Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) odvolal ředitele Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa po kontrolách v jimi vedených institucích. Na Fajta podal dvě trestní oznámení, třetí se připravuje. Na koho bude podáno, ministr novinářům odmítl říci. Vedením NGP pověřil krizového manažera Ivana Morávka, který dříve působil jako ekonomický náměstek v Národní knihovně, vedením olomouckého muzea dosavadního zástupce ředitele Ondřeje Zatloukala.

Ministr řekl, že Morávka vybral ze spektra potenciálně možných lidí, kteří by byli i časově schopni nastoupit do NGP a připravit její konsolidaci. Zatloukal má podle něj jako statutární zástupce muzea s institucí zkušenosti. Oba pověření ředitelé mají podle Staňka zaručit kontinuitu výstavních plánů, stejně jako přípravu dvou "klíčových projektů" - těmi jsou podle ministra v případě NGP spolupráce s francouzským Centre Pompidou a v Olomouci příprava Středoevropského fóra (SEFO). Na místa ředitelů vypíše ministerstvo v nejbližší době výběrová řízení.

Trestní oznámení na Fajta Staněk podal kvůli autorské smlouvě na 1,2 milionu korun či kvůli dlouhodobým nájemním smlouvám uzavíraným Národní galerií. Podle Staňka jde o autorskou smlouvu, která nemusí být zveřejněna v registru smluv. Je na částku 1,2 milionu korun, které byly podle Staňka určeny Fajtovi a týkají se šesti výstavních projektů. Uzavřena byla 20. prosince 2018, vyplacena byla 27. prosince 2018 a uzavřena byla s dodatkem, že nabývá účinnosti zpětně od září 2018, uvedl ministr. Doplnil, že smlouvu podepsala kancléřka NGP, tedy Fajtova podřízená. 

Ministerstvo Fajtovi vytýká také předloňský případ, kdy kvůli potížím s bezpečnostní agenturou byly objekty galerie několik dní uzavřeny. Uvádí, že NGP porušila při jednání s agenturou v několika bodech rozpočtovou kázeň.

Společnost ABAS střežila majetek NG několik měsíců na základě tendru v celém resortu kultury. V něm zvítězila firma s nejnižší nabídkou, která ale znamenala, že zaměstnanci dostávají méně než minimální mzdu; s pracovníky ostrahy měly potíže i další instituce, které to tehdy řekly. Fajt i tehdejší ministr kultury Daniel Herman uváděli, že v případě památkových objektů a umění nevyčíslitelné hodnoty nelze jako rozhodující kritérium soutěže ve veřejné zakázce uplatňovat nejnižší cenu.

V obou případech Staněk ředitele odvolal na základě právního rozboru aktuálního výsledku kontrol, které se v obou institucích uskutečnily. "Oba ředitelé na základě výsledků šetření ztratili mou důvěru v to, že jsou schopni hospodárně a s odpovědností dobrého hospodáře vést tak významné instituce s tak obrovským rozpočtem. Už loni ministerstvo kultury muselo dofinancovávat hospodaření NGP více než 15 miliony korun, podobně by to vypadalo, jak se ukazuje, v letošním roce," řekl Staněk.

V případě olomouckého muzea Staněk ve čtvrtek zmínil přípravu stavby Středoevropského fóra Olomouc. Ředitel odboru interního auditu a kontroly ministerstva kultury Miroslav Leixner ve čtvrtek uvedl, že jedna kontrola v muzeu byla v roce 2017 a druhá letos, která se týkala dokumentů k SEFO. "Prověřovaly se i nákupy pozemků pro SEFO od 2007 do 2013, poslední se dostal do vlastnictví muzea až v roce 2013, přestože už byly v minulosti podávány žádosti o evropské dotace, tedy muzeum nemělo pozemky, na kterých se mělo stavět," řekl Staněk. Ve zmíněných letech se navíc podle něj pozemky nekupovaly za tehdy běžnou cenu, ale dostávaly výjimku, aby mohly být zakoupeny dráž.

O setrvání Fajta ve vedení NGP se spekulovalo již delší dobu, se zaměstnanci olomouckého muzea byl ministr ve sporu kvůli plánované stavbě nové budovy muzea pro středoevropské současné umění.

Do sporu s muzeem se ministr dostal poté, co začal prosazovat vyhlášení architektonické soutěže na stavbu Středoevropského fóra v centru Olomouce, na kterou vláda nedávno uvolnila 600 milionů korun. Lidé z muzea a někteří další odborníci prosazovali stavbu podle deset let starého návrhu architekta Jana Šépky, ministr oponoval tím, že tak vysokou sumu z veřejných zdrojů jinak než na základě výsledku soutěže nemůže vláda investovat. Zaměstnanci muzea požadovali ministrovu rezignaci.

Počátkem dubna se však Staněk se zástupci muzea na přípravě architektonické soutěže dohodl. Ministr podle mluvčího muzea pozval Soukupa na čtvrtek do Prahy, ředitel je ale nemocný, jel proto jeho zástupce.

O možném odvolání Fajta se vždy jen spekulovalo, ministr kultury konkrétní výtky vůči němu nezveřejnil. Před dvěma týdny v tisku uvedl, že zatím nemá důvod "pochybovat o jeho uměleckých výsledcích, ty ekonomické vyhodnocujeme. Zajímá mě malá návštěvnost galerie". Návštěvnost galerie pod vedením Fajta, který do jejího čela nastoupil v polovině roku 2014, ale roste. Loni ji navštívilo celkem 711 928 lidí, v předchozím roce to bylo 690 tisíc lidí, jak vyplývá z výročních zpráv. V roce 2014 do galerie přišlo 380 tisíc lidí.

Podle informací ministerstva z počátku tohoto týdne byla 15. dubna v NGP zahájena veřejnosprávní kontrola zaměřená na vybrané skutečnosti rozhodné pro hospodaření NG s veřejnými prostředky.

Vedením NGP je pověřený exšéf Penamu Ivan Morávek

Ivan Morávek vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině, absolvoval též postgraduální studium managementu a marketingu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Vzdělání si poté doplňoval ještě v zahraničí - v Kanadě, Nizozemsku a Velké Británii. V roce 2001 absolvoval kurz MBA v Manchesteru.

Svoji profesní kariéru začal Morávek v někdejší telekomunikační společnosti SPT Telecom, kde od roku 1988 působil hned v několika řídících pozicích. Byl například obchodním a marketingovým ředitelem (1993 až 1995), major account managerem (1996 až 1997) a zástupcem ředitele na generálním ředitelství (1998 až 1999).

Poté pracoval jako obchodní ředitel firmy EDINet.cz (1999 až 2001), generální ředitel a jednatel V&S Czech (2001 až 2006), generální ředitel Penam Slovakia (2007 až 2011), firmy patřící do holdingu Agrofert, který vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO), než ho v únoru 2017 převedl do svěřenských fondů, ředitel odboru transformace Ředitelství silnic a dálnic - ŘSD (2012 až 2014), ředitel úseku obchodu a marketingu ve Státní pokladně, Centru sdílených služeb (2015 až 2016) a ekonomický náměstek v Národní knihovně.

Fajt považuje své odvolání z čela Národní galerie Praha za politický krok. Všechny důvody, jimiž ministr kultury Staněk odvolání zdůvodnil, považuje za zástupné. Autorská smlouva na více než milion korun, kvůli níž Staněk podal trestní oznámení, je podle Fajta standardním nástrojem. "Odlišuje manažerskou činnost od autorské činnosti," řekl ve čtvrtek.

Smlouva podle něj postihovala mimo jiné projekty připravované NGP k loňským výročím, na něž vláda poskytovala zvláštní dotace.

Fajt v některých projektech NGP figuroval jako jejich kurátor. Autorská smlouva podle něj byla uzavřena proto, že jako generální ředitel má smlouvu manažerskou, která však nepostihuje autorské činnosti. "Pokud někteří mí předchůdci byli jen manažeři, nemuseli autorské smlouvy uzavírat," uvedl.

"Mám posudky od právníků, kdy se ta smlouva uzavírala. Částka se opírá o vládní nařízení, které dává peníze na osmičková výročí, ta jsou tam specifikována. Je tam uvedeno, že ten, kdo vytvoří koncepci, dostane 70 000 ke svému platu, celé to běželo od května 2017 do konce loňského roku," uvedl. "Neuzurpuji si práci kurátorů, ale někdo to celé musel dát dohromady nehledě na to, že jsem byl na dvou projektech přímo kurátorsky účasten, a to je Invaze 68 a celý Salmovský palác, to byla moje záležitost," vysvětlil. Autorské smlouvy jsou podle něj v resortu běžné.

Pokud jde o kontrolu v NGP, na niž se Staněk odvolával, Fajt potvrdil, že začala v pondělí a pokračuje. Ještě ve čtvrtek ráno podle něj kontroloři, s nimiž mluvil, nevěděli, že Fajt již NGP nevede. Sám odvolaný ředitel se o kroku ministra dozvěděl ve čtvrtek v 09:00.

Odvolaný ředitel Muzea umění Michal Soukup odmítl, že by se dopustil chyb v hospodaření muzea, což bylo argumentem ministra kultury Staňka pro jeho odvolání. Ministrův krok pobouřil řadu zaměstnanců muzea, kteří před časem vyzvali Staňka k rezignaci. Zvažují nyní další formy protestu.

Soukup ve čtvrtek v prohlášení ministrovy argumenty pro své odvolání odmítl. "Důvodem mého odvolání byly údajné chyby v hospodaření muzea, které zjistil audit Ministerstva kultury ČR. My jsme na všechny výtky reagovali, vyargumentovali jsme je, ale ministerstvo je smetlo bez jakéhokoliv zdůvodnění ze stolu," uvedl Soukup.

Soukup v prohlášení poukázal na to, že jej sice ministr loni v listopadu pověřil přípravou architektonické soutěže na stavbu SEFO, písemný příkaz ministra ani po půl roce však neobdržel. Staněk prý i přes sliby také dosud nikoho z ministerstva nepověřil řešením složité právní problematiky kolem této soutěže.

"Muzeum umění Olomouc se snaží a vždy snažilo komunikovat s ministerstvem kultury jako se svým zřizovatelem, ale za ministra Staňka to byla jednostranná komunikace," podotkl Soukup.

Zatloukal pověřený řízením muzea ve čtvrtek řekl, že má obavu, že odvolání ředitele může mít vliv na stabilizaci muzea. "Je mou povinností se zaměstnanci o tom všem promluvit a dohodnout se na společném řešení," uvedl Zatloukal. Jeho prioritou teď bude řídit poměrně velkou příspěvkovou organizaci, která má mnoho projektů, výstav, závazků a grantů. "Škála povinností je opravdu velká, velkým úkolem bude bezpochyby připravovat i projekt Středoevopského fóra," podotkl Zatloukal. Dodal, že je zatím předčasné říkat, zda se přihlásí do výběrového řízení.

Chystané odvolání ředitele Soukupa avizovali již několik týdnů zaměstnanci muzea, kteří se proti tomuto kroku ostře stavěli. Před čtyřmi týdny vyzvalo několik desítek z nich ministra kultury a někdejšího olomouckého primátora Staňka k okamžité rezignaci. Ministra mimo jiné obvinili z arogantního chování.

Jeho čtvrteční verdikt vyvolal na sociálních sítích velké emoce, kritika se snesla i na ministrovo načasování tohoto kroku na dny před svátky, kdy řada zaměstnanců muzea čerpá dovolenou. Soukup je na nemocenské, rozhodnutí údajně ještě nepřevzal. "Zvažujeme další kroky, které budou adekvátní situaci," řekl ve čtvrtek pracovník muzea David Hrbek.

Exministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) vidí za odvoláním generálního ředitele Národní galerie Praha Fajta vliv Pražského hradu. Na sociálních sítích napsal, že prezident Miloš Zeman ho před pěti lety žádal, aby Fajta do funkce neuváděl. "Nedivil bych se, kdyby za jeho odvoláním z funkce prezident stál. Ministr kultury Staněk s ním teď jede do Číny. Změna kurzu ministerstva je očividná," uvedl na Twitteru lidovec, který byl s prezidentem ve sporu mimo jiné kvůli podpoře Tibetu.

Také podle místopředsedy ODS a předsedy sněmovního podvýboru pro kulturu Martina Baxy může mít odvolání Fajta spojitost se Zemanem. "Ministr Staněk si odvoláním ředitele Národní galerie Jiřího Fajta bez uvedení konkrétních důvodů zřejmě jen 'koupil' od prezidenta Zemana další setrvání ve vládě," uvedl Baxa na Twitteru.

Místopředseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík předpokládá, že záležitost ministr Staněk vysvětlí na nejbližším zasedání sněmovního výboru. "Pro mě osobně - vzhledem k tomu, jak se i přes soudní verdikty prezident Zeman bránil jmenovat pana Fajta profesorem - to zavání podezřením, zda se pan ministr jen nechce zavděčit Hradu," napsal.

"Kladu si otázku, co za těmi odvoláními je. Jsou veřejně známá fakta, že ministr Staněk měl spory s památkáři v době, kdy byl primátorem v Olomouci. Tam ten spor i s panem ředitelem Soukupem byl. Kladu si otázku, skutečně za tím nic podobného není? A pokud jde o pana Fajta, to že ho dlouhodobě nechce pan prezident jmenovat profesorem, je také známá věc. Takže já tady mám veliký otazník," řekl předseda lidovců Marek Výborný.

Fajt patří mezi trojici vědců, které prezident v květnu 2015 odmítl jmenovat profesory, i když byli řádně navrženi. Původně Zeman ohledně Fajta zdůrazňoval, že si údajně řekl o doplatek k platu formou sponzorského daru.

Historik umění letos v lednu kritizoval, že Zeman nyní změnil argumentaci a hodnotí jeho odbornou kvalifikaci. Prezident zmínil například to, že podle podkladů k aktuální vědecké činnosti měl být Fajt hlavním editorem devítisvazkové rukověti dějin umění středovýchodní Evropy, přičemž v době hodnocení uchazeče prokazatelně nebyl vydán ani první díl, takže šlo o "jednoznačně zavádějící informaci".

Univerzita Karlova letos podala k soudu dvě správní žaloby, podle kterých prezident porušil pravidla pro jmenování profesorů a zasáhl do akademických svobod. Na soud se již dříve obrátili nejmenovaní Fajt a fyzik Ivan Ošťádal. Zeman musel na základě loňského rozsudku rozhodnout znovu, názor však nezměnil. Univerzita podle něj nevedla řízení o jmenování řádně, u Fajta údajně přešla to, že předložil nepravdivé informace.

Související