Martin Burda, bývalý ředitel Investiční společnosti České spořitelny a spoluzakladatel firmy pro alternativní investice Sirius Investments, říká, že velké banky jsou v nabídce investičních produktů nepružné a nenabízejí v době nízkých úrokových sazeb běžným klientům nástroje ke skutečnému zhodnocení peněz. Klienti proto leckdy dávají peníze do firemních dluhopisů a riskují, že o své prostředky v budoucnosti přijdou.

Burda působí v oblasti správy aktiv už více než dvacet let. V České spořitelně pomáhal založit speciální nemovitostní fondy a po odchodu z banky v roce 2013 také stál u zrodu Českého fondu půdy - prvního svého druhu na tuzemském trhu.

Martin Burda (47 let)

v roce 2015 založil společně s Johnem Vaxem a Martinem Lobotkou fond kvalifikovaných investorů Sirius Investments SICAV. Více než dvacet let působí v oblasti správy aktiv. V letech 1999 až 2001 byl investičním ředitelem české divize ING Investment Management. Před založením Siriusu v roce 2015 byl generálním ředitelem Investiční společnosti České spořitelny - největší české investiční firmě. Ve Spořitelně také pomáhal založit speciální nemovitostní fondy. Po odchodu z banky v roce 2013 také stál u zrodu Českého fondu půdy - prvního svého druhu na zdejším trhu.

HN: V posledních čtyřech pěti letech se na trhu objevily desítky malých firemních dluhopisů. Vy před těmito investicemi varujete. Proč?

To je velký průšvih. Někdo si usmyslí, že postaví luxusní domov důchodců a dříve by u takového projektu řekněme za 100 milionů korun musel přinést 30 milionů svých a 70 by dostal od banky jako úvěr. Banka by si pak pohlídala, aby peníze vrátil nebo by celý projekt sebrala. Dnes si takový podnikatel předjedná 70 milionů od banky, pak vydá 30 milionů v podřízených dluhopisech, které ponesou ročně šest procent. Z vlastního kapitálu do toho nedá ani korunu. Když projekt krachne, tak úvěr banky se zrealizuje na zástavě a investoři nedostanou vůbec nic. Dluhopis investorům možná slibuje šest procent roční výnos, ale investoři také nesou celkové akcionářské riziko. A co je ještě horší - úplně to mění motivaci manažerů projektů, protože v tom nemají peníze z vlastní kapsy. V momentě, kdy se začne něco kazit, řeknou: "Sorry, je mi to fakt líto, že to nevyšlo." A takových dluhopisů je na trhu spousta a já žasnu, do čeho všeho lidé peníze dávají. Jde o to, že nějaký podnikatel vezme byznysovou sázku, a když vyjde, zaplatí investorovi šest procent a nechá si celý zbylý zisk. Když nevyjde, odskáče to jen držitel dluhopisů. A to je úplně ohnutá motivace. Nesplácených dluhopisů budou desítky a lidé na tom prodělají spousty peněz. Někteří lidé mají falešnou sebedůvěru, že když uměli 25 let nejlépe vyrábět pneumatiky, tak teď umí nejlépe rozhodovat o tom, kam peníze dát.

HN: Zároveň ale nedoporučujete, aby si člověk nechal peníze spravovat bankou. Spíš věříte na placené a nezávislé poradce. Proč?

Tady se musím vrátit k důvodům mého odchodu z pohodlné židle v České spořitelně. Kromě toho, že jsem chtěl zkusit vlastní podnikání, byl hlavní důvod to, že banka absolutně nereagovala na zcela proměněné prostředí nízkých úrokových sazeb po krizi. U produktů, jako byly fondy peněžního trhu a dluhopisové fondy, byla matematická jistota, že po odečtení nákladů tyto nástroje střadatelům dalších pět let prostě nic neponesou. A oni to stále klientům nabízeli. V té době za mnou přišli moji dva kamarádi s myšlenkou na to založit fond zemědělské půdy. Ten nápad měl hlavu a patu a já jsem s ním šel za nadřízenými ve spořitelně a v Erste. Bylo to okamžitě zamítnuto. Dokonce tam zaznělo, že "v hlíně se rýpat nikdy nebudeme". A protože jsem sám té myšlence věřil, odešel jsem dělat do fondu zemědělské půdy. To mě navedlo na alternativy, které děláme dnes.

HN: Takže podle vás banky klientům v oblasti investování mnoho nenabízejí?

Uplynulých 20 let každá banka nabízela privátním a institucionálním investorům mix dluhopisů a akcií. Poměr dluhopisů a akcií se jen měnil podle toho, jak byl investor konzervativní. Postupně nízké sazby vynulovaly dluhopisovou složku, a tak banky začaly prosazovat takzvané strukturované produkty - různé certifikáty, strukturované dluhopisy... Tyto strukturované produkty, které tady banky nabízely posledních pět let, je jeden velký podvod na klienty. Má to jen jediný důvod - zakopat náklady produktu tři metry pod zem, aby je klient neviděl. Že prodávají produkt s nulovou přidanou hodnotou pro klienta, to už banky nezajímá…Ti, kdo to v bankách nabízejí, by se za to měli stydět. A ukazuje se to už teď: řada těchto certifikátů nic nevynesla a lidé chodí do bank nespokojení.

HN: Proč podle vás strukturované produkty výnos klientovi nepřinesou?

Banka koupí například státní dluhopis, kde má jistotu, že pět let bude inkasovat jistý výnos. A ten výnos pak investuje do nějaké velmi rizikové opce. Když to vyjde, je ze 100 nakonec 130. Když to nevyjde, zůstanete pořád na 100. Dokud ale byly úrokové sazby kolem pěti procent, tak byl úrokový výnos za pět let třeba 25 procent. I kdyby opce nevyšla i tak to skončilo pro klienta celkem zajímavým výnosem. Když ale úrokové sazby klesly na jedno procento, tak za pět let investice vydělala jen pět procent, banka si z toho vzala tři procenta, a zůstalo dvě procenta na rizikové opce. Takže aby banka mohla deklarovat, že investice může vydělat "až" 30 procent za pět let, tak kupovala opci, jejíž pravděpodobnost dobrého scénáře byla blízká nule. A to běžní investoři nevědí. Z definice takový produkt nemohl mít výnos - jen z horké vody prostě neuvaříte bramborovou polévku. Kdyby banka přišla a řekla: úroky jsou na trhu jedno procento, půl procenta si vezmu jako marži a vám dám taky půl, tak je klient odmítne. Když ale nabízí strukturovaný produkt, kde říká, že to může vydělat až 30 procent - i když se drobným písmem píše, že to bude s pravděpodobností jednoho promile - tak to vypadá lépe.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.