V provizorním bydlení, nevyhovujícím bytě či bez domova je v Česku 54 tisíc domácností. Žije v nich 83 tisíc lidí, z nich 20 500 dětí. Polovina všech rodin i samotných lidí ve vážné bytové nouzi je ve 14 městech. Ukázala to nová analýza Platformy pro sociální bydlení a organizace Lumos za rok 2018. Autoři výsledky představili v úterý na tiskové konferenci. Podle zjištění problém s bytovou nouzí naopak téměř nemá víc než polovina území republiky.

Analýza vychází z údajů o vyplácených dávkách, od organizací na pomoc potřebným, od několika desítek radnic a ze sčítání domácností bez domova v Brně a Liberci. Ve vážné bytové nouzi jsou lidé bez domova či v provizorním přístřeší, v ubytovnách, azylových domech, nevyhovujících bytech, ústavech či přechodně u příbuzných a známých.

Bez střechy nad hlavou bylo loni asi 16 600 domácností, tedy kolem 30 procent. Na ubytovnách jich žilo na 17 900, což je asi třetina. V azylových domech jich pobývalo kolem 3200. V jiném nevyhovujícím bydlení, jímž jsou třeba neschválené ubytovny, bylo asi 1700 domácností. U příbuzných a známých jich dočasně zůstávalo 4100. V domovech pro postižené, ústavech a léčebnách jich bylo pak na 5600.

V ubytovnách žilo i 2300 rodin s dětmi, tedy téměř čtvrtina z těch ve vážné bytové nouzi. Dvě pětiny rodin měly nevyhovující bydlení, byly jich asi 4000. Přes dvě pětiny bydlely dočasně u příbuzných či známých, a to 2100 rodin s dětmi. Mezi roky 2015 a 2018 v ubytovnách o 70 procent vzrostl počet domácností, v nichž žili senioři.

Související

V Česku je 206 obcí s rozšířenou působností, tedy měst a městských obvodů. Polovina lidí v bytové nouzi žila ve 14 městech. "Pokud se zaměříme na řešení bytové nouze v těchto obcích, zásadně to ovlivní celorepubliková čísla," uvedli autoři.

Sledovali také to, jak je na tom s byty 24 měst s největší bytovou nouzí. Třetina z nich vlastní méně než deset bytů na tisíc obyvatel. V letech 2016 a 2017 se ve sledovaných městech uvolnilo 7113 bytů, sociálních bytů radnice přidělily 1023. Víc než 500 uvolněných bytů bylo v Ostravě, Brně, Havířově a Praze. Města měla v majetku 2400 bytů před rekonstrukcí, u 900 z nich stačily menší opravy do 100 tisíc korun.

Experti se zaměřili také na to, zda města přidělovala byty rodinám z ubytoven a azylových domů. Zjistili, že v některých místech by dosavadním tempem mohlo přestěhování všech domácností do obecního bydlení trvat až půl století. Výsledky ukázaly, že města často nemají přehled o tom, kolik rodin v bytové nouzi v nich vlastně žije.

Podle analýzy se do bytové nouze každý rok dostává 11 700 domácností. Některé z nich do ní spadnou poprvé, jiné opakovaně. Autoři podotýkají, že ne všichni ale potřebují sociální byt. Řadě lidí by stačila podpora, a to třeba poradenství, příspěvek na kauci při pronájmu či poskytnutí garance pronajímatelům.

Úřady práce mohou už nyní lidem v tísni poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci právě na kauci. Podle analýzy se pravidla vyplácení po republice ale výrazně liší. Zatímco v některých místech tuto podporu na získání pronájmu dostane 90 procent žadatelů, jinde čtvrtina. Doplatek na bydlení v ubytovnách dostávají asi tři pětiny rodin a dvě pětiny bezdětných domácností.

Podle platformy se Česko neobejde bez zákona, který by stanovil povinnosti obcí, úlohu úřadů a financování pomoci i prevence. "Není představitelné, že si nejvíce zasažená města poradí s bytovou nouzí bez nástrojů, které může přinést jedině zákon," uvedli autoři.

Související