Ministerstvo obrany (MO) v letech 2015 až 2017 špatně plánovalo nákup oblečení, prádla, obuvi a další výbavy pro vojáky. Na základě kontroly to v pondělí v uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Každý rok vynaložilo ministerstvo na výstroj zhruba o jednu miliardu méně, než kolik byla hodnota vybavení, na které měli vojáci nárok. Systém výdeje je podle kontrolorů navíc zastaralý a neefektivní. Ministerstvo obrany uvedlo, že chystá změny ve výdeji a loni přidalo peníze na pořízení výstroje, aby se situace z předchozích let neopakovala.

"Kontrola ukázala, že nákup oděvů, prádla, obuvi a další výbavy vojáků ministerstvo špatně plánovalo. V kontrolovaných letech se rozdíl mezi hodnotou výstroje, na kterou mají vojáci nárok, a penězi, které na ni ministerstvo obrany vynaložilo, pohyboval kolem jedné miliardy korun ročně. Kvůli nízkým skladovým zásobám muselo ministerstvo v letech 2015 a 2016 omezit vydávání výstroje, kterou vojáci potřebují pro výkon služby," uvedl NKÚ.

Loni ministerstvo vydalo nový předpis, kterým zvýšilo hodnotu výstroje oproti roku 2017 u vojáků o 85 procent a u vojákyň o 90 procent. "Jenže rozpočet na její pořízení plánovalo MO navýšit jen o 31 procent. Schválený rozpočet na nákup výstroje byl oproti roku 2017 dokonce o 16 procent nižší. Je tak možné, že se bude opakovat situace z let 2015 a 2016," upozornili kontroloři. Tehdy muselo ministerstvo omezit výdej výstroje vojákům kvůli nízkým skladovým zásobám.

Ministerstvo obrany sice má podle NKÚ všechny údaje, aby mohlo nákup výstroje plánovat podle potřeby, nemá ale nastaveny vnitřní postupy pro situace, kdy je některé součásti výstroje ve skladech málo. "Výstroj pro krizové situace má naproti tomu zajištěnu a má i plány a postupy pro její nákup," uvedli kontroloři.

"Výše rozpočtu ministerstva obrany v minulých letech neodpovídala reálným potřebám a nebylo možné pokrýt všechny potřeby v požadované výši. Tato skutečnost se odrazila i ve finančních prostředcích přidělených na zabezpečení výstroje," uvedl v pondělí mluvčí úřadu Jan Pejšek. Špatná situace ve výstrojních skladech byla podle něj také důsledkem minimálních nákupů v letech předcházejících. "V loňském roce byla přijata opatření a navýšeny limity na pořízení výstroje, aby se dřívější situace neopakovala. V roce 2019 je na tuto komoditu vyčleněno 774 milionů korun, v roce 2020 více než miliarda a například v roce 2022 prostředky ve výši 1,6 miliardy korun," dodal.

Způsob vydávání výstroje vojákům považuje NKÚ za zastaralý. Vojáci si pro ni jezdí do čtyř výdejen v Praze, Táboře, Brně a Vyškově, nemohou si ji ale předem ve výdejně zamluvit. "Může se tak stát, že pro ně výstroj na daném místě nebude k dispozici," uvedl kontrolní úřad. Ministerstvo obrany přitom už od roku 2004 uvažuje o změně vydávání výstroje. Plánovalo například, že by tuto činnost svěřilo jiné společnosti nebo zavedlo e-shop. "Nic z toho se ale neuskutečnilo," konstatoval NKÚ. Upozornil na příklad Finska, kde výstroj zajišťuje externí dodavatel, vojáci si ji objednávají přes elektronický systém a doručuje ji pošta.

Ministerstvo obrany změny ve vydávání výstroje dál chystá. Od ledna příštího roku bude ve zkušebním provozu v Praze spuštěn objednávkový systém výdeje výstroje, který je podle Pejška dílčím krokem k zavedení plnohodnotného e-shopu. Současný systém čtyř výstrojních skladů, který odpovídá teritoriálnímu rozložení armádních jednotek, bude v následujících letech rozšířen o další dvě posádková města, a to Olomouc a Žatec, dodal mluvčí.