Maturanti se zhoršili v češtině a cizích jazycích. Poprvé od roku 2013 se celkově zastavil trend rostoucí neúspěšnosti

Neúspěšnost v maturitních písemných pracích z češtiny letos opět stoupla. Nezvládlo je 5,3 procenta středoškoláků, kteří zkoušku dělali poprvé. Je to o 1,8 procentního bodu více než loni. Více studentů oproti loňsku propadlo i ze slohu v cizích jazycích. Nejvíce si pohoršili u němčiny, kde jich písemnou zkoušku nesložila pětina. V nejoblíbenější angličtině nenapsalo práci úspěšně 2,3 procenta maturantů. Vyplývá to z analýzy výsledků písemných prací, kterou na svém webu zveřejnil Cermat.

Z celkového počtu zhruba 48 700 maturantů, kteří se kromě češtiny přihlásili k maturitě z cizího jazyka, a psali tak dvě písemné práce, jich neuspělo 7,4 procenta. Kolem 4,4 procenta z celkového množství propadlo pouze ve slohu z češtiny a 2,2 procenta jen z cizího jazyka. Dvojitý neúspěch zažilo 0,8 procenta žáků.

Neúspěšnost ve slohu z českého jazyka, který se od roku 2017 vyhodnocuje centrálně v Cermatu, podle analýzy stoupla potřetí v řadě. Zatímco před dvěma roky činila tři procenta, loni to bylo 3,5 procenta a letos 5,3 procenta. Mezi roky 2013 a 2016, kdy se písemné práce z češtiny opravovaly ve školách, neúspěšnost naopak klesala, a to z 2,2 procenta na 1,3 procenta maturantů.

Oproti loňsku si nyní studenti ve slohu z češtiny pohoršili na všech typech škol. Nejvíce žáků skončilo mezi neúspěšnými na nástavbách (14,8 procenta) a učilištích (11,6 procenta), naopak nejméně to bylo na gymnáziích (1,1 procenta).

Maturanti mohli přitom letos na napsání práce využít víc času než v minulých letech. Ministerstvo školství totiž spojilo 90 minut vymezených do loňska pro psaní s 20 minutami, ve kterých si studenti vybírali ze šesti zadání. Téma letos maturanti mohli během psaní nově i změnit.

Přes 60 procent studentů si zvolilo vypravování na téma Děsuplná noc. Zbytek se rozhodoval mezi zadáními pro úřední dopis, úvahu, líčení nebo dvěma články. Nejvíce maturantů (6,4 procenta) nezvládlo napsat úřední dopis. Nejméně (1,4 procenta) jich propadlo z líčení.

"Z hlediska posuzovaných kritérií písemné práce si (v češtině) maturanti nejhůře vedli po stránce pravopisné," uvedl Cermat. "Nejlepšího výsledku dosáhli maturanti v kritériu týkajícím se dodržení formy (slohového útvaru a komunikační situace) a dále v kritériu, které se týká volby lexika - adekvátnost použití jazykových prostředků, šíře a pestrost slovní zásoby a použití pojmenování v odpovídajícím významu," dodal.

Státní maturitu z češtiny, která je povinná, skládalo na jaře zhruba 62 800 studentů. Druhý předmět si maturanti volili mezi matematikou a cizím jazykem, kterému daly přednost tři čtvrtiny středoškoláků. Dominovala angličtina, ze které zkoušku skládalo kolem 46 000 žáků.

Neúspěšnost v písemné práci z angličtiny se oproti loňsku zvýšila z 1,9 procenta na 2,3 procenta prvomaturantů. Výsledky ze slohů se ale zhoršily i ve všech ostatních cizích jazycích. V němčině o 2,9 procentního bodu na pětinu těch, kdo si ji vybrali, v ruštině o 0,9 procentního bodu na 5,8 procenta. Práci ve francouzštině nezvládlo napsat 1,3 procenta žáků a ve španělštině 1,5 procenta. Slohy z cizích jazyků se od roku 2012 hodnotí centrálně.

Ministr školství Robert Plaga by chtěl slohy z češtiny i cizích jazyků přesunout zpátky na úroveň škol. Připravil proto novelu vyhlášky, která se změnou počítá. Podobný záměr obsahuje i poslanecký návrh, který nedávno představili piráti.

Cermat již ke konci května zveřejnil výsledky maturitních testů. V nich se podle jeho dat letos poprvé od roku 2013 zastavil trend neúspěšnosti. Testy nezvládlo 14,1 prvomaturantů, což je o 2,9 procentního bodu méně než loni.

Čistá neúspěšnost v maturitních písemných pracích na jaře 2019 (v procentech):

Zdroj: Cermat