Ondřej Mach trpí vzácným onemocněním, takzvaným Robertsovým syndromem, který vede k deformaci rukou i nohou a dalším zdravotním problémům. I přes vážnou nemoc a upoutání na invalidní vozík, 22letý muž úspěšně zvládá studium na Dopravní fakultě Jana Pernera na Univerzitě Pardubice. Mach je jedním z nadějných mladých vědců, studentů a pedagogů, kteří si ve čtvrtek převzali Cenu Wernera von Siemense. Tu každoročně uděluje firma Siemens tvůrcům zajímavých projektů z oblasti technických a přírodovědných oborů.

Mach získal zvláštní ocenění za překonávání překážek při studiu. I přes prvotní předsudky svým pedagogům dokázal, že jeho postižení nemá vliv na studijní výsledky. O svém životě pravidelně pořádá besedy, a pomáhá tak bořit bariéry mezi hendikepovanými a ostatními studenty. V rámci projektu ESPRO svými zkušenostmi také přispívá ke vzdělávání univerzitních pracovníků, kteří se studenty se speciálními potřebami pracují. 

Za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu si cenu odnesl tým Radka Mušálka z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd, který vyvinul novou technologii plazmového nástřiku ochranných vrstev určených pro extrémní prostředí. Ty mají za úkol ochránit povrch důležitých součástek, jako jsou díly leteckých motorů, písty velkých zaoceánských lodí nebo kloubní náhrady.

"Jde o metodu nástřiku z kapalin, ať už suspenzí nebo roztoků, což umožňuje připravovat úplně nové typy vrstev, než jaké bylo dosud možné vytvořit ze standardně používaných suchých prášků. Nejedná se přitom jen o teoretický koncept, ale o novou technologii připravenou k praktickému použití," popisuje Radek Mušálek.

Magnetické materiály, které by mohly přinést revoluční změny v IT

Autorem vítězné dizertační práce je Vít Saidl z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se v ní studiem takzvaných antiferomagnetů, což jsou magnetické materiály, jejichž magnetismus se projevuje pouze uvnitř. Z pohledu vnějšího světa tedy žádné magnetické vlastnosti nevykazují. Tyto materiály by mohly mít v budoucnu využití v IT.

"Počítačový průmysl se postupnou miniaturizací dostal do blízkosti oblasti, kde se začínají projevovat zákony kvantové fyziky. S tím ovšem nejsou doposud používané součástky kompatibilní. Proto se hledají způsoby, kterými by se dal tento problém obejít. A s tím by mohly antiferomagnety pomoci. Mohou přinést revoluční změny v oblasti výpočetní techniky. Nejprve je ale nutné mít k dispozici metody, kterými by se daly tyto materiály studovat, a právě na to se zaměřuje má práce," vysvětluje Vít Saidl.

V kategorii nejlepší diplomová práce obsadila první místo Martina Doubková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, která se se svou prací podílela na vylepšení povrchové úpravy materiálu pro výrobu kostních implantátů. Ty se v praxi připevňují například v podobě dlahy přímo na povrch kosti při nápravě komplikovaných zlomenin nebo se vkládají do nitra kosti při ukotvení umělých náhrad kloubů.

"Ve své práci jsem sledovala chování kostních buněk při kontaktu s titanovou slitinou se speciální povrchovou úpravou. Vlastnosti implantátu musí odpovídat potřebám vnitřního prostředí těla a nárokům na svoji předpokládanou funkci. Závisí na tom průběh hojení a začlenění implantátu do těla. Materiál je proto potřeba různými způsoby upravovat a přizpůsobovat, aby byl co nejvhodnější pro daný účel," přibližuje Doubková.

Ocenění pro nejlepšího pedagoga získal Zbyněk Tonar z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Založil a vede Laboratoř kvantitativní histologie, kde se zaměřuje na otázku prokrvení normálních i nádorových vzorků a hojení tkání a orgánů s využitím biomateriálů. Je autorem a editorem 15 učebních textů a rozvíjí originální vyučovací metodu histologie a embryologie, která je založena na kreslení výukových schémat v reálném čase. Spolupracuje se studentskými spolky, účinkuje ve studentské kapele a přednáší na Univerzitě třetího věku. Velmi rozsáhlá je i jeho vědecká práce.

"Mám-li umět srozumitelně vyložit látku studentům, motivuje mě to k hlubšímu porozumění mému oboru. Dráha pedagoga mi dala nikdy nekončící úsilí o jasné vyjadřování, což je velmi cenné i pro vědeckou práci. Kontakt s mladými lidmi mi velí neustrnout, vzdělávat se, sledovat novinky a pracovat na sobě," říká docent Tolar.

Jak vyrábět věci, které by se nikdy nerozbily a neopotřebovaly

Cenu za vynikající kvalitu ženské vědecké práce si odnesla Ksenia Illková z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd, která je členkou vítězného týmu v kategorii základní výzkum. Na Akademii věd se zaměřuje na studium tepelných vlastností keramických nástřiků, wolframových slitin a jiných materiálů. Jejím snem je zavést použití fúzních reaktorů do běžného života, a tím jednou provždy vyřešit energetické potřeby lidstva. Při výrobě energie pomocí těchto reaktorů se zjednodušeně řečeno atomy neštěpí, ale spojují.

"Mým cílem je umožnit vyrábět takové věci, které by se nikdy nerozbily a neopotřebovaly. Chtěla bych se podílet na tom, abychom uměli udělat raketové, letecké nebo automobilové motory, které by vydržely agresivní provozní podmínky bez jakýchkoli závad, což by dovolilo výrazně zvýšit jak rychlost běžného cestovaní, tak i vesmírných letů," říká Illková.

Zvláštní ocenění za absolventskou práci zabývající se konceptem Průmysl 4.0 udělila porota Liboru Bukatovi z Fakulty elektrotechnické na Českém vysokém učení technickém v Praze, který se zaměřil na oblast optimalizace, plánování a rozvrhování výroby. Navrhl algoritmy, které dokáží nalézt vhodnou posloupnost operací výroby tak, aby došlo k maximální efektivitě.

"Snažil jsem se harmonizovat pohyby robotů, aby vyžadovaly méně energie a snížily se díky tomu náklady na provoz a zároveň dopad na životní prostředí. Ověřením algoritmů v praxi se prokázalo, že tímto způsobem je možné uspořit až 20 procent energie," uvádí Bukata.

Ceny Wernera von Siemense letos společnost Siemens udělovala už po jednadvacáté. Pořádá ji spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd České republiky, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Za předchozích 20 let si ocenění odneslo 344 studentů, pedagogů a vědců.

Související
Související