Stát nemusí církvi vydat kroměřížskou Květnou zahradu zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO. Ve čtvrtek o tom rozhodl Okresní soud v Kroměříži. V zahradě, kterou spravuje Národní památkový ústav (NPÚ), vznikly v minulých letech péčí státu novostavby, které podle rozhodnutí soudkyně Jany Ivánkové zákonné vydání zahrady olomouckému arcibiskupství neumožňují. Rozsudek není pravomocný.

Arcibiskupství tvrdí, že zahrada tvoří celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou, které při církevních restitucích získalo zpět. I zámek a Podzámecká zahrada figurují na seznamu UNESCO, zapsány na něj byly společně s Květnou zahradou. Podle právního zástupce arcibiskupství Stanislava Hykyše jde o jeden z důkazů funkční souvislosti těchto nemovitostí. Zahrady a zámek podle něj navíc v minulosti měly vždy stejného vlastníka, nejdříve církev, poté stát. "Synergie mezi Květnou zahradou, Podzámeckou zahradou a zámkem založená před 350 lety trvá dodnes," řekl Hykyš. Podle soudkyně je však Květná zahrada schopna samostatné existence.

Právní zástupce NPÚ Petr Wünsch považuje Květnou zahradu za památku, která na seznamu UNESCO figuruje oprávněně. V případě zámku a Podzámecké zahrady podle něj už méně. NPÚ odmítl Květnou zahradu v restitucích vydat kvůli pochybnostem o splnění zákonných podmínek. "Po odnětí zahrady arcibiskupství vznikaly na pozemcích Květné zahrady po desítky let novostavby. Nešlo jen o rekonstrukce objektů," uvedl Wünsch. V zahradě v roce 2014 skončily práce za 230 milionů korun spolufinancované evropskými penězi. Díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století, kdy ji založil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu.

Hykyš uvedl, že všechny novostavby představují součást, popřípadě příslušenství zahrady. Nejsou podle něj překážkou pro její vydání. "Objekty dílensko-opravárenské povahy, sklady zahradní techniky, retenční nádrže, rybníčky, kopeček s králíky či produkční skleník jsou nepochybně nezbytné k řádnému užívání pozemků Květné zahrady," řekl Hykyš.

Soud měl původně v kauze začít rozhodovat na podzim 2017. Arcibiskupství však zažádalo, aby se případem zabýval jiný než kroměřížský soud, což však Krajský soud v Brně zamítl. Arcibiskupství neuspělo ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Krajský soud koncem loňského roku zamítl jako nedůvodnou také námitku podjatosti soudkyně Ivánkové, kterou arcibiskupství podalo.

Související