Cesta političky Věry Jourové do Bruselu začala patrně někdy okolo roku 2006. V tomto pro ni osobně krizovém období byla tehdejší náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj (v té době za ČSSD) obviněna z braní úplatků v kauze Budišov.

Ta vešla ve známost zatčením čtyř sociálních demokratů včetně Jourové. Oprava zámku v Budišově měla s jejich pomocí být nadhodnocena tak, aby si podnikatelé a s nimi spojení politici mohli mezi sebe rozdělit třicet milionů korun.

Jourová strávila zhruba měsíc ve vazební věznici na Ruzyni, kde se dokonce podle svých slov neúspěšně pokusila o sebevraždu udušením. Korupci se nakonec nepodařilo prokázat, přesto trestní stíhání trvalo až do roku 2008. Soud následně přiznal Jourové 3,6 milionu korun jako náhradu za způsobenou újmu.

Dnešní eurokomisařka kandidovala v roce 2010 do Poslanecké sněmovny za KDU-ČSL. Do sněmovny se ale dostala až v roce 2013 za Babišovo hnutí ANO 2011. Za něj v lednu 2014 převzala post ministryně pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky. Už v říjnu téhož roku ale podala demisi s vyhlídkou na post eurokomisařky.

Vlivná, ale zprvu nechtěná pozice

Tou se stala v září 2014, když dostala od šéfa komise Jeana-Clauda Junckera na starost oblast spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a otázek rovnosti pohlaví. Její stranický šéf v hnutí ANO a tehdejší ministr financí Andrej Babiš z toho ale neměl radost. "Považuji to za neúspěch, je to zklamání, myslel jsem, že dostaneme lepší portfolio," prohlásil tehdy. Podobně kritický byl i prezident Miloš Zeman nebo vicepremiér Pavel Bělobrádek.

Fakt, že časopis Time Jourovou zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí na světě, ale potvrzuje, že se mýlili. "Slova o tom, že Česko dostalo špatné portfolio, byla od začátku nesmyslná. Naopak, Jourová dostala v komisi na starosti velmi důležité oblasti. A navíc takové, které se dobře komunikují navenek, díky tomu mohla být Jourová od začátku hodně vidět," říká dnes Jarolím Antal, ředitel Centra evropských studií Vysoké školy ekonomické.

Pravdu tak měli ti, kteří od začátku upozorňovali, že Jourová ve skutečnosti v Evropské komisi dostala velmi vlivný post. Tvrdil to například tehdejší státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza nebo europoslanec za hnutí ANO Pavel Telička.

Ti vyzdvihovali, že Jourová bude mít zásadní podíl na přijímání celoevropských zákonů týkajících se tak zásadních sektorů, jako je digitální ekonomika, nakládání s daty nebo regulace internetových gigantů typu Google nebo Facebook. A přesně to se nakonec stalo hlavní náplní práce české eurokomisařky.

Je paradoxní, že sama Jourová si přála úplně jiné portfolio – toužila po tom, aby mohla pracovat jako eurokomisařka pro regionální politiku. Měla by tak na starosti čerpání evropských fondů, tedy oblast, které se na české úrovni věnovala velkou část svého profesního života.

Související

Vlajková loď GDPR

Jak HN potvrdila sama Jourová, toto portfolio jí předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker původně slíbil a počítala s ním. Na poslední chvíli ale nastala změna. A Jourová z ní byla hodně překvapená – musela se narychlo seznámit se záležitostmi, které jí do té doby nebyly blízké. Dnes například nepokrytě přiznává, že si před několika lety smazala vlastní profil na Facebooku, protože jí tato sociální síť přišla jen jako místo pro nenávist.

Přitom jednou z nejdůležitějších oblastí, jíž se ve svém mandátu zabývala, bylo právě regulování digitálního světa a ochrany soukromí uživatelů sociálních sítí či vyhledávačů jako Google a Facebook. Prosadila jednu z globálně nejdůkladnějších ochran soukromí uživatelů internetu, Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). A v této oblasti patrně Evropa nastavila i globální trend.

Jourová toho byla svědkem minulý týden na své návštěvě hlavního města Spojených států. Zájem o zavedení podobné legislativy, jako je GDPR, vyslovily ve Washingtonu jak velké digitální firmy, tak politici napravo i nalevo. "Federální zákon, který se tu píše na dvou místech – jak v Senátu, tak ve Sněmovně reprezentantů –, jde tím směrem. Američané sami uznávají, že mají za Evropou několik let zpoždění. Je to i kvůli tomu, že se k ochraně soukromí staví volněji než Evropané," řekla v rozhovoru pro HN Jourová.

Právě z toho důvodu však předpokládá, že legislativa v USA bude patrně volnější, ale s evropskou se bude shodovat alespoň v principech. Ochrana soukromí je přitom důležitá, protože podle Jourové je cílem vytvořit zónu volného toku dat mezi Evropou, USA a některými asijskými či jihoamerickými státy. To má podpořit nejen ochranu soukromí, ale i inovace například v oblasti vývoje umělé inteligence. A aby bylo možné takovou zónu vytvořit, je podle Jourové nutný obdobný standard ochrany soukromí.

Za tím, proč skončila na svém současném postu, vidí čtyřiapadesátiletá rodačka z Třebíče své vzdělání. "Asi rozhodlo, že jsem vystudovaná právnička, tak proto pro mě pan Juncker asi zvolil tuto oblast," řekla Jourová už dřív HN. Předseda komise může mezi eurokomisaře rozdělit jednotlivé posty v komisi podle vlastního uvážení. Členské státy EU u něj sice intenzivně lobbují za to, aby dostaly tu oblast, kterou preferují. Zdaleka ne vždy ale uspějí.

Další mandát na dohled

Česko o oblast justice či ochrany spotřebitele neusilovalo. Mělo zájem o zmíněné evropské fondy nebo například o dopravu. Z dnešního pohledu si může gratulovat, že tato portfolia Jourová nedostala. Na rozdíl od justice v nich totiž evropský komisař má na starosti jen velmi málo nové legislativy. Nemůže se tak příliš podílet na vytváření budoucí podoby unie, pouze v podstatě dohlíží na naplňování stávajících norem. V Česku kromě GDPR hodně rezonovalo také téma dvojí kvality potravin v různých členských zemích, ve kterém se Jourová též angažovala.

Zpočátku se musela nějaký čas na svém novém postu rozkoukávat. Podle všeobecného přesvědčení ale následně jakožto eurokomisařka uspěla. "I když měla jen malé politické zkušenosti, dokázala držet krok s mnohem ostřílenějšími politiky. Vždyť v současné Evropské komisi sedí řada bývalých premiérů nebo dlouholetých ministrů," upozorňuje Petr Zahradník, ekonom z České spořitelny a Evropského hospodářského a sociálního výboru. Ten zároveň oceňuje, že si Jourová "uchovala selský rozum" a nestalo se jí, že by jen mechanicky podporovala vše, čím se Evropská komise zrovna zabývá. "Byť je zjevně proevropská, což je dobře," dodává Zahradník. V rámci 28 členů komise Jourová podle něj z hlediska úspěšnosti "určitě patří do první poloviny žebříčku".

To potvrzuje i hodnocení sestavené globální komunikační agenturou Burson Cohn & Wolfe, jež oslovila téměř 1800 lidí ze všech států EU, kteří se evropskými záležitostmi zabývají. Jourovou označili za jedenáctou nejúspěšnější členku Evropské komise. Z eurokomisařů ze zemí střední a východní Evropy se před ni dostal jen slovenský místopředseda komise a nedávný neúspěšný prezidentský kandidát Maroš Šefčovič.

Jourová na začátku svého působení v Evropské komisi tvrdila, že se bude snažit zlepšit pověst Evropské unie v očích Čechů. Podle Víta Dostála z Asociace pro mezinárodní otázky se jí to ale moc nepovedlo. "Se stavem znalostí o unii v Česku nemůže pohnout jeden člověk a už vůbec ne eurokomisařka. Taková snaha musí vycházet od nejvyšších ústavních činitelů," tvrdí Dostál.

Po květnových volbách do Evropského parlamentu bude česká vláda rozhodovat, jestli Jourovou jako zástupkyni Česka v Evropské komisi vybere i pro druhé funkční období. Sama Jourová řekla HN, že jí premiér Babiš už nabídl, aby pokračovala, a ona přijala.

Podle zdrojů HN momentálně skutečně vše nasvědčuje tomu, že Jourová od kabinetu nominaci dostane.

S přispěním Martina Ťopka

Související