Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připouští, že její návrh změnit systém zdravotního pojištění možná neuspěje. V neděli to uvedla v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Cílem změn je podle ní nastavení systému, který nebude závislý na ekonomickém cyklu. Ministerstvo financí v pracovním materiálu uvažuje o tom, že po zrušení superhrubé mzdy by stát přestal platit zdravotní pojištění za státní pojištěnce. TOP 09 chce přeložit vlastní protinávrh.

"Chtěla bych říct všem důchodcům, dětem, studentům, rodičům na mateřské dovolené, rodičovské dovolené, nezaměstnaným, kteří jsou v registru nezaměstnaných, že ani na sekundu neuvažovalo ministerstvo financí o tom, že oni by platili pojištění," uvedla v neděli Schillerová. Pokud její návrh, který označila za pracovní, neprojde, nedává podle ní smysl rušit od roku 2021 superhrubou mzdu. Zrušení superhrubé mzdy označil v pátek za velké riziko předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček.

Související

Bývalý ministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek v neděli uvedl, že TOP 09 přijde s vlastním návrhem, který bude férovější. "Stát dnes za své pojištěnce platí čtyřikrát méně, než odvádí zaměstnanec se zaměstnavatelem z průměrného platu. Navrhujeme snížení zdravotního pojištění a zvýšení plateb státu za důchodce a děti. Zvýší se tak čistá mzda, sníží cena práce a pojistné částky budou férovější," uvedl. Návrh Schillerové by podle něj znamenal další daňovou zátěž pro živnostníky a zaměstnance.

Podle Schillerové by zaměstnanci na změnách, které navrhuje, naopak vydělali.

Ministryně financí uvedla, že je nutné v debatě o problematice dále pokračovat.

"Dnes nemáme systém u zdravotních pojišťoven, a to můj návrh obsahuje, aby se zdravotní pojišťovny chovaly proticyklicky. To znamená, že tam nemáme jasná pravidla na vytváření rezerv v dobách ekonomického růstu, kdy je tento systém v přebytku. Chci, aby se rezervy vytvořily a systém vyrovnávaly," dodala.

K úvahám ministerstva financí se v neděli vyjádřil také místopředseda hnutí ANO Richard Brabec. V pořadu televize Prima Partie označil Schillerové návrh za makroekonomickou debatu, jak by bylo možné ušetřit peníze na zrušení superhrubé mzdy.

"Ta úvaha zásadní reformy není na stole ani ke koaličnímu jednání, ministryně Schillerová vede tuto debatu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Není to oficiální návrh," uvedl. Dodal, že interně se o tom zatím nejednalo ani uvnitř hnutí ANO. Zdůraznil, že vláda by nedopustila, aby zdravotní pojišťovny neměly peníze, třeba v době recese.

Stát letos za svého pojištěnce odvádí 1018 korun. Loni to bylo 969 a předloni 920 korun. Minimální záloha na zdravotní pojištění pro živnostníky letos činí 2208 korun a pro lidi bez zdanitelných příjmů 1803 korun. Loni to bylo u živnostníků 2024 korun a pro osoby bez příjmů 1647 korun.

Penze by příští rok mohly vzrůst o 750 korun, Maláčová trvá na 900

Ministryně financí Schillerová v nedělních OVM také uvedla, že v příštím roce by penze mohly vzrůst o zhruba 750 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) již dřív uvedla, že navrhne zvýšení v průměru o 900 korun. Na sjezdu ČSSD v Hradci Králové nová místopředsedkyně ČSSD Maláčová prohlásila, že sociální demokraté budou na 900 korunách trvat.

"Podle posledních propočtů, co mi říkal můj tým ... tak to vypadá už teď asi na 750 korun ta valorizace," uvedla v neděli Schillerová. Přesná čísla bude mít k dispozici později, až Český statistický úřad v březnu poskytne další údaje. "Ale teď to tipujeme na 750 korun, což je částka, se kterou já počítám ve státním rozpočtu na rok 2020," řekla. V souvislosti s tím, že o 900 korunách hovořil i premiér a předseda ANO Andrej Babiš, Schillerová řekla, že ona se jako ministryně financí musí zajímat o to, "jaká bude udržitelnost toho rozpočtu i v dalších letech".

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v pořadu řekl, že vláda promarnila pět let a dosud nepředložila penzijní reformu, která důchodový systém stabilizuje. "Není tady nic, pouze hádky o zvyšování důchodů," uvedl. Podle něj to bude mít dopady na životy milionů lidí. "Až půjdou silnější generace do důchodu, tak se důchody (bez penzijní reformy) skutečně propadnou," míní.

Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela loni v září 2,89 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Starobní důchody pobíralo 2,41 milionu lidí. Šéfka nové důchodové komise Danuše Nerudová před nedávnem řekla, že polovina seniorek a seniorů v Česku dostává méně než 13 258 korun. Své důchodové systémy mají i resorty vnitra či obrany.

Schillerová letos zatím nepočítá s vyšším rozpočtovým schodkem

Schillerová zatím nepočítá s tím, že by musela upravovat rozpočet pro letošní rok, ačkoli se v únoru dostal do schodku 19,9 miliardy korun. Podle ní je na případné úpravy zatím brzy.

O navýšení schodku pro rok 2020 je ministryně ochotna diskutovat pouze v případě vyšších investic z národních zdrojů.

Státní rozpočet se v únoru dostal do schodku 19,9 miliardy korun

Podle ministerstva jde o důsledek mimořádných
výdajů a nižších příjmů z EU

Státní rozpočet se ke konci února dostal téměř do dvacetimiliardového schodku po lednovém přebytku 8,8 miliardy korun. Loni v únoru vykázal rozpočet přebytek 25,8 miliardy korun. Čísla v pátek zveřejnilo ministerstvo financí.

Podle Schillerové se ve zhoršených údajích projevil propad v dani z přidané hodnoty a ve spotřební dani. Oproti loňsku podle ní například pokleslo množství zadržených nadměrných odpočtů daně a projevily se některé jednorázové vlivy.

Úvahy o případném zvýšení schodku letošního rozpočtu nad schválených 40 miliard korun jsou podle Schillerové předčasné. "Je velmi brzo. Budu to sledovat a zatím to neočekávám," řekla ministryně.

Pro rok 2020 chce Schillerová udržet schodek rozpočtu na 40 miliardách. "Pro mne je nepřekročitelný," uvedla. Připustila ale, že za určitých podmínek by mohl být vyšší. "Pokud bychom se měli bavit o vyšším schodku - a budeme o tom debatovat - tak já jsem ochotna se o něm bavit maximálně, pokud by byl podložen investicemi z národních zdrojů," zdůraznila Schillerová. Dodala, že zvýšení schodku pro příští rok by vnímala jako velký problém.

Schválený státní rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun, nakonec skončil s přebytkem 2,9 miliardy korun. Pro letošní rok je rozpočet schválený se schodkem 40 miliard korun.

Celkové výdaje rozpočtu ke konci letošního února stouply meziročně o 33,9 miliardy na 237,3 miliardy korun. Celkové příjmy naopak meziročně klesly o 11,8 miliardy korun na 217,4 miliardy korun. Rozpočet očištěný o peníze z EU by tak ke konci února skončil podle ministerstva se schodkem 22,4 miliardy korun. Ve stejném období roku 2018 by takto očištěný výsledek představoval schodek 0,3 miliardy korun.

Související