Hlavní město zavede v době smogových situací MHD zdarma, a to včetně vlaků. Jeden den bezplatné přepravy vyjde městskou pokladnu na pět milionů korun, držitelům časových jízdenek neplánuje magistrát část jízdného vracet. V pondělí o tom rozhodli pražští radní. Opatření zvažovala i minulá politická reprezentace, nakonec od něj však ustoupila se zdůvodněním, že by to na kvalitu ovzduší nemělo výraznější vliv.

Město nyní připravuje i další opatření, například vyhlášku omezující topení tuhými palivy.

"Je to jasný signál, který chceme vyslat směrem k občanům, že v případě vyhlášení smogové situace se životní prostředí nachází v nějaké krizové situaci, která ohrožuje lidské zdraví," uvedl náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Smogové situace v jednotlivých krajích vyhlašuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), a to ve stupni "smogová situace" a "regulace", při které už se omezuje výroba. Město chce MHD zdarma zavádět již při mírnější situaci.

Náklady, které magistrát odhadl na pět milionů korun za jeden den opatření, bude město dopravcům kompenzovat z rozpočtové rezervy, a to vždy za čtvrtletí. Pokud jde o posílení kapacity spojů tak, aby zvládly případné zvýšení počtu cestujících, je podle dokumentu problematické. Jak v případě tramvají, tak metra a železnice je v metropoli síť na hranici kapacity.

Podle schváleného dokumentu by bylo opatření účinnější, kdyby se k němu připojil Středočeský kraj. Zástupci kraje jsou podle náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN) nápadu otevřeni, ale jednání jsou teprve na začátku.

Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) však v pondělí uvedla, že kraj zavedení bezplatného jízdného při smogových situacích nechystá, neboť by ho to stálo více než Prahu. Poukázala na to, že kraj ročně vynaloží na zajištění dopravní obslužnosti autobusovou a drážní dopravou 2,7 miliardy korun a dále je v regionu zavedeno žákovské, studentské a seniorské jízdné, které hejtmanství od loňského září stálo 3,75 milionu korun.

Lidé, kteří si platí dlouhodobou časovou jízdenku, nebudou mít v případě zavedení MHD zdarma nárok na návrat části jízdného. Podle vedení města by to bylo s ohledem na fakt, že jízdné je v Praze výrazně dotováno a roční kupon vyjde na deset korun denně, neefektivní už kvůli nákladům na vracení. Podobně by se jízdné nevracelo ani v případě železničních dopravců, kteří na území Prahy zajišťují regionální přepravu.

S uznáváním bezplatného jízdného by v regionálních vlacích v Praze neměl být problém. Mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský k tomu podotkl, že by bylo součástí tarifu PID, o jehož cenách rozhoduje Praha. "Hlavní město Praha je objednavatelem vlaků a v rámci prokazatelné ztráty financuje jejich provoz na svém území," řekl. Vedle Českých drah působí na pražské železnici na základě objednávek hlavního města také společnosti Arriva a KŽC.

Hlavní město také připravuje vyhlášku, která by měla zakázat topení uhlím a obecně regulovat topení tuhými palivy. Mohla by začít platit v roce 2020, o dva roky později má neekologické zdroje tepla zakázat zákon. Novinářům to v pondělí řekl náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN). Lidem, kteří by kvůli vyhlášce museli vyměnit kotel, mohou pomoci tzv. kotlíkové dotace.

Město připravuje i další opatření ke zlepšení ovzduší, například měření emisí aut na silnicích či nízkoemisní zónu.

Podle náměstka primátora Hlubučka zemře v metropoli každý rok předčasně kvůli znečištění ovzduší 1200 lidí a ekonomické škody dosahují 18 miliard korun. Město se proto chce na zlepšení kvality ovzduší výrazně zaměřit.

Jedním z opatření má být vyhláška, která by omezovala topení tuhými palivy. Má se zaměřit zejména na topení uhlím, které podle magistrátu patří především ve čtvrtích se zástavbou rodinných domů k nejvýraznějším zdrojům znečištění. Podle Hlubučka topí v kotlích s velmi špatnou emisní třídou v Praze asi 400 až 500 domácností.

Vedení magistrátu se odkazuje na fakt, že i v případě zákazu lidé mohou při modernizaci vytápění dosáhnout na tzv. kotlíkové dotace, které je možné čerpat do roku 2020. Náměstek upozornil, že od září 2022 bude stejně zákonem o ochraně ovzduší zakázáno topit kotli spadajícími do nejnižších dvou z pěti emisních tříd, takže nutnost výměny dotyčné nemine. Na přípravě vyhlášky se radní shodli, ale zatím je na samém začátku.

S ohledem na to, že většinu znečištění v Praze produkuje doprava, se chce magistrát zaměřit také na emise z dopravy. Hlavní město trápí zejména prachové částice označované jako PM10, které jsou velmi malé a při vdechnutí se usazují v plicních sklípcích, odkud se dostávají do krevního oběhu a roznášejí rakovinotvorné látky. Zásadním problémem zvyšujícím jejich koncentraci jsou dieselové motory s poškozeným nebo úplně chybějícím filtrem pevných částic. Podle minulých měření produkuje pět procent těchto automobilů polovinu nejškodlivějších emisí.

Praha se proto domluvila s policií na tom, že by v budoucnu mohli policisté s pomocí mobilních stanic měřit emise projíždějících aut přímo u silnice. Technika by měla identifikovat právě auta s odmontovaným nebo poškozeným filtrem a policisté by dotyčného řidiče odeslali na stanici technické kontroly. Zatím není jasné, kdy by se mohly kontroly na pražských silnicích začít objevovat pravidelně.

Náměstek primátora pro dopravu Scheinherr uvedl, že ministerstvo dopravy již začalo soutěžit mobilní měřicí stanice a fungovat by mohly začít koncem jara.

Mluvčí ministerstva František Jemelka informaci potvrdil. "Použití vybavené mobilní expertní jednotky plánujeme v polovině letošního roku," uvedl. Dodal, že první jednotka bude ve zkušebním provozu působit zejména v Praze a Středočeském kraji.

Podle statistik je v Praze vyhlášen některý ze stupňů smogové situace v průměru zhruba pět až sedm dní v roce. Loňská novela zákona o ochraně ovzduší zpřísnila limity pro vyhlášení, takže se dá v budoucnu předpokládat vyšší počet dní. Město počítá s tím, že uspořádá informační kampaň, která bude Pražany předem o opatření informovat.

Minulá politická reprezentace připravovala pro období nejtěžších smogových situací tzv. regulační řád. V jeho rámci zvažovala i zavedení MHD zdarma, po zpracování studií však magistrát rozhodl, že by na stav ovzduší pravděpodobně toto opatření nemělo výrazný vliv. Výrazněji pomoci měl v době smogu plán omezit vjezd do metropole pro nákladní a polovinu osobních vozů. Po téměř dvou letech přípravy se však ukázalo, že zavedení podobného systému je nereálné, a to zejména kvůli chybějícím objízdným trasám a komplikovanosti reálného vymáhání zákazu.

Šéf zastupitelského klubu ANO a poslanec Patrik Nacher je k opatření skeptický. "Podle mě to efekt, který se od toho očekává, mít nebude," uvedl. Dodal, že část spojů MHD už je nyní na hraně kapacity a v případě dojíždění Středočechů se nedostává P+R parkovišť, kde by lidé mohli auta nechat. Cestou ke zlepšení ovzduší je podle něj například podpora elektromobility.

Problém s kapacitou MHD vidí i šéfka klubu ODS Alexandra Udženija. Zásadní je podle ní dostavba obou okruhů a odvedení tranzitní dopravy z města. "Všechny ostatní dílčí kroky jsou bohužel jen dočasným odsunutím problémů," uvedla.

Z českých měst byla v minulosti MHD zdarma kvůli znečištění ovzduší a smogové situaci dočasně například v Přerově nebo v Ostravě. V Evropě k tomuto kroku sáhli několikrát například v Paříži, v několika polských městech, v Belgii nebo v Itálii.

Praha je po Ostravě druhým nejhorším městem z hlediska znečištění ovzduší. Zatímco v Ostravě je smog dán především výrobou, v metropoli drtivou většinu - zhruba 80 procent - zplodin produkuje doprava.

Související