Česká eurokomisařka Věra Jourová se tento týden stala první Češkou, již magazín Time zařadil mezi stovku nejvlivnějších osobností roku. Podle jejích slov i krátkého profilu, který o ní Time otiskl, se ocenění v kategorii “titán“ týká především činnosti Jourové v oblasti regulace digitálních společností a ochrany soukromí jejich dat (GDPR).

A to byla i hlavní témata, která řešila minulý týden na své návštěvě ve Washingtonu DC, hlavním městě USA. Zde se potkala se zástupci největších digitálních společností světa v rámci Rady IT průmyslu (ITIC), jejímiž členy jsou mimo jiné Google, Facebook, Apple, Microsoft či IBM. Na tomto jednání bylo zřetelné, že firmy jsou eurokomisařce pro oblast spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a rovnosti pohlaví nakloněny. Někteří přítomní dokonce vyslovili naději, že Jourová bude ve své práci pokračovat i v dalším mandátu.

Za nejdůležitější otázku, kterou v hlavním městě Spojených států řešila, pokládá Jourová právě projednávaný federální zákon, který má být podle ní založen na podobných principech jako evropské GDPR (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů), jež loni vstoupilo v platnost.

Konečným cílem je podle ní vytvoření zóny volného toku dat. Pokud by se podařilo takovou oblast vytvořit mezi co nejvíce státy Evropy, Severní a Jižní Ameriky či Asie, bude to podle Jourové významným okamžikem pro plynulejší tok obchodu, ale i pro urychlení rozvoje umělé inteligence či infrastruktury sítí 5G. Tedy oblastí, v nichž americké a evropské firmy závodí hlavně s Čínou.

To pro HN potvrzuje například i nastupující šéf Avastu Ondřej Vlček. “Pokud má umělá inteligence dostát očekáváním toho, že má jít o přelomovou technologii, tak je třeba velké množství dat. Pravidla pro to se nyní tvoří a my se v tom snažíme spolupracovat s univerzitami i veřejnými činiteli, jako je paní eurokomisařka Jourová,” říká Vlček.

Kromě toho se Jourová snaží co nejvíce potlačovat takzvané fake news (falešné zprávy, které mají za cíl manipulaci se čtenářem) a ilegální obsah (teroristický obsah či například dětská pornografie) na internetu. “Moje mantra zní, že co je nelegální mimo internet, má být nelegální i na internetu,” říká v rozhovoru pro HN Věra Jourová. V případě teroristického obsahu navrhla legislativu, která internetovým platformám přikazuje smazat podobné příspěvky do jedné hodiny.

Eurokomisařka však upozorňuje, že lhaní není zločin. Proto v případě fake news vyjednala s digitálními společnostmi dobrovolnou dohodu, podle níž mají manipulativní příspěvky označovat a rovnou věci uvádět na pravou míru. Například sociální síť Facebook už zahájila ověřování informací v devíti zemích EU: Dánsku, Francii, Německu, Itálii, Nizozemsku, Irsku, Španělsku, Švédsku a Spojeném království.

Její portfolio je však mnohem širší. Patří do něj například i rezonující témata, jako je dvojí kvalita potravin v různých členských státech EU či opatření proti praní špinavých peněz. Důležitým bodem je i výměna důkazů o kriminální činnosti mezi státy, ohledně které se minulý pátek setkala se svým americkým protějškem, ministrem spravedlnosti Williamem Barrem.

HN: Co z věcí, které jste měla při své návštěvě ve Washingtonu na programu, je nejdůležitější pro vás, potažmo pro Evropu?

Já musím říct dvě věci. Za prvé ochranu dat, protože pro nás je důležité, jak se k tomu postaví Spojené státy. My bychom opravdu rádi spolupracovali na vytvoření zóny, přes kterou budou moct volně proudit data a bude tam garantovaná ochrana. Federální zákon, který se tu píše na dvou místech - jak v Senátu, tak ve Sněmovně reprezentantů - jde tím směrem. Američané sami uznávají, že mají za Evropou několik let zpoždění. Je to i díky tomu, že se k ochraně soukromí staví volněji než Evropané.

Druhá věc je spolupráce ve výměně důkazů o trestné činnosti. Já jsem dnes mluvila s panem Williamem Barrem. Tam je to důležité jak pro Evropu, tak pro Spojené státy. Dá se říct, že dnes 85 procent důkazů jakékoliv trestné činnosti je někde v cloudu, v digitálním prostoru, který nemá hranice. To znamená, že pokud se evropský prokurátor bude potřebovat dostat k důkazům, které mezitím putovaly přes Atlantik do Ameriky, tak mu to bude trvat několik měsíců, jestli to vůbec dostane.

Začal bych tím druhým tématem, které souvisí s chystaným nařízením v rámci EU o elektronických důkazech. Co to vlastně znamená v rámci Evropy?

Vysvětlím vám to na příkladu: český prokurátor potřebuje důkazy o nějakém trestném činu a policie zjistí, že ty důkazy jsou někde v cloudu nad Evropou. Ty důkazy jsou v moci nějakého správce sítě, takže se zjistí, kde to je. Ale firma sídlí mimo Českou republiku.

Momentálně to funguje tak, že český prokurátor musí požádat prokurátora v té druhé zemi, řekněme v Německu, a ten pak požádá danou firmu o data. Ta procedura trvá v průměru 120 dnů. Takhle se opravdu nedá fungovat, takže už dnes to někteří potichu obchází. Hlásí mi, že to žádají napřímo. Zvlášť když jde o cloud, u kterého nevíme, nad jakým státem vlastně je. Tam vlastně vůbec neznáme hranice.

A IT firmy někdy reagují tak, že to vydají, a jindy, že ne. Takhle nemůžeme v Evropě vyšetřovat trestnou činnost. Po přijetí nařízení by si mohl prokurátor říct o důkazy přímo té firmě.

Jaký máte z jednání dojem? U předchozího ministra spravedlnosti bránily dohodě některé překážky.

Hlavní překážka je zabudovaná v jejich zákoně. Takzvaném Cloud Act, kde se předvídá možnost uzavření dohody o vzájemném umožnění požádání o důkazy. Tam je ale bariéra v tom, že oni v zákoně předjímají možnost uzavřít takovou dohodu jen se státy. A EU je pro ně mezinárodní organizace. Já jsem přijela panu Barrovi říct to, co jsem říkala už jeho předchůdci, že mám mandát od států jednat za celou Evropu.

Od všech členských států?

Ano. A my na úrovni EU máme kompetenci vyjednávat smlouvy tohoto druhu. Má to logiku, nemusí se to vyjednávat s 28, nebo časem 27 státy, ale EU to vyjedná za všechny. Máme řadu precedenčních dohod tohoto typu.

I se Spojenými státy?

Ano, máme třeba takzvaný Umbrella Agreement, který dává pravidla pro ochranu citlivých údajů v trestním řízení. To znamená ochranu dat obětí, svědků, ale i pachatelů. Pokud si ta data vyměňujeme přes Atlantik, tak to požaduje větší ochranu. Takže precedent tu je a já jsem ráda, že jsem mohla panu Barrovi říct totéž, co panu Sessionsovi, tedy že Evropa má kompetenci, mám k tomu mandát od států. Pojďme najít cestu, jak tu dohodu uzavřít.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč Polsko, Maďarsko či Rumunsko mohou být překážkou pro dohodu se Spojenými státy?
  • K čemu je občanům EU ombudsman pro oblast soukromí ve Spojených státech?
  • Jakou strategii má podle Věry Jourové v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu Rusko?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se