Vláda učinila další krok k tomu, aby příští rok zvýšila průměrný důchod o 900 korun na 14 200 korun měsíčně, jak se již dříve dohodly koaliční strany. Potom, co minulý týden neschválila návrh novely ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), která počítala s navýšením přímo ve výpočtu penze, v pondělí vyjednala jednorázový doplatek k zákonem zajištěné valorizaci. Ta má podle daných parametrů činit zhruba 700 korun, podle nynějších statistik 720 korun. Zbytek do 900 korun doplatí každý měsíc stát zvláštním příspěvkem.

Zda to bude 200 korun nebo 180 korun, vypočítá podle aktuálních makroekonomických dat koncem léta.

Základ, ze kterého se penze vypočítávají, kabinet navyšovat nebude, zásluhovost tak zůstane na stejné úrovni, řekla po jednání vlády ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Na konci loňska pobíralo nějaký důchod 2,9 milionu lidí, z nich víc než 2,4 milionu mělo starobní penzi. Pokud vláda každému důchodci přidá na mimořádném příspěvku 200 korun měsíčně - tedy za celý rok 2400 korun, bude to příští rok stát sedm miliard. Celkově vyjde navýšení na 33 miliard korun, uvedl po jednání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO).

"Přesná čísla budou známa na konci léta," doplnila ministryně. Dodala, že výše průměrného důchodu dosáhne 14 200 korun. Kabinet tak podle premiéra směřuje ke slibovanému průměrnému důchodu 15 tisíc korun v roce 2021. Každý důchodce včetně těch s nejnižšími penzemi by měl podle návrhu novely, kterou nyní posoudí sněmovna, v příštím roce dostat přidáno minimálně 420 až 450 korun, uvedl premiér.

"Rozhodnutí vlády o důchodech na rok 2020 je nesystémové a s ohledem na ekonomické nejistoty se zdá být míra valorizace důchodů neadekvátní," řekl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Výdaje na penze tak meziročně porostou tempem přes sedm procent, zatímco nominální HDP a potažmo celkové rozpočtové příjmy nanejvýš o čtyři procenta. Jelikož jsou výdaje na důchody největší výdajovou položkou rozpočtu, její nadměrný růst vyvolá podle něj při zachování nerostoucího deficitu nutnost radikálních škrtů jinde.

Důchody se skládají ze dvou částí. Pevný díl je pro všechny stejný a nyní činí 3270 korun. V procentní výměře se odráží odpracovaná doba a výše odvodů.

Aby průměrné zvýšení činilo slibovaných 900 korun, navrhovala Maláčová původně změnit složení penze. Pevná výměra měla podle novely odpovídat 10,6 místo deseti procentům průměrné mzdy. Polepšili by si lidé s nízkou penzí, ostatním by důchody od příštího roku rostly pomaleji než dosud. Složení důchodu Babišův kabinet už jednou měnil a zásluhovost oslaboval, za což byl kritizovaný. Proti opětovnému použití této cesty navýšení důchodů se nyní postavilo i ministerstvo financí.

Výhrady měli také někteří poslanci hnutí ANO. Poukazovali na to, že kabinet už svůj závazek z programového prohlášení splnil. Proti další nivelizaci důchodů se staví pravicová opozice.

Jednorázový příspěvek se nezapočítává do příjmů při posuzování nároku na dávky či při stanovení nezabavitelného minima při splácení dluhů.

Loni tvořila pevná část zhruba 22 procent důchodu, zásluhová výměra 78 procent. Po změně ve složení penze, kterou prosadila Babišova vláda, se od letoška pevný díl dostal na 25 procent a podíl zásluhového dílu klesl na 75 procent.

Související