U pražského vrchního soudu v pondělí začne odvolací jednání v takzvané první větvi korupčního případu bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Obžaloba v ní viní někdejšího politika a dalších deset lidí z přijímání úplatků, uplácení a manipulace výběrových řízení vypisovaných Středočeským krajem. Rath dostal loni v červnu nepravomocný trest 8,5 roku vězení. O rok nižší trest vyměřil prvoinstanční soud bývalé ředitelce kladenské nemocnice Kateřině Kottové a jejímu manželovi Petrovi, kteří podle spisu patřili k hlavním organizátorům celého případu.

Pražský vrchní soud se bude případem zabývat již podruhé. Stejný prvoinstanční verdikt v roce 2016 zrušil kvůli použití odposlechů. Nejvyšší soud (NS) však následně uvedl, že je lze použít jako důkaz. Rath tehdy novinářům řekl, že NS podlehl nátlaku ministra spravedlnosti a prezidenta Miloše Zemana, a podvolil se tak politické objednávce. Podle Rathových advokátů šlo o porušení práva na spravedlivý proces, protože tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán prostřednictvím NS v podstatě zasáhl do živé kauzy.

Odvolací jednání se bude zabývat tendry na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku, budovy gymnázia v Hostivici, na nákup vybavení do kladenského domova pro seniory nebo kolínské, mladoboleslavské či kladenské nemocnice. Za zajištění vítězství v soutěži brali Kottovi s Rathem podle obžaloby úplatky, o které se dělili. Převzít podle spisu stihli 38 milionů, pak je zatkla policie.

Spolu s Rathem a Kottovými v první části případu vystupují tehdejší manažeři stavebních a zdravotnických firem, které zakázky získávaly. V případu figuruje také podnikatelka Lucia Novanská, jejíž firma tendry pro kraj organizovala. Soud jim udělil nepodmíněné i podmíněné tresty vězení.

Minulý týden ÚS odmítl po necelých dvou letech stížnosti Ratha a dalších obžalovaných proti zlomovému verdiktu NS o možnosti použít odposlechy v korupční kauze. Mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková výsledek řízení nijak nekomentovala s ohledem na nutnou anonymizaci. Podle Ratha ÚS stížnost odmítl s tím, že "rozhodnutí Nejvyššího soudu na nás dopad nemá a je jen akademické". Nelze tak říct, že ÚS potvrdil použitelnost odposlechů. Rath to ČTK napsal v textové zprávě.

Starší judikatura Ústavního soudu (ÚS) říká, že o porušení zákona ve prospěch obžalovaných může NS z podnětu ministra rozhodnut jen takzvaným akademickým výrokem. Ten slouží jako vodítko pro podobné případy do budoucna a nesmí zhoršit postavení obžalovaných v dané kauze. NS proto nemohl zrušit rozhodnutí vrchního soudu, který měl o legálnosti odposlechů pochybnosti. Avšak konstatoval, že Krajskému soudu v Praze, který se po zásahu vrchního soudu musel případem znovu zabývat, nic nebránilo, aby informace z odposlechů opět použil proti odsouzeným.

NS se snažil s judikaturou ÚS i námitkami obhajoby ve svém rozhodnutí vypořádat. Poukázal na to, že právní postavení Ratha a spol. se po zásahu NS nezměnilo - nadále platilo, že jejich případ musí znovu projednat soud prvního stupně, ovšem při zohlednění právního názoru nejvyšší instance.

Související