Na padesátníka, který v mládí způsobil svému zaměstnavateli smrtelnou finanční ztrátu, působí Nicholas William Leeson vyrovnaným dojmem. Přiznává ovšem, že stále žije ve strachu, že zklame. Byť v o něco menším, než který jej v polovině devadesátých let dohnal ke šňůře riskantních burzovních spekulací na asijských trzích. Jejich výsledkem byla ztráta za více než 800 milionů liber (podle tehdejšího kurzu zhruba 34 miliard korun), jež položila na lopatky nejstarší anglickou investiční banku Barings.

"Obavy z neúspěchu jsou s vámi stále. Jestli se nenaučíte s nimi nějak vypořádat, nezbavíte se jich. Platí to i pro mě. Musím své jednání přizpůsobit, abych ten strach zvládl," přiznává Leeson, kterému přátelé říkají Nick. Rozhovor poskytl HN během výroční konference české pobočky finančních analytiků CFA Society, na kterou přijel přednášet.

Jelikož se pražská akce konala v konferenčním sále České národní banky, je o to více neuvěřitelné, že před čtvrtstoletím se tento muž v šedomodrém obleku s bílou košilí s rozhalenkou několik dní skrýval před finančními úředníky a policisty v Asii a Evropě. Nakonec byl dopaden v Německu a deportován do Singapuru, kde byl odsouzen k 6,5 roku vězení. Z trestu si odseděl dvě třetiny. Po návratu do Anglie překonal rakovinu tlustého střeva a napsal životopisný bestseller Makléř darebák (anglicky Rogue Trader), který se stal inspirací pro stejnojmenný film s Ewanem McGregorem v hlavní roli. 

HN: Kdy jste začal přednášet?

Hned jak jsem vyšel z vězení.

Nicholas Leeson (52)

◼ Bývalý obchodník s cennými papíry se narodil ve Watfordu. V roce 1985 po ukončení středoškolského studia nastoupil do banky Coutts, která spravuje majetek královské rodiny. Dva roky poté zamířil do Morgan Stanley. Zde rovněž strávil dva roky a posléze přešel do banky Barings.
◼ Zpočátku se zabýval vypořádáním obchodů, v roce 1992 byl pověřen vedením singapurské pobočky. Zde již byl zodpovědný za obchodování na singapurské derivátové burze.
◼ Po krachu banky byl za podvody odsouzen v Singapuru k šesti letům vězení. Odseděl si přibližně čtyři roky.

HN: Je to vždy jako zde v budově centrální banky a jste za to placený?

Jde o různá místa a akce. Někdy je to po večeři pro větší počet lidí, jako tady v Praze, někdy je skupina menší. Jde o slušné honoráře. Lhal bych, kdybych vám tvrdil něco jiného. Obvykle přednáším jednou za měsíc. Netvrdím, že je to jednoduché. Pro mě osobně je to ale snadnější, protože vždy vyprávím svůj příběh, který koneckonců znám sám nejlépe. Využívám svou osobní zkušenost, abych lidi varoval.

HN: Před čím?

Trochu záleží na publiku. Jde-li o mladé lidi, vždy říkám, že bych se do svých potíží nikdy nedostal, kdybych požádal o pomoc. Vždy jsou kolem vás lidé, kteří vám mohou pomoct. Mnozí z nich zažili totéž nebo něco podobného už před vámi. Mně bylo pětadvacet, když jsem dostal Barings do problémů. Tehdy jsem si myslel, že požádat o pomoc se rovná přiznání vlastní slabosti. Pokud šlo o komunikaci s lidmi kolem mě, dělal jsem tehdy všechno špatně. Je také pravda, že ti, kteří měli na věci dohlížet, to nedělali, jak měli.

HN: Slouží vaše přednáškové honoráře ke splacení vašich dluhů?

Ne. Z vězení jsem byl propuštěn v roce 1999, což vyvolalo velký zájem médií. Noviny mi platily za to, že jsem jim poskytl rozhovor. Daily Mail (britské bulvární noviny, pozn. red.) zaplatil 110 tisíc liber za mé první interview s novinami po návratu do Anglie. Všechny platby probíhaly přes právníky, kteří dozorovali splácení mých dluhů. Část honorářů šla také na to, abych si mohl právníky zaplatit. Po 24 letech od krachu Barings je to už za mnou. Po určité době tito správci přestali peníze vymáhat, protože se to vzhledem k jejich nákladům zkrátka nevyplatí. Přesto nade mnou stále visí soudní příkaz na výplatu 100 milionů liber, ale prakticky z toho už nic nevyplývá.

HN: Kdybyste ale teoreticky vyhrál 100 milionů liber v loterii, nebyl by onen soudní příkaz aktivován?

Ne. Onen sázkový lístek by si koupila moje žena. Máme to všechno promyšlené. Nemějte obavy. Dělám si ale legraci, loterii nehraju. Teď vážně − myslím si, že po těch letech už je to vše promlčené. Nejsem si ale na sto procent jistý. Pravda je, že se moji soudem jmenovaní finanční správci naposledy ozvali v roce 2001. Od té doby jsem s nimi nemluvil.

HN: Co vlastně tito správci konkrétně dělali?

Ve skutečnosti nic zvláštního. Zprvu šlo o cosi jako kontrolu či dohled nad mými příjmy. Brali všechno, co jsem si vydělal. Měsíčně jsem od nich dostával peníze na to, abych si mohl hradit lékařské výdaje a měl z čeho žít. Jejich hlavní obavou bylo, abych někde neukázal fotku, jak stojím vedle ferrari a tvářím se, že je moje. Nechtěli vypadat jako hlupáci, kteří nade mnou ztratili kontrolu.

HN: Kolik dostanete zaplaceno za tuto pražskou přednášku?

To vám říct nemohu, je to ale slušný honorář. Přijeli jsme se ženou a už jsme si stačili prohlédnout Staroměstské náměstí, orloj a další místa. Celkově v Praze strávíme tři dny.

HN: Obchodujete na burze i dnes?

Ano, skoro každý den. Zejména s futures, což jsou cenné papíry, které spekulují na pohyby měn a burzovních indexů. Obchody držím otevřené pouze přes den. A je pravda, že ke svým vlastním penězům přidávám takzvanou páku v poměru až 400 : 1 (obchodování na dluh, které může znásobit výdělky, ale také ztráty, pozn. red.). Tady pozor, já vím, co dělám, ale jiným lidem bych něco takového nedoporučoval. Zaměřuji se na trhy, které se zrovna nejvíce hýbou. V posledních dnech jsem proto hodně sázel na pohyby kurzu britské libry vzhledem k dění okolo brexitu. Obchodování mám stále v sobě, musel jsem se ale poučit ze svých chyb.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • V článku se dále dočtete
  • Lituje Leeson toho, že kvůli němu zkrachovala banka?
  • Je v kontaktu s bývalými kolegy?
  • Jaké byly čtyři roky v singapurském vězení?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se