Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila v roce 2018 do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého z českých zdrojů, přes 5,5 milionu tun. Na druhém místě skončila další elektrárna společnosti ČEZ Tušimice II s více než 4,4 milionu tun CO2, třetím největším znečišťovatelem byla elektrárna Chvaletice skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.

O datech ze systému obchodování s emisními povolenkami, které zveřejnila Evropská komise, v úterní tiskové zprávě informovala ekologická organizace Greenpeace ČR.

Vyjádření společností zatím není k dispozici.

Zatímco Počerady a Tušimice se držely na podobné hodnotě jako předloni, Chvaletice zvýšily emise CO2 o 43 procent proti roku 2017 na nejvyšší hodnotu za posledních 11 let. Předloni činily emise zhruba tři miliony tun CO2, loni přes 4,3 milionu. Dalšími v pořadí za těmito třemi elektrárnami v produkci emisí oxidu uhličitého loni byly paroplynová elektrárna Vřesová, hutnická firma ArcelorMittal Ostrava a Třinecké železárny.

Podle Greenpeace elektrárna Počerady produkuje podobné množství emisí jako všechna nákladní auta v České republice. Vyplývá to z dat Centra dopravního výzkumu z roku 2017.

"Meziroční nárůst emisí elektrárny Chvaletice je dán tím, že se v roce 2018 přesně o udanou hodnotu 43 % zvedla výroba elektřiny. Elektrárna se tím navrací do běžného provozního stavu a reaguje na rekordní poptávku odběratelů. Ta byla způsobena mimo jiné odstávkami jaderných elektráren a nedostatkem energie z obnovitelných zdrojů v době letních veder, tedy kvůli potřebě klimatizovat např. nemocnice, výrobny i domácnosti," uvedla ve vyjádření tisková mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová.

"Zavřít nepotřebnou a velice plýtvavou elektrárnu Počerady by snížilo české emise oxidu uhličitého stejně, jako kdyby přestala jezdit úplně všechna nákladní auta. ČEZ však stále neřekl, jestli ji opravdu zavře a bude tak naplňovat Státní energetickou koncepci České republiky, nebo jestli ji prodá Pavlu Tykačovi. Co by se asi dělo, se ukazuje ve Chvaleticích, kde Tykač zvyšuje spalování uhlí, a dokonce žádá výjimku, aby mohl vypouštět více toxické rtuti," uvedl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.

"Mezi roky 2007 a 2012 elektrárna Tušimice II  prošla komplexní obnovou, která zajistila její budoucí provoz podle současných evropských standardů přibližně do roku 2035, kdy se předpokládá vytěžení sousedního dolu Libouš.," uvedl ve vyjádření mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž. "Elektrárna Tušimice je však druhou největší uhelnou elektrárnou z hlediska výroby a proto i emise CO2 ji řadí na druhé místo, přestože má jako obnovená elektrárny tyto emise o 15 % nižší na vyrobenou megawatthodinu," dodal Kříž.

V říjnu loňského roku generální ředitel holdingu Sev.en Energy Luboš Pavlas potvrdil, že holding má stále zájem o koupi elektrárny Počerady. Tykačova společnost Vršanská uhelná jednala s ČEZ, kterému elektrárna nyní patří, o její koupi předloni. Dozorčí rada ČEZ ale transakci neschválila. Vršanská uhelná dříve uvedla, že nabídla za Počerady deset miliard korun. Pavlas řekl, že aktuální nabídka by byla nižší.

Související

Kritika modernizace Chvaletic

Chvaletickou elektrárnu kritizovali ekologičtí aktivisté již v minulosti, kdy získala stavební povolení na opravu elektrostatických odlučovačů a denitrifikaci bloků. Městský soud v Praze však letos v březnu dospěl k závěru, že modernizace elektrárny nemá výrazný negativní vliv na životní prostředí. Žalobu v roce 2016 podal právnický spolek Frank Bold Society proti rozhodnutím, jimiž ministerstvo průmyslu a obchodu potvrdilo stavební povolení pro obnovu dvou bloků elektrárny. Vůči druhému rozhodnutí může Frank Bold Society podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Práce na elektrárně za přibližně tři miliardy korun jsou už hotové. Ekologičtí aktivisté poukazovali na to, že obnova obou bloků prodlouží jejich životnost až do roku 2030 a budou tak pokračovat negativní ekologické dopady provozu. Úřady ale vyhodnotily modernizaci jako takzvaný podlimitní záměr, který nevyžaduje povinné projednání ohledně dopadů na životní prostředí (EIA).

S loňským rozhodnutím městského soudu se ztotožnil Nejvyšší správní soud (NSS) v tom, že některé záměry nedosáhly svou kapacitou nebo rozsahem příslušné limitní hodnoty. Správní orgány tedy neměly povinnost automaticky posuzovat vliv na životní prostředí podle EIA. Nižšímu soudu ale uložil, aby se zabýval tím, zda záměry a zejména denitrifikace výroby nemohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, a tudíž zda k nim nemělo být zjišťovací řízení provedeno.

"Dospěli jsme k závěru, že co se týče spojené denitrifikace, nejde o výrazné negativní vlivy na životní prostředí," řekla dnes soudkyně Naděžda Treschlová.

Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Současný majitel, společnost Severní energetická (Sev.en), elektrárnu koupil od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun.

Související