátku a vztahuje se na průmyslové i zemědělské výrobky a služby.

"Vstupujeme do vůbec největší zóny volného obchodu," prohlásila po jejím zavedení šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

Smlouva odstraňuje téměř všechna vzájemná cla, dotýká se třetiny globálního HDP a 639 milionů lidí. Dopad bude mít především na vývoz japonských automobilů do Evropy a prodej zemědělských produktů opačným směrem. Přezdívá se jí proto "auta za sýr".

"V atmosféře hrozícího protekcio­nismu je to pozitivní zpráva. Navíc jde o velké částky," říká mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Do Japonska nyní vyváží zhruba tisícovka českých firem − například slad, sklo, chemikálie nebo stavebniny. Pobočky na místě má ale jen několik těchto společností.

Japonský kapitál přitom hraje zásadní roli přímo v Česku. Východoasijská země je tu po Německu druhým největším investorem. ­Aktuálně zde působí zhruba 250 japonských firem, které zaměstnávají více než 47 tisíc lidí.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Kolik českých firem vyváží do Japonska?
  • Jakou bilanci vzájemný obchod má?
  • Kterým společnostem bezcelní zóna nejvíce pomůže?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se