Česko je po téměř dvou letech oficiálně považováno za zemi bez nákazy afrického moru prasat (AMP), Evropská komise o tom ve středu Česko a další členské země informovala, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Česko se tak podle veterinářů stalo zatím první zemí na světě, která dokázala tuto nemoc na svém území vymýtit. Zruší se mimořádná veterinární opatření na Zlínsku.

Choroba se ale stále šíří v evropských státech, například v Polsku a Belgii, podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda je riziko nového zavlečení nemoci do Česka velké. Nemoc, která není nebezpečná pro člověka, přenášejí například divoká prasata.

"Dnes již můžeme říci, že se nám podařilo něco, co může být dobrým příkladem i pro ostatní státy postižené AMP. Lze proto s jistotou konstatovat, že AMP je možné zastavit a vymýtit. V krátké době ukončíme poslední veterinární opatření, která jsou ještě na Zlínsku v platnosti," dodal Semerád. Například se na Zlínsku zruší zóna s intenzivním odlovem prasat, změní se také tamní pravidla pro lov divočáků. Změny by měly nastat ve čtvrtek.

Semerád upozornil, že na začátku období, kdy se nemoc v Česku vyskytla, šla ČR proti některým doporučením EU a expertů. Ti chtěli, aby se nedělalo nic, pouze aby se divoká prasata vyšetřovala. Veterináři podle něj také odolali tlaku odborníků, kteří chtěli prasata ihned vystřílet. "Vedle toho jsme měli určité štěstí - ta lokalita byla mezi čtyřmi silnicemi, měli jsme možnost pohyb nebo přesuny omezit a to bylo velice významné," řekl Semerád. Podle ředitele tak mohly být v místě vybudovány sice ne stabilní ploty, ale pachové a elektrické ohradníky. "Ve chvíli, kdy tam byl klid pro divoká prasata, neměla důvod se přesouvat," dodal.

Veterináři navíc v oblasti na některých pozemcích přikázali, že zemědělci nesmí sklízet polní plodiny, které následně sloužily prasatům jako krmivo. Poté veterináři zjistili, že se nakažená zvířata drží pouze v jedné části vymezené oblasti, do druhé tak pustili myslivce a následně policii. Policejní odstřelovači podle Semeráda stříleli spíše velké kňoury a bachyně, myslivci spíše mladší kusy.

Přímé náklady podle něj dosáhly 180 milionů korun, zbytek pak stál 120 milionů korun například ve zvýšených nákladech právě na práci veterinářů.

Ostatní státy EU se pak v současnosti z opatření, která ČR přijala, učí. Západní Evropa si podle Semeráda mění legislativu, aby mohla přikazovat právě například nesklízení plodin zemědělcům, jako se to stalo v ČR. Kromě EU se nyní nemoc šíří i Asií, například Čínou, Vietnamem nebo Mongolskem.

První dva uhynulí divočáci, u kterých se později potvrdil africký mor prasat, byli nalezeni předloňského 21. a 22. června na kraji Zlína poblíž areálu Krajské nemocnice T. Bati. Africký mor prasat se v Česku objevil poprvé, přenášejí jej volně žijící zvířata, pro lidi není nebezpečný.

Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí krajského města veterináři následně potvrdili africký mor prasat u více než 200 uhynulých, zastřelených nebo odchycených divokých prasat.

Související