Pohraniční bunkry, různé pevnůstky i monumentální pevnosti patří k identitě Česka. Náhodný poutník krajinou je neočekává, jakmile se však vynoří z mlhy, nastává nezapomenutelné setkání, jež má mysteriózní přídech. Jsou to železobetonoví strážci, dobře schovaní, prakticky splývající s terénem, do něhož byli částečně zakopáni.

V letech 1936 až 1938 jich bylo v pohraničních oblastech, tedy v místech očekávaného konfliktu s nacistickým Německem, postaveno na deset tisíc. Svému účelu sice nikdy nesloužily, přesto bylo jejich vybudování hrdinským počinem, zvláště když si uvědomíme, jakým trapně hlemýždím tempem − ve srovnání s dobou před více než osmdesáti lety − staví stát dnes. Je dobré si bunkry připomínat, pečovat o ně a chránit je, což souvisí s hledáním jejich současné role.

Útulna

◼ Místo: Vratěnín
◼ Autor: Jan Tyrpekl
◼ Projekt: 2017
◼ Realizace: 2017
◼ Zastavěná plocha: 12 m2

Minimalismus s pevným základem

Dosud nejpozoruhodnější příklad soudobého využití vznikl na jihozápadní Moravě v obci Vratěnín. Na takzvaném řopíku − což je název vzniklý ze zkratky Ředitelství opevňovacích prací, které mělo za první republiky budování těchto lehkých opevnění na starosti − byla postavena dřevěná útulna, v níž se může po předchozí objednávce kdokoliv ubytovat.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Co může v útulně luštit její dočasný nájemník?
  • Zdá se, že si pevnost založila vlastní...
  • K jakému účelu nyní slouží interiér bunkru?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se