Měla být a už zase nebude. K odpískanému projektu nové budovy Národní galerie se nehlásí Babiš ani žádný z úřadů

Loni v listopadu premiér Andrej Babiš, doprovázen početnou suitou vládních funkcionářů, představil před televizními kamerami projekt výstavby nové budovy Národní galerie. Svatostánek výtvarného umění měl vyrůst poblíž pražské stanice metra Hradčanská. A to na pozemcích, které nyní z větší části patří Správě železniční dopravní cesty (SŽDC). Po čtyřech měsících je ale všechno úplně jinak. K celému plánu se najednou nehlásí ani premiér, ani žádný z vládních úřadů.

Když minulý pátek premiér Babiš na dotaz HN sdělil, že s novou galerijní budovou se už nepočítá, bylo to překvapení i pro šéfa Národní galerie Jiřího Fajta, stojícího v tu chvíli po Babišově boku. "Slyšel jsem to tady poprvé," připustil Fajt následně. Na jednu stranu je mu prý líto, že nová čistě galerijní budova v Praze nevyroste, nicméně nechtěl by se prý do stavební akce stejně pouštět za situace, kdy nejsou vykoupeny pozemky a reálně hrozí, že v příštích letech se situace ohledně parcel nevyjasní. "V takovém případě je lepší vrabec v hrsti než holub na střeše," poznamenal Fajt pro HN.

Nicméně Babiš výslovně odmítl, že by důvod, proč se nová galerie stavět nebude, spočíval v problematických pozemcích, na které si činí nárok firma Amádeus Real, s níž SŽDC loni v únoru podepsala smlouvu o smlouvě budoucí. "Protože jsme se rozhodli, že budeme rekonstruovat Veletržní palác," vysvětloval Babiš před novináři svou náhlou názorovou otočku.

A hned také vyzdvihl architektonickou hodnotu Veletržního paláce, kam mají nyní peníze státu směřovat a který má být i v budoucnu centrálním výstavním prostorem Národní galerie. "To je budova, kterou přijel svého času obdivovat i Le Corbusier. A my chceme postupně vedle Veletržního paláce investovat v Praze i do dalších budov spojených s kulturou," řekl také Babiš a posteskl si, že vláda na tyto rekonstrukční akce dává více peněz než "bohatší Praha".