Odstoupit od zavedení povinné maturity z matematiky, kterou by měli středoškoláci skládat nejpozději od jara 2022, navrhují piráti. Podle nich by vedla k růstu neúspěšnosti maturantů. Chtějí také, aby se střední vzdělání uznávalo i studentům, kteří školu dokončí, ale maturitu nezvládnou. Ústní a písemná část zkoušek by se podle nich měla přesunout na úroveň škol, jak to navrhuje i ministerstvo školství. Poslanecký návrh novely školského zákona ve čtvrtek ve sněmovně novinářům představili zástupci strany.

Podle současné normy, kterou v roce 2017 prosadila bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), by od jara 2021 měli povinnou maturitu z matematiky skládat gymnazisté a studenti lyceí a od roku 2022 i většina ostatních oborů. Současný ministr Robert Plaga (ANO) v březnu zveřejnil návrh, podle kterého by se zavedení povinné maturity z matematiky mělo sjednotit na pozdější termín. Kromě toho by se podle něj státní maturita měla omezit na didaktické testy.

Podle pirátů by nicméně povinná maturita z matematiky vedla ke zvýšení neúspěšnosti u zkoušek. Ze zhruba 60 000 žáků, kteří by maturitu skládali, by podle odhadu strany mohlo neúspěšně skončit kolem 20 000 žáků, řekl poslanec Lukáš Bartoň. Předkládaný návrh ministerstva podle něj řeší jen kosmetické změny, ale nikoli jádro problému. Piráti proto vypracovali vlastní návrh, kterým chtějí mimo jiné zastavit náběh povinné maturity z matematiky.

Matematiku si letos na jaře zvolila zhruba pětina maturantů a uspělo 84,5 procenta z nich. Bylo to o 6,3 procentního bodu víc než loni. V předešlých letech ale neúspěšnost v matematice naopak stoupala. Celková neúspěšnost u letošních zkoušek zatím není známá. Loni na jaře činila 25,3 procenta těch, kteří ke zkoušce přišli poprvé.

Piráti také chtějí, aby se začalo uznávat střední vzdělání po vystudování čtyřletých oborů i těm studentům, kteří u závěrečných zkoušek neuspěli, uvedli zástupci strany. Maturita by zůstala podmínkou pro přijetí ke studiu na vysoké škole.

Pokud by byl zákon schválen, uznávání vysvědčení z posledního ročníku jako dokladu o středním vzdělání by podle Bartoně mělo platit i zpětně.

Ústní a písemná část maturit, kterou nyní organizuje Cermat, by se podle pirátů měla vrátit na úroveň škol. V tomto bodě se shodují se záměrem ministerstva školství. Podle předsedy strany Ivana Bartoše by to mělo vést k posílení role škol a důvěry v ně.

Státní písemné a ústní zkoušky opakovaně kritizovala například Společnost učitelů českého jazyka a literatury, která proto už dříve uvítala navrhované úpravy ministerstva. Naopak Asociace metodiků cizího jazyka AMATE se postavila proti změnám.

Piráti již podle Bartoně našli podporu svého návrhu u některých členů sněmovního školského výboru, a to z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Alespoň částečně by ho podle něj mohla podpořit i ČSSD. V příštím roce by pak chtěli navrhnout další změny v maturitách, které by podle nich měly vést k posílení volitelné části zkoušky a zavedení jejího bodového hodnocení.

Státní maturita funguje od roku 2011. V současnosti se skládá ze dvou předmětů. Povinná je čeština a druhý předmět si žáci mohou vybrat mezi matematikou a cizím jazykem. Většina dává přednost cizímu jazyku, ze kterého jich nepropadá tolik jako z matematiky.

Z té se dělá didaktický test, z jazyků navíc písemná a ústní zkouška.

Související