Pivovarnictví v Česku se po předloňském propadu opět vrátilo k růstu. Loni se v tuzemsku podle nejnovějších dat Českého svazu pivovarů a sladoven uvařilo rekordních 21,3 milionu hektolitrů piva, tedy o milion více než o rok dříve.

Obliba ležáků, tedy spodně kvašených jedenáctek a dvanáctek, nadále rostla a už představuje více než polovinu celkového tuzemského výstavu piva. Češi ale stále častěji místo do hospody vyráží do obchodu pro lahve nebo plechovky.

Za příznivým výsledkem pivovarů stojí především sílící zájem ze zahraničí, kam loni jejich nápojů putovalo o 11,8 procenta více než o rok dříve. “Celkem jsme do zahraničí vyvezli 5,2 milionu hektolitrů piva, což je historicky první překonání pětimilionové hranice,” říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka svazu.

České pivo se vyváží hlavně do zemí Evropské unie. Nejsilnějšími trhy jsou v tomto směru stejně jako v předchozích letech sousední Německo a Slovensko. Stále větší oblibě se ale česká produkce těší například v Maďarsku, kam se piva ve srovnání s předchozím rokem vyvezlo o 60 procent více.

Rostl ale i vývoz mimo unii, který loni představoval už čtvrtinu celkového objemu exportu. Do Ruska, největšího vývozního trhu mimo EU, mířilo 375 tisíc hektolitrů, tedy o 54 procent více než o rok dříve.

Češi pijí více, ale doma

Domácí konzumace vzrostla loni téměř o tři procentní body. Každý Čech tak v průměru vypil 141 litrů piva (o tři litry více než o rok dříve). Přestože byl rok veskrze úspěšný, jeden trend dělá výrobcům piva a hlavně hospodským starosti. Lidé se od čepovaného piva v hospodách přiklánějí stále více k pití doma - z lahví a plechovek. Prodej baleného piva loni vzrostl o dva procentní body na 64 procent.

“Pokračující přesun konzumace z hospod do domácností je špatnou zprávou. Neprospívá to naší pivní kultuře ani české ekonomice,” upozorňuje František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Nepříznivý trend se snaží pivovary zvrátit zakládáním vlastních restauračních řetězců. Pod značkou Potrefená husa otevřel Staropramen už 29 restaurací, také například skupina Plzeňský Prazdroj chce zvýšit prodeje vlastních produktů a otevřela už čtyřicátou Kozlovnu. Před dvěma roky začal s vlastními hospodami také státní Budějovický Budvar. Dnes je v Česku už pět Budvarek a další pivovar chystá.

Rostoucí počet hospodských řetězců je jedním ze znaků, že se bary a nálevny v Česku potýkají se změnami. O tom svědčí také stále větší zájem o nealkoholická piva. Pivovary jich loni meziročně uvařily o 620 tisíc hektolitrů více (což je nárůst o 7,3 procentního bodu). Ještě rychleji se rostoucí oblibě těší piva smíchaná s ovocnou složkou, takzvané pivní mixy. Jejich spotřeba rostla o více než čtyřicet procent na 429 tisíc hektolitrů.

Vedle šestice velkých pivařských společností funguje v Česku 29 samostatných pivovarů a 440 minipivovarů.

Kromě toho se pivo do Česka také dováží. Už pátým rokem roste import především ze zemí Evropské unie. Zatímco v roce 2014 se do Česka dovezlo 291 tisíc hektolitrů piva, v loňském roce už to bylo 395 tisíc hektolitrů. V rámci Evropské unie do Česka mířilo pivo hlavně z Polska, Maďarska a Belgie. Z těch, která nepochází z Evropské unie, se nejvíce prodávala piva z Mexika, Srbska a Thajska.