Dluhy dětí do 15 let by v budoucnu mohly ze zákona přejít na jejich zákonného zástupce či osobu, která je má v péči. Novelu občanského zákoníku, která si dala za cíl zabránit vzniku dětských dluhů, představili ve středu ve sněmovně společně poslanci vládních ANO a ČSSD a opozičních pirátů a lidovců. Předkladatelé právě kvůli podpoře napříč sněmovnou věří, že úprava má šanci na úspěch. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) sdělil, že návrhy řešící nespravedlivé exekuce dětí chce jeho resort zapracovat do chystané vládní novely.

KOMENTÁŘ PETRA HONZEJKA: Dětské exekuce jsou projevem necivilizovanosti Česka

Návrh má podle poslankyně ČSSD Kateřiny Valachové reagovat na situaci, kdy v Česku čelí exekucím přes 6000 dětí a další desetitisíce dospělých si svoje dluhy přinesly z dětství. Dluhy typicky vznikly kvůli nezaplaceným poplatkům za komunální odpad, nevrácení či poškození knihy v knihovně, faktuře za telekomunikační služby či kvůli jízdě načerno.

Podle návrhu poslanců by měly peněžité dluhy nezletilých osob přejít už okamžikem svého vzniku na zákonného zástupce dítěte. Pokud taková osoba není, měl by závazek náležet osobě, do jejíž péče je nezletilý svěřen.

"Není-li této osoby, přejde tento dluh nezletilého na stát," stojí dále v návrhu. Podle poslance Patrika Nachera (za ANO) mají předkladatelé v záloze i variantu pouze se zákonným zástupcem a nebrání se diskusi o ní, pokud by měla větší podporu.

Z ustanovení by měly být vyňaty některé dluhy, například závazky způsobené nezletilým úmyslně či náhrady za škodu na majetku, dodal poslanec Lukáš Kolářík (piráti). Současná úprava se podle šéfa poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška příčí zdravému rozumu, poslanecký návrh má podle něj velkou šanci na úspěch.

Kněžínek uvedl, že ministerstvo se seznámilo se všemi návrhy, které řeší nespravedlivé exekuce dětí. "S poslanci jejich iniciativu řešíme a velmi oceňuji, že stejně jako resort justice chtějí tento pokřivený způsob, kdy dluhy přejdou z nezodpovědných rodičů na děti, řešit. Je ale nutné připravit návrh, který bude efektivní a platit po dlouhou dobu. Pojďme tedy nad jeho přípravou spojit síly," uvedl ministr Kněžínek.

Podle dat Exekutorské komory ČR z konce letošního března počet zadlužených dětí oproti roku 2017 stoupl. Zatímco předloni bylo v exekuci 5934 dětí a mladistvých, nyní jich je celkem 6175. Přesně 2175 dlužníků jsou děti do 15 let.

"Hlavní příčinou dětských dluhů jsou vždy rodiče dětí. Z dětí se stávají dlužníci tehdy, pokud mají tu smůlu, že se narodí rodičům, kteří o ně řádně nepečují. To je společný prvek u všech zadlužených dětí. V normálně fungující rodině dětem dluhy nevznikají, a pokud ano, například v důsledku jízdy načerno, rodiče dluh dítěte zaplatí a z dítěte se nestane dlužník v exekuci. Kdežto když je to dítě z rodiny, kde rodiče nefungují tak, jak mají, a neplní řádně svou vyživovací povinnost vůči dítěti, z dětí se stávají dlužníci," vysvětluje právnička Alena Vlachová, zakladatelka projektu Děti bez dluhů.

Podle ní jsou příčinou dluhů u dětí v některých případech i nedomyšlené právní úpravy. "Občanský zákoník říká, že pokud zemře nájemce bytu, nájem bytu přechází přímo ze zákona na všechny osoby, které s ním v bytě žily. Bohužel zákon nepamatuje na to, že tam také mohou žít děti, třeba i úplně malé. Přestože je ustanovení motivované snahou ochránit další lidi, aby se kvůli úmrtí jednoho člena rodiny neocitli ze dne na den bez bydlení, zákonodárce si neuvědomil, že z nájemního vztahu nevyplývají jen práva, ale i významné závazky, zejména placení nájemného, které může dosahovat značné výše. A pokud zbývající dospělý člen rodiny nájemné neplatí, stávají se z dětí jeho spoludlužníci," uvádí příklad Vlachová.

Na vině jsou prý často také soudy. "Ve většině případů, které jsem řešila, jsem od začátku viděla, že soudci k případům vůbec nepřistupují z hlediska mezinárodní Úmluvy o právech dítěte, která říká, že předním hlediskem musí být zájem dítěte. Pokud je dítě žalováno o zaplacení několikatisícových částek, soudce to nemůže vzít jen mechanicky a formálně podle zákona, stejně, jako kdyby na straně žalované byl dospělý. Musí se na to podívat optikou nejlepšího zájmu dítěte a musí uvážit třeba to, jestli se dítě do situace dostalo vlastním zaviněním, nebo jestli to zavinili jeho rodiče," popisuje právnička.