Senát podle očekávání odmítl návrh KSČM na zdanění peněžitých náhrad, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích. Proti se ve středu postavili nejen zástupci nevládních stran, kteří mají v horní komoře většinu, ale i vládní ČSSD. Novelu o majetkovém vyrovnání státu s církvemi hodlá opozice napadnout u Ústavního soudu, pokud sněmovna senátní veto přehlasuje.

Zdanění náhrad je podle jeho odpůrců nestoudné a protiústavní s ohledem na smlouvy, které stát uzavřel s církvemi v souvislosti s majetkovým vypořádáním. Novela podle kritiků relativizuje princip právního státu, je hrubým zásahem do majetkových práv a do právního systému samotného. Komunistům podle jejich oponentů nejde o zdanění církví, ale o vyvolání pocitu, že si církve majetek nezaslouží a že jej dostaly moc.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) označil novelu za "mimořádnou drzost". Podle předsedy výboru pro lidská práva Jiřího Drahoše (za STAN) je za novelou "snaha některých stran nahnat body u záměrně dezinformované veřejnosti". "Platit daň z ukradeného majetku je nehoráznost, to je bolševický přístup, který nemá obdoby," uvedla například místopředsedkyně Senátu Miluše Horská z klubu KDU-ČSL.

Michael Canov (SLK) se pozastavil nad postojem ČSSD ve sněmovně. "Opravdu chcete posloužit komunistům jako užiteční idioti? Aby se vám to pak nevymstilo, oni opravdu umí zakroutit krkem," řekl. "Neměli bychom dopustit, aby tady někdo psal dějiny politické svévole, to už tady bylo," dodal šéf senátního bezpečnostního výboru Pavel Fischer (nezávislý).

Novelu obhajoval pouze komunistický poslanec Stanislav Grospič hlavně údajným nadhodnocením finančních náhrad církvím. Poslanec také mimo jiné prohlásil, že "ustanovení (zákona) upravující smlouvy nemá žádný právní význam a tudíž smlouvy uzavřené podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi nezakládají žádné právní účinky". Místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin byl jeho výkladem podle svých slov znechucen. "Vaše ideologie je založena na nenávisti," prohlásil.

Stát by zdaněním mohl podle KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun přibližně ze dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Podle senátora ČSSD a daňového poradce Pavla Štohla jsou ale náhrady zaúčtovány jako splátky pohledávek církví vůči státu a jako takové zdaněny být nemohou.

Horní komora novelu odmítla hlasy 64 ze 74 přítomných senátorů. Pro zamítnutí byli všichni zástupci frakcí starostů, ODS, KDU-ČSL a Senátor 21. Podpořilo je osm sociálních demokratů včetně Milana Štěcha a také Miroslav Adámek z klubu ANO. Proti byli pouze Ladislav Václavec a Jiří Dušek z klubu ANO a Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz). Sedm senátorů ČSSD a ANO se hlasování zdrželo.

Novelu do Senátu vyslaly koncem ledna hlasy 106 poslanců ANO, SPD, ČSSD a KSČM ze 172 přítomných poslanců. Proti hlasovalo 56 poslanců z řad ODS, pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Podle kritiků by mohli hlavně sociální demokraté ve sněmovně svůj postoj přehodnotit a vyhnout se předpokládanému zrušení novely Ústavním soudem. K přehlasování senátního veta bude třeba nadpoloviční většina všech poslanců, tedy 101 hlasů.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon také znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně sníží až na nulu v roce 2030.

Související