Premiér Andrej Babiš (ANO) popřel spekulace o tom, že by se chtěl vzdát českého předsednictví v Evropské unii ve druhé polovině roku 2022. Podle Deníku N o takové možnosti hovořil před některými ministry. Premiér ve čtvrtek na Twitteru uvedl, že se české předsednictví uskuteční, chce ale omezit náklady, které přinese.
Deník N na základě svědectví pěti ministrů z ANO a ČSSD, jejichž jména neuvedl, ve středu napsal, že Babiš pokládá náklady na předsednictví za neúměrně vysoké a nevidí v něm žádný přínos. Údajně se zmínil o tom, že by se Česko mohlo předsednictví vzdát. Babiš to na dotaz serveru ale odmítl.
"K českému předsednictví 2022: samozřejmě, že BUDE. Je to pro nás důležité," uvedl ve čtvrtek Babiš na Twitteru. Upozornil ale na to, že předsednictví je spojeno s velkým počtem úředníků. "Jsou to ohromné náklady a samozřejmě jsem to kritizoval a z toho vznikla nějaká fáma a nepravdivá informace, že nechceme pořádat předsednictví. Jasně, že chceme! Ale určitě efektivně a transparentně a chceme se na to dobře připravit," napsal Babiš.
K českému předsednictví 2022: samozřejmě, že BUDE. Je to pro nás důležité. Ale já bych jen připomněl, že my už jsme měli jedno předsednictví a tam jsme se zapsali do historie.
Vláda měla toto pondělí projednávat zajištění předsednictví a související finanční a personální požadavky. Materiál byl ovšem z jednání stažen. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ČTK řekla, že se tak stalo z časových důvodů. Nově by se kabinet měl materiálem zabývat na své nejbližší schůzi 1. dubna.
Česká republika předsedala EU v první polovině roku 2009. Češi tehdy řešili například konflikt v Gaze nebo plynovou krizi na Ukrajině. V březnu padla vláda Mirka Topolánka a po zbytek půlročního období zemi vedla úřednická vláda Jana Fischera. Náklady na předsednictví provázely kontroverze spojené se zakázkou na ozvučení od firmy ProMoPro.
