Mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi v produktivním věku převažují ženy. Jsou také lépe jazykově vybavené. Přesto stále vydělávají o poznání méně než muži. Zásadním faktorem, který k rozdílným výdělkům vede, je mateřství.

Na to, že se vzdělanost české společnosti zvyšuje, upozornil Český statistický úřad, který srovnal hodnoty z let 2010 a 2017. "Vzrostly počty vysokoškolsky vzdělaných, a to zejména žen," uvedl za úřad Marek Řezanka z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí.

Ve sledovaném období přibylo 270 tisíc žen s vysokoškolským diplomem a jen 164 tisíc mužů. Ve věku do 35 let mají vysokou školu dvě pětiny žen a 27 procent mužů. Poměr se začíná obracet po pětapadesátce. Ve věku nad 65 let má titul 17 procent mužů a osm procent žen.

Ženy častěji než muži mluví nejméně dvěma cizími jazyky. Zatímco Čechů s takovou dovedností je něco přes třicet procent, u Češek jde téměř o dvě pětiny.

Navzdory dobré kvalifikaci ženy vydělávají méně. "Mezi vysokoškoláky sice převažují ženy, ale na trhu práce je to jiný příběh. Hraje tam roli odchod na mateřskou a následně péče o děti předškolního věku," podotkl Řezanka z ČSÚ.

Nepoměr v odměňování se o trochu zmenšil, v roce 2010 se medián lišil o 19 procent, předloni o 15 procent, tedy zhruba o 4500 korun.

"Rozdíl klesl kvůli opakovaně navyšované minimální mzdě, která neúměrně víc zasahuje ženy," vysvětlil ekonom Filip Pertold z institutu CERGE. Zatímco v roce 2010 byla minimální mzda osm tisíc korun, v roce 2017 šlo o 11 tisíc. Pro letošek je částka nastavená na 13 350 korun.

Největší propast ve výdělcích byla předloni u vysokoškolsky vzdělaných a vyučených. Absolventky vysokých škol pobíraly zhruba o čtvrtinu méně než muži se stejným vzděláním, u vyučených šlo o více než čtvrtinový rozdíl.

"Ženy vysokoškolačky jsou na trhu práce ve srovnání s muži víc zasažené mateřstvím," říká Pertold. Podle něj je to vidět třeba na tom, že vysokoškolsky vzdělané čtyřicátnice mají hodinovou mzdu zhruba o čtvrtinu nižší než jejich vrstevníci. Ve 26 letech je přitom srovnatelná.

"Pěti- až šestiletou přestávku ženy se dvěma dětmi už nikdy nedoženou. Nejenže přeruší kariéru po porodu, ale péče na nich závisí i později, když jsou děti třeba nemocné," říká Pertold.

Řešení podle ekonoma není jednoduché. Dalo by se jít třeba německou cestou, kde je rodičovská dovolená mnohem kratší, a když se na ní partneři nevystřídají, část peněz od státu jim propadne. Chybí také místa ve školkách, hlavně pro děti mladší tří let.

Pomohly by i dostupnější částečné úvazky, aby se ženy nemusely rozhodovat mezi krajními variantami - buď nepracovat vůbec, nebo se hned vrátit na osm hodin denně. ČSÚ uvedl, že podíl kratších úvazků v Česku patří dlouhodobě k nejnižším v celé Evropské unii, pohybuje se kolem sedmi procent. V Rakousku a Německu takto pracuje téměř 30 procent lidí.

"Nástroje, jak to změnit, jsou u nás asi politicky neprůchodné," podotýká Pertold s tím, že neprošel návrh na nižší zdanění kratších úvazků a o zkrácení rodičovské se v Česku nemluví vůbec.

Statistický úřad také upozornil, že roste počet podnikatelek. Stále je jich sice méně než mužů, ale zatímco žen, které pracují "na sebe", od roku 2010 přibylo 43 tisíc, počet mužů podnikatelů poklesl. Mezi podnikatelkami je více vysokoškolaček než mezi zaměstnankyněmi.

Pertold tento vývoj považuje za logický. "OSVČ u nás mají práci méně zdaněnou a ještě navíc flexibilnější. Vysokoškolačky hledají cestu, jak se na trhu práce uplatnit a zároveň se postarat o rodinu," vysvětluje ekonom s tím, že podnikat navíc lze zároveň s pobíráním rodičovského příspěvku.

Rozdíl v počtech pracujících žen a mužů podle postavení v zaměstnání

Gender pay gap

Práce na kratší úvazek

 

Související