Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,4 procenta na 32 466 korun. Oznámil to v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Reálně, tedy při zohlednění inflace, stoupla mzda o 4,6 procenta. Průměrná mzda v Česku se nepřetržitě zvyšuje od začátku roku 2014. Statistici upozornili, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Meziročně vyšší byl v prvním kvartále i medián mezd, který vzrostl o 7,4 procenta na 27 582 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 14 566 korun a 51 420 korun. Medián představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd.

Medián platů mužů byl v úvodním čtvrtletí 29 936 korun. U žen to bylo 24 982 Kč.

Průměrná mzda za první čtvrtletí 2019 vzrostla nejenom meziročně, ale i ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Po očištění o sezonní vlivy lidé brali v průměru více o 1,9 procenta.

Růst mezd v prvním čtvrtletí překonal očekávání analytiků. Kladně se na tom podepsala nejen situace na pracovním trhu, ale i stát, který zvýšil výdělky svým zaměstnancům a od ledna také minimální mzdu. Analytici se také shodli, že vzhledem k tomu, že růst překonal i prognózu České národní banky (ČNB), nemusí být u konce ani zvyšování úrokových sazeb, protože mohou rychleji růst spotřebitelské ceny v Česku.

Související

"ČNB ve své květnové prognóze čekala růst průměrné nominální mzdy na úrovni 6,5 procenta, údaje za první čtvrtletí naznačují, že skutečný celoroční růst bude vyšší," uvedl ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

"Aktuální statistika překvapuje svou vysokou dynamikou," zhodnotil údaje statistiků ekonom Komerční banky František Táborský. Dodal, že pomalejší růst platů očekávala i Česká národní banka ve své květnové prognóze. "Finanční kapacity firem i státu dále zvyšovat mzdy a platy se postupně snižují, a tempo růstu tak zpomaluje," uvedl Táborský. Pro zbytek letošního roku očekává, že růst mezd bude i nadále zpomalovat.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že v souvislosti se zpomalením hospodářského růstu se v 1. čtvrtletí více rozevřely nůžky mezi vývojem mezd a produktivitou práce. "Růst mezd i dál předbíhá produktivitu práce, což může mít v několikačtvrtletním nadhledu negativní dopad na konkurenceschopnost domácích podniků," uvedl Novák. Pozitivem v tomto ohledu podle něj zůstává to, že podobně rychlý či rychlejší růst mezd mají i Maďarsko, Polsko nebo Slovensko.

Ekonom Deloitte David Marek připomněl, že mzdy a zaměstnanost rostou rychleji než produktivita práce čtvrtým rokem, čímž se zvyšují mzdové náklady firem. Zatímco kurz koruny k euru či dolaru je podle něj letos stejný, či slabší než loni, reálný kurz, který zohledňuje rozdíl ve vývoji mzdových nákladů, dál posiluje. "Na jedné straně by se dalo uvažovat, že jde o konvergenci k životní úrovni v bohatších zemích. Pokud ovšem zůstává přidaná hodnota české produkce na relativně nízké úrovni, potom rychlý růst mezd a posílení reálného kurzu je spíše erozí konkurenceschopnosti než udržitelným zvyšováním životní úrovně," doplnil Novák.

Nejvyšší mzdy byly podle statistiků v peněžnictví a pojišťovnictví, kde průměrná mzda dosáhla 59 869 korun. Jen zhruba o 500 korun nižší je průměrný plat pracovníků v informačních a komunikačních činnostech. Hranici 50 tisíc korun překonali ještě zaměstnanci ve výrobě elektřiny, plynu a tepla.

Naopak nejméně si vydělali lidé pracující v pohostinství, stravování a ubytovacích službách. Jejich průměrná mzda v úvodním čtvrtletí byla 19 121 korun. Následovali pracovníci administrativních a podpůrných činností s průměrem 21 774 korun.

Nejrychlejší meziroční růst mezd zaznamenali zaměstnanci v kultuře, školství nebo administrativě. "Hlavním tahounem růstu mezd tak zůstává stát," poznamenal Táborský. Důvodem vyššího než očekávaného růstu mezd bylo vedle růstu platů státních zaměstnanců také výplata bonusů v bankovním sektoru nebo zvyšování platů v maloobchodě, který stále bojuje s nedostatkem pracovní síly a snaží se zaujmout atraktivními výdělky.  

Naopak nejpomaleji rostly mzdy v IT sektoru. Podprůměrný růst mezd byl i ve zpracovatelském průmyslu, který je motorem české ekonomiky.

Vedoucí oddělení statistik ČSÚ Jitka Erhartová upozornila, že v odměňování jsou velké rozdíly podle velikosti podniku. "Platí, že s velikostí roste mzdová úroveň. Platí též obecné pravidlo, že čím je podnik větší, tím větší je i rozdíl mezi mzdou mužů a žen," uvedla.

V případě nejmenších podniků s maximálně deseti zaměstnanci loni pobírala podle Erhartové téměř třetina zaměstnanců méně než 15.000 korun měsíčně hrubého a jen šest procent více než 40.000 korun. Naopak v případě velkých podniků s více než 5000 zaměstnanci pobíral jen každý dvacátý méně než 20.000 korun. Zhruba dvě pětiny zaměstnanců velkých podniků pak měly měsíční mzdu vyšší než 40.000 korun.

Průměrná mzda v Praze stoupla o sedm procent na 41 450 korun. Zaměstnanci si tak polepšili o 2700 korun. Reálně po zahrnutí inflace se výdělky v hlavním městě zvedly o 4,2 procenta. V metropoli již tradičně průměrná mzda rostla podprůměrně, ovšem zůstává s velkým odstupem nejvyšší, uvedli statistici. Nejblíže Praze je Středočeský kraj s průměrnou mzdou 32 464 korun, následuje Plzeňský kraj s výdělkem nad 31 400 Kč a Jihomoravský kraj s průměrnou mzdou nad 31 200 korun. Naopak nejnižší mzdy pobírají lidé v Karlovarském kraji, kde hrubá mzda v prvním čtvrtletí stoupla na 28 385 korun.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že statistici v úterý také revidovali historická data. "Mzdy tak v minulém roce nakonec nerostly o 8,1 procenta, jak se dříve uvádělo, ale o 7,6 procenta. Růst roku 2008 ve výši 7,9 procenta tak nakonec překonán nebyl," upozornil.

Související