Celkem sedm českých politických stran či hnutí bude mít své zástupce v nově složeném Evropském parlamentu. Vítězné hnutí ANO, ODS, piráti, koalice STAN a TOP 09, SPD, KDU-ČSL a KSČM obsadí v 751členném parlamentu 21 křesel. Projděte si přehled českých europoslanců, seřazených podle získaného počtu preferenčních hlasů. Těch získal nejvíce - více než 67 tisíc - Luděk Niedermayer z TOP 09.

Luděk Niedermayer (TOP 09)

"Absolutním vítězem" letošních evropských voleb se stal člen TOP 09 a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Svůj mandát obhajoval z třetího místa, nakonec se dostal s 67 430 preferenčními hlasy na místo první. Kroužkovalo ho navíc nejvíce lidí, obdržel sám skoro čtvrtinu celkového počtu udělených preferenčních hlasů. V Evropském parlamentu se věnuje ekonomickým tématům, jako jsou daňové úniky a praní špinavých peněz. Je členem Hospodářského a měnového výboru (ECON) a rád by v něm pokračoval i nadále.

Výsledky eurovoleb přehledně:

Dita Charanzová (za ANO 2011)

Lídryně kandidátky vítězného hnutí ANO a od loňského roku také místopředsedkyně liberální strany ALDE, v jejíž frakci ANO nejspíš v europarlamentu znovu zasedne. Se svými 53 924 preferenčními hlasy (druhý nejvyšší počet ze všech) se hodlá věnovat tématu dvojí kvality potravin a dalšího zboží, prosadit zjednodušení administrativy pro malé a střední podniky nebo zabránit přijetí návrhu zavedení povinného ručení na elektrokola a koloběžky. "Chci silné Česko v silné Evropě a vrátit se k původnímu poslání evropské integrace, což je bezpečný kontinent, který prosperuje," slíbila v předvolební debatě, kterou spolupořádal server Aktuálně.cz.

Související

Jan Zahradil (ODS)

Jako jednička kandidátky Občanské demokratické strany obhájil svůj mandát již potřetí. Za frakci Evropských konzervativců a reformistů, kterou spoluzakládal, se zároveň uchází o vlivný post šéfa Evropské komise. Věnuje se především mezinárodním ekonomickým vztahům, za Evropu například vedl vyjednávání o volném obchodu s Vietnamem. V tomto volebním období chce usilovat o reformu EU, rád by prosadil posílení národních parlamentů a zrušení nepotřebné evropské legislativy. Získal 51 381 preferenčních hlasů.

Hynek Blaško (SPD)

Překvapením a jedním ze "skokanů" voleb je generálmajor Armády České republiky Hynek Blaško. Postoupil až z osmého na první místo na kandidátní listině SPD, když se mu podařilo přesvědčit 47 505 voličů, aby ho zakroužkovali. Až do svého odchodu do zálohy v roce 2012 byl Blaško velitelem armádních Společných sil.

Kateřina Konečná (KSČM)

Lídryně kandidátky Komunistické strany Čech a Moravy bude nově jedinou zástupkyní této strany v EP. Získala od voličů celkem 38 650 kroužkovacích hlasů. Chce se věnovat daňovým únikům a posílení nástroje evropské občanské iniciativy, který by dal občanům EU pravomoc navrhovat legislativu. V Bruselu chce zastupovat "české občany a české pracující" a usilovat o podporu méně rozvinutých regionů včetně většího důrazu na sociální politiku. V minulosti Konečná zasedala v Poslanecké sněmovně českého parlamentu, od dubna loňského roku je místopředsedkyní KSČM.

Jiří Pospíšil (TOP 09)

Špatně si nevedl ani lídr společné kandidátky TOP 09 a STAN, předseda TOP 09 a zastupitel hlavního města Prahy Jiří Pospíšil. Mandát obhájil s 37 231 preferenčními hlasy. Působil ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), zajímá se o ochranu práv zvířat a těmto věcem by se chtěl věnovat i nadále. Profesí je právník, v minulosti působil jako ministr spravedlnosti a děkan Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni.

Ivan David (SPD)

Lídr kandidátky euroskeptické SPD získal 33 055 preferenčních hlasů. Profesí je psychiatr, ve vládě Miloše Zemana v letech 1998 až 1999 byl ministrem zdravotnictví (David byl do roku 2015 členem ČSSD), později působil jako ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích. V Evropském parlamentu hodlá prosazovat témata ve prospěch České republiky, a to v těch oblastech, pro které má odbornou kvalifikaci. "Nechceme vytvoření evropského státu, který zbaví jednotlivé národní země práva podílet se na rozhodování o jejich vlastních věcech," řekl během předvolební debaty Aktuálně.cz.

Martina Dlabajová (za ANO 2011)

Dvojka kandidátky získala 31 401 preferenčních, a do Bruselu se tak vrátí na své druhé funkční období v řadě. Jejími tématy jsou kontrola evropského rozpočtu a podpora volného pohybu pracujících v rámci jednotného trhu. Vystudovala Padovskou univerzitu a hovoří plynně italsky. V roce 2015 obdržela jako první český zástupce europoslaneckou cenu MEP Award.

Alexandr Vondra (ODS)

Na počet míst na kandidátce vyhrál titul skokana letošních voleb bývalý diplomat a ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra. Z 15. na druhé místo ho vyneslo celkem 29 536 preferenčních hlasů. Vondra byl před revolucí v roce 1989 disidentem a signatářem Charty 77.

Evžen Tošenovský (ODS)

Bývalý hejtman Moravskoslezského kraje a primátor Ostravy je v Evropském parlamentu již od roku 2009. Mandát tedy letos obhájil se ziskem 25 644 hlasů už podruhé, stejně jako v roce 2014 kandidoval z druhého místa. Věnuje se energetice, vědě a výzkumu.

Stanislav Polčák (STAN)

Polčák byl europoslancem již od roku 2014, předtím působil jako poslanec českého parlamentu. Jako dvojka na společné kandidátce TOP 09, STAN a regionálních uskupení získal 25 352 preferenčních hlasů a skončil třetí. Za hlavní téma letošních voleb považuje klimatické změny a ochranu přírody s důrazem na reformu zemědělství, dále také bezpečnost Evropy.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)

Zdechovský rovněž mandát obhajoval. Voliči mu dali celkem 24 832 preferenčních hlasů a vynesli ho tak na lidoveckém seznamu na první místo. Původní lídr Pavel Svoboda se do europarlamentu vůbec nedostal. Cílem Tomáše Zdechovského je Evropskou unii reformovat a dále se věnovat bezpečnosti, boji proti podvodům a ochraně pronásledovaných křesťanů. KDU-ČSL znovu zamíří do frakce Evropské lidové strany (EPP).

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL)

Pochází z Kroměřížska a z původního třetího místa na kandidátce nakonec získala jedno ze dvou lidoveckých křesel. Pomohlo jí k tomu 22 649 kroužkovacích hlasů. Jejími tématy jsou v Bruselu kultura a vzdělávání. Chce usilovat o větší možnost zapojení učitelů do mobility v rámci evropského programu Erasmus a zasazovat se o rovnost žen a mužů. Ráda by byla členkou zemědělského výboru a reprezentovala v něm zájmy českých zemědělců.

Marcel Kolaja (Česká pirátská strana)

Manažer z Brna a bývalý místopředseda českých pirátů. Jako lídr kandidátky získal 15 398 preferenčních hlasů a europoslancem bude poprvé. Piráti zatím nepotvrdili, v jaké frakci v Evropském parlamentu zasednou, spekuluje se o spolupráci s Evropskou svobodnou aliancí - Zelenými, případně s liberály ze stávající frakce ALDE. Pro Kolaju je důležitým tématem digitální agenda. Chce se zasazovat o kybernetickou bezpečnost a digitalizaci. "Piráti jsou čerstvou silou liberálního středu a v Evropě budeme bránit svobodu," slíbil Kolaja voličům během předvolební debaty lídrů.

Markéta Gregorová (Česká pirátská strana)

Dvojka pirátské kandidátky je zároveň předsedkyní Evropské pirátské strany a brněnskou zastupitelkou. Od voličů získala celkem 14 158 preferenčních hlasů. Chce zlepšovat povědomí lidí o evropské integraci a věnovat se problematice výroby a obchodování se zbraněmi, zejména autonomními zbraňovými systémy, jako jsou například drony.

Radka Maxová (ANO 2011)

Česká poslankyně, zastupitelka města Tábor a Jihočeského kraje. Do Evropského parlamentu kandidovala poprvé, a to ze čtvrtého místa kandidátky. Získala celkem 11 286 preferenčních hlasů.

Mikuláš Peksa (Česká pirátská strana)

Český poslanec, místopředseda pirátů v České republice i na evropské úrovni. Do europarlamentu byl zvolen poprvé s 9594 preferenčními hlasy ze třetího místa na kandidátce. Původní profesí je biofyzik a programátor. Na evropské úrovni ho zajímá robotizace průmyslu a inovací, například rozvoj umělé inteligence.

Veronika Vrecionová (ODS)

Česká poslankyně, do Evropského parlamentu kandidovala poprvé a získala 8460 preferenčních hlasů. Věnuje se otázce zemědělství a rozvoje venkova. Její europoslaneckou ambicí je omezit čerpání dotací velkými podniky a naopak zvýhodnit malé farmy. Zlepšit by také chtěla využívání prostředků z evropského rozpočtu pro budování dopravní infrastruktury na venkově. Na začátku 90. let pracovala v prezidentské kanceláři Václava Havla.

Ondřej Kovařík (za ANO 2011)

Dosud působil jako hlavní poradce delegace hnutí ANO v Evropském parlamentu. Před deseti lety působil na Úřadu vlády v sekci, která měla na starosti české předsednictví v Evropské radě. Zvolen byl nakonec z pátého místa, když se s 6867 kroužkovacími hlasy posunul o jedno místo výše. 

Martin Hlaváček (za ANO 2011)

Devětatřicetiletý ekonom a manažer byl za ANO 2011 zvolen do Evropského parlamentu poprvé. Kandidoval ze třetího místa, a získal celkem 5948 preferenčních hlasů. Je odborníkem na zemědělskou problematiku a v Bruselu v minulosti působil šest let jako diplomat. Chce zabránit krácení prostředků pro české zemědělce v rámci nového finančního rámce, který začne v platit v roce 2021. Hlaváček v současnosti pracuje pro producenta tabákových výrobků Philip Morris.

Ondřej Knotek (ANO 2011)

Bývalý radní a zastupitel Mariánských Lázní a šéf tamní buňky pirátské strany. Tu opustil v roce 2015, od té doby působí v hnutí ANO. Ve volbách do EP získal 3798 preferenčních hlasů, nejméně ze všech zvolených. Chce se věnovat otázce klimatu, zejména sucha, a obraně českých zájmů v energetice a průmyslu.