Tradičními postupy už kůrovcovou kalamitu nelze zvládnout. Tvrdí to zpráva mezinárodního týmu vědců, který vedla Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity. Kalamity navíc budou smrkové lesy postihovat stále silněji a ve větším rozsahu. Jediná šance, jak z toho ven, je lesy zásadně proměnit. Analýzu kůrovcových kalamit v Evropě a návrhy, jak jim čelit, představí akademici ve středu na lesnickém fóru ThinkForest v Praze.

Lesníci mohou nechat část kůrovcem napadených stromů stát. Uvolní se jim ruce pro zásah tam, kde má boj s broukem ještě smysl

Na rozdíl od minulosti, kdy kůrovec většinou napadal lesy, které byly od sebe vzdálené a navzájem izolované, budou podle zprávy další kalamity rozsáhlé, a tedy podobné té současné. "Budou se projevovat synchronizovaně na rozsáhlých územích. S využitím současných přístupů nebude možné je potlačit ani se jim vyhnout," uvedl vedoucí autor zprávy, docent Tomáš Hlásny z Fakulty lesnické a dřevařské univerzity.

Příčinou je vysoké zastoupení smrkových porostů pokrývajících rozsáhlé souvislé plochy i jejich podobné stáří, což jsou podmínky ideální právě pro přemnožení a další šíření kůrovce. Druhou hlavní příčinou je podle expertů klimatická změna. Sucho a vyšší teploty rychlejší vývoj kůrovce a oslabení obranných mechanismů smrků dál prohlubují.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké postupy by měly lesníkům pomoci v boji proti kůrovci? A fungují dosavadní metody, jako jsou lapáky nebo chemické postřiky?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se