Ministerstvo obrany by mělo v následujících týdnech oslovit čtveřici potenciálních dodavatelů nových pásových bojových vozidel pro českou armádu. S rozpočtem 51 miliard korun půjde o největší armádní zakázku v české historii. Součástí rozsáhlého plánu na modernizaci armády jsou i další nákupy, mimo jiné 12 víceúčelových vrtulníků.

"Vidíme tady cílevědomé obnovování vševojskové armády pro obranu území," komentuje v rozhovoru pro HN současné projekty na modernizaci nezávislý vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr a upozorňuje, že další dekádu míru Evropa už možná neprožije.

HN: Nákup nových BVP má ministerstvo obrany přijít na 51 miliard korun. Je to maximální možná cena zakázky, nebo jde o částku pouze orientační, která se může dále navýšit?

Měla by to být celková suma, která pokrývá zakoupení 210 vozidel v sedmi verzích a k tomu i servis po dobu 30 let, což je předpokládaná minimální životnost.

HN: Z kolika výrobců pásových bojových vozidel si ministerstvo mohlo vybírat a proč ukáže prstem zrovna na dané čtyři?

Zpočátku se hovořilo dokonce o desítce uchazečů, ale italské vozidlo Dardo už se nevyrábělo a izraelský Namer se ukázal jako příliš těžký. Média často mluvila o projektu Wolfdog značky Zetor, jenže ten pořád neopustil fázi projektu, takže ministerstvo obrany požádalo o informaci sedm firem. Ale nevím, jak vážně se zde brala turecká vozidla FNSS Kaplan a Otokar Tulpar, pokud uvážím horšící se vztahy s Tureckem. Jako poslední byl vyřazen německý FFG PMMC G5, neboť jde o méně náročné vozidlo určené primárně jako náhrada amerických transportérů M113.

Tyto tři typy každopádně ani nepřijely na zkoušky u Vyškova, a proto zůstali čtyři silní uchazeči: General Dynamics European Land Systems ASCOD (původně výsledek spolupráce Rakouska a Španělska), BAE Systems CV90 (původně švédský, avšak dnes nabízený britskou společností), PSM Puma a Rheinmetall Lynx (oba německé).

V případě prvních dvou se jedná o typy, se kterými jsou rozsáhlé zkušenosti v řadě evropských armád, kdežto Puma je používána jen v Bundeswehru a Lynx zatím nikde, přestože ho možná zavede Katar a výrobce se údajně cítí také hodně silný v tendru pro Austrálii. Pro českou armádu je každopádně velmi důležité, aby vozidlo mělo reálné provozní zkušenosti.

HN: Jak si vlastně cenově stojí nabízená BVP?

Pokud jde o cenu, ASCOD a CV90 se podle konfigurace pohybují mezi třemi a pěti miliony eur za kus, kdežto Puma je mnohem dražší, tam je to asi osm až devět milionů eur za kus. Cena Lynxu není dosud známa, ale zřejmě by měla být podobná jako u prvních dvou typů, resp. výrazně menší než u Pumy. Kdybyste vynásobili cenu Pumy těmi 210 kusy, tak jste na nějakých 50 miliardách korun, takže byste koupili pouze vozidla v základní podobě a na zbytek by už nezůstaly peníze.

Ta suma tři až pět milionů eur za kus u vozidel ASCOD a CV90 se týká totiž jen té základní verze, tedy bojového vozidla pěchoty. Ale armáda má v plánu zavést na stejné platformě dalších šest speciálních provedení, a sice vozidlo velitelské, průzkumné, dělostřelecké pozorovací, ženijní, vyprošťovací a zdravotnické. Jelikož tyto verze samozřejmě budou mít nejrůznější účelové vybavení, například špičkovou elektroniku, většina těch variant bude výrazně dražší než ta základní.

HN: Když vezmeme tu sumu tři až pět milionů eur za kus a vynásobíme ji 210, dostaneme se zhruba na polovinu celkové vyčleněné sumy. Co ten zbytek?

Ta druhá polovina právě představuje vyšší cenu těch speciálních modifikací a samozřejmě i náklady na zmíněných 30 let údržby. Tohle je dnes u velkých kontraktů obvyklý přístup. Zákazník si již zpravidla nekupuje pouze samotná vozidla, nýbrž komplexní "balíček" produktů a příslušejících služeb na poměrně dlouhou dobu.

HN: Je mezi kandidáty nějaké vozidlo, které by české armádě slušelo nejvíce, nebo jsou všechna na stejné startovní úrovni?

Osobně bych určitě volil mezi typy ASCOD a CV90. První už slouží v Rakousku a Španělsku a teď jej zavádí Velká Británie, CV90 je vedle domácího Švédska užíván i v Dánsku, Estonsku, Finsku, Nizozemí, Norsku a Švýcarsku. Oba typy mají za sebou rovněž "ostré" nasazení v zahraničních misích (ASCOD v Kosovu a CV90 v Libérii a Afghánistánu), mají pozitivní zkušenosti z provozu, mají také vývojový potenciál a existují ve všech šesti žádaných speciálních modifikacích. Teď bude záležet na tom, co přesně zbrojovky General Dynamics a BAE Systems nabídnou.

HN: Německá bojová vozidla jsou podle vás pro českou armádu nevyhovující?

Co se týče Pumy, to je skutečně pozoruhodné vozidlo a technicky absolutní světová špička, ovšem její technologická úroveň je enormně nákladná. Navíc zkušenosti s Pumou v Bundeswehru jsou, pokud to řeknu diplomaticky, velmi kontroverzní, protože to vozidlo trpí spoustou dětských nemocí. Navíc to je opravdu jen základní bojové vozidlo pěchoty, žádná ze šesti poptávaných účelových variant neexistuje a zatím se nezdá, že by se plánovala.

Základní problém Lynxu je ten, že se o něm ví pořád málo a nemá žádné zkušenosti z provozu. Výrobce si evidentně hodně věří a to vozidlo má patrně zajímavý potenciál, ale zatím existují jen dva prototypy, to je všechno. Osobně bych nechtěl, aby česká armáda byla prvním zákazníkem a sloužila takřka jako pokusný králík.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.