Ministerstvo financí počítá v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun a se stejným schodkem počítá i v letech 2021 a 2022. Prioritami rozpočtu v příštím roce je opět jako letos zvýšení důchodů nebo platů učitelů. V případě učitelů plánuje ministerstvo růst platů i v roce 2021. Dále v rozpočtu počítá se zvýšením rodičovského příspěvku, růstem výdajů ministerstva obrany nebo snížení počtu míst u ministerstev o deset procent. Vyplývá to z materiálu, který má k dispozici agentura ČTK. O návrhu bude vláda jednat v pondělí 24. června.

Předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM) v neděli přitom uvedla, že komunisté trvají na snížení schodku státního rozpočtu pro příští rok na 30 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v reakci uvedla, že neuvažuje o tom, že by předložila rozpočet pro příští rok s nižším schodkem. Komunisté pomohli vládě ANO a ČSSD schválit rozpočet pro letošní rok a tolerují menšinovou vládní koalici.

Finální verze rozpočtu se ovšem ještě může změnit. Loni v červnu v první verzi například ministerstvo financí navrhovalo pro letošní rok i další roky schodek rozpočtu 50 miliard korun. Nakonec byl schválen rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Během léta ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí MF návrh poslat vládě.

Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok naplánovalo MF na 1,558 bilionu korun a v porovnání se schváleným rozpočtem 2019 dochází k nárůstu o 92,8 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,598 bilionu korun. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například takzvané norské fondy. Ty by příští rok měly činit 108,7 miliardy korun.

Ministerstvo počítá příští rok v návrhu s daňovými příjmy 812,7 miliardy korun. To je o zhruba 44 miliard korun více, než očekává úřad v letošním roce. Vedle toho by měly příští rok podle návrhu MF stoupnout i příjmy rozpočtu z pojistného na sociální zabezpečení, a to na 578,4 miliardy korun z letošních očekávaných 556,4 miliardy korun.

V případě nedaňových příjmů MF v materiálu očekává nárůst o 12,3 miliardy korun. Důvodem je mimo jiné meziroční nárůst příjmů z prodeje emisních povolenek o 8,8 miliardy korun. Dále úřad očekává osm miliard jako příjmy z aukce kmitočtů. Zároveň ale MF počítá s tím, že příjmy z odvodů státních podniků se proti letošku sníží o 1,2 miliardy korun a příjem prostředků z privatizačních účtů v kapitole Všeobecná pokladní správa meziročně klesne o tři miliardy korun.

Z celkových výdajů rozpočtu 1,598 bilionu korun tvoří mandatorní výdaje, tedy povinné, zhruba 889 miliard korun. Jde o 55,6 procenta celkových navržených výdajů rozpočtu.

Podle aktuálního návrhu rozpočtu mají příští rok proti letošku klesnout například výdaje resortu zahraničí o 237 milionů korun, financí o téměř 376 milionů a kultury o skoro 424 milionů korun. Výdaje resortu dopravy se mají snížit o 12,3 miliardy korun a zemědělství o 2,5 miliardy. Porostou naopak výdaje pro školství, místní rozvoj, zdravotnictví, spravedlnost, obranu, vnitro a zvýšit se mají také pro resort práce a sociálních věcí a rovněž průmyslu a obchodu.

Mezi hlavní výdajové priority pro příští rok MF v materiálu nezařadilo na rozdíl od loňského dokumentu k rozpočtu na letošní rok růst investic.

Návrh rozpočtu byl upraven na základě dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí, která příští rok počítá s růstem ekonomiky o 2,4 procenta, v roce 2021 o 2,3 procenta a v roce 2022 o 2,2 procenta.

Podle odhadů MF v aktualizované verzi konvergenčního programu by se veřejné finance měly dostat z letošního plánovaného přebytku 0,3 procenta HDP do schodku 0,2 procenta příští rok. Naopak podíl vládního dluhu na HDP by měl v následujících letech podle odhadů MF klesat. Z letos plánovaných 31,5 procenta HDP by měl klesnout příští rok na 30,8 procenta.

Související