Vystřídá Zemana v prezidentské funkci žena? Muži zatím dominují

Dva týdny před slovenskými prezidentskými volbami to vypadá, že země pod Tatrami bude mít možná v nejvyšší ústavní funkci poprvé ženu. Právnička Zuzana Čaputová vychází z posledních průzkumů jako jasná favoritka, před prvním kolem ji podporuje asi čtvrtina voličů. A v anketách se ještě neprojevilo gesto hlavního konkurenta z opozičního tábora Roberta Mistríka, který se tento týden vzdal kandidatury ve prospěch Čaputové. Její šance jsou nyní ještě vyšší. Pokud se v příštích dnech Čaputová nedopustí nějaké zásadní chyby nebo nezabředne do nějaké náhle eskalované aféry, vystřídá v bratislavském Prezidentském paláci dosavadního prezidenta Andreje Kisku.

Že by k podobnému milníku v nejvyšší ústavní funkci dospělo i Česko, zatím nehrozí. Už proto, že prezident Miloš Zeman oslaví právě příští pátek teprve rok od své druhé inaugurace a jeho nástupce by se měl vybírat až za necelé čtyři roky. Vývoj na sousedním Slovensku nicméně vybízí k otázce, zda by se i v Česku mohla stát příští hlavou státu žena. Slovensko je přitom ve srovnání s Českem spíše konzervativnější zemí, více lpící na křesťanských a tradičních hodnotách. Z toho by se dalo vyvozovat, že ženy budou mít v takové společnosti těžší cestu k nejvyšším funkcím v politice.

Rovnice "čím konzervativnější společnost, tím řidší výskyt žen ve vysoké politice" však neplatí, přinejmenším ji zpochybňuje množství konkrétních příkladů. Například právě na Slovensko má před Českem náskok u funkce premiéra. V letech 2010 až 2012 stála v čele slovenské vlády Iveta Radičová. Ta navíc ještě předtím kandidovala na prezidentku a postoupila do volebního finále. V něm sice podlehla Ivanu Gašparovičovi, i tak se ale její kandidatura dala označit za historický úspěch.

Ve skutečnosti je ale vztah mezi mírou společenské liberálnosti a politickou emancipací žen spíš složitější. Slováci jsou sice historicky napřed u předsedkyně vlády a kandidátce na prezidentku, na druhou stranu ve slovenském parlamentu je v přepočtu méně žen než v Poslanecké sněmovně ČR. "Statistiky ukazují, že zastoupení žen v politice přímo nesouvisí s liberálností, nebo naopak konzervativností dané země," říká Veronika Šprincová, ředitelka neziskové organizace Fórum 50 %, která podporuje vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice. Jako kuriózní příklad uvádí aktivistka srovnání se Saúdskou Arábií, která měla podle ní dlouho vyšší poměr žen v politice než Česko.

Zmínit se dají i další příklady zemí, které nás při obsazení vysokých funkcí předběhly, a přitom v nich však ženám byla či stále je přisuzována společensky tradičnější role. Katolické Polsko mělo po roce 1989 už tři premiérky − Hannu Suchockou, Ewu Kopaczovou a naposledy Beatu Szydłovou. Podobně Irsko. V 90. letech, kdy se tato země řadila ještě mezi velmi konzervativní (teprve v této dekádě padl zákaz sexuálních vztahů mezi osobami stejného pohlaví a změnou ústavy byl legalizován rozvod manželství), stála v čele země Mary Robinsonová. Po ní nastoupila do prezidentského úřadu další žena Mary McAleeseová.