Čím více peněz dala vláda do platů, investic nebo vědy a výzkumu, tím jsou lidé nespokojenější, uvedl v pondělí k nedělnímu protivládnímu protestu na pražské Letné premiér Andrej Babiš (ANO). K demonstraci, která byla zřejmě největší od roku 1989, se Babiš vrátil na závěr svého pondělního projevu na Konferenci ekonomických diplomatů v Černínském paláci a vyjádřil v něm přesvědčení, že Česko se nikdy nemělo tak dobře jako nyní.

"Člověk z toho má pocit, že čím víc peněz pumpujeme, tím víc jsou lidé nespokojeni. Je to zvláštní situace, nicméně já si myslím, že jste všichni inteligentní, čtete noviny, a pokud máte nějaké pochybnosti nebo se chcete na něco zeptat, klidně mi napište mail nebo pošlete smsku, já vám poradím, jak komunikovat," řekl Babiš v komentáři k nedělní demonstraci za nezávislou justici a lepší vládu na Letné.

Demonstrace na Letné, která byla dosud největším občanským protestem od listopadu 1989, podle oslovených politologů znamená pro Babiše nepříjemnou situaci a poškozenou image u části domácí veřejnosti i v zahraničí. 

"Je to pro něj problém, narušuje to jeho obraz u veřejnosti, ale nepovede to k jeho rezignaci," uvedl Tomáš Lebeda z Palackého univerzity v Olomouci.

Za smutnou paralelu s Letnou 1989 považuje, že zatímco tehdejší komunistický premiér Ladislav Adamec s opozicí jednal, demonstrace bral vážně, na jedné dokonce sám vystoupil a po tlaku veřejnosti nakonec odstoupil, současný premiér protesty zlehčuje a dialog s organizátory protestů vést nechce. "Současný premiér ale zase na rozdíl od Adamce ví, že nynější poměr sil ve společnosti není zdaleka tak jednoznačný jako před 30 lety," dodal Lebeda.

Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně uvedl, že vlna protestů proti Babišovi výrazně ovlivňuje společenskou atmosféru v zemi a vzbuzuje pozornost i v zahraničí. "ANO je teď v defenzivě, pro image Andreje Babiše a jeho hnutí je to nepříjemná situace vnitropoliticky i v mezinárodním měřítku," míní politolog.

Jaké dlouhodobější dopady na rozložení voličských nálad to může mít, lze podle něho nyní těžko odhadnout - dopad může mít také pokračování kauzy Čapí hnízdo, konečný audit Evropské unie o možném střetu zájmů českého premiéra i vývoj domácí ekonomiky.

Dominanci ANO podle politologů nahrává roztříštěnost protibabišovského bloku, některé opoziční strany se navíc v průzkumech pohybují na hraně volitelnosti.

Podle organizátorů ze spolku Milion chvilek přišlo na úvod demonstrace zhruba 250 tisíc lidí, policie podle České televize účast odhadla na 200 tisíc.

T-Mobile v pondělí uvedl, že podle dat ze sítě operátora se protestu na Letné zúčastnilo 283 tisíc lidí. "Datoví analytici pracovali s počtem mobilních telefonů v populaci, naším podílem na trhu mezi operátory a řadou dalších parametrů," vysvětlil T-Mobile. T-Mobile před svým výpočtem stanovil místo očekávaného protestu a na základě toho určil vysílače, které toto území pokrývají signálem a zároveň nemají výrazný překryv do jiných vzdálenějších oblastí. Poté pracovníci operátora analyzovali několik předchozích nedělních odpoledne a podvečerů, aby se seznámili s běžným provozem.

Na další ze série protestů, která začala na konci dubna, lidé přijeli z celé republiky i ze zahraničí. Další demonstraci na Letné organizátoři ohlásili na 16. listopadu.

Související

Babiš už v neděli uvedl, že nesouhlasí s tvrzením demonstrantů, že by on či vláda zasahovali do nezávislosti justice. Některé projevy byly podle něj neuvěřitelné. "Byl to prý dnes pestrý proud lidí, kteří hovořili o nezávislosti justice, u toho mě posílali rovnou do kriminálu, našeho pana prezidenta (Miloše Zemana) do rakve a třeba by i znárodňovali soukromé společnosti. Neuvěřitelné. Ale i tohle jsou názory, které můžou v demokracii zaznít, i když normální člověk si o nich tedy může myslet své," napsal v neděli v SMS zprávě premiér. Ocenil, že v Česku mohou lidé 30 let po revolučním roce 1989 svobodně demonstrovat a vyjadřovat své názory.

Že by byla v Česku ohrožena nezávislost justice, odmítali i členové vlády při příchodu na pondělní zasedání kabinetu. Ministři také zdůrazňovali právo lidí na vyjádření názoru.

Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) novinářům řekl, že sám chodil na demonstrace v 80. letech. "Tehdy jsme měli strach, aby nás nevyhodili ze školy, aby naši rodiče nepřišli o práci. Je dobře, že dnes je to jinak, že každý může jít na demonstraci, může si ji svým způsobem i užít," uvedl.

Respektovat je podle Havlíčka třeba ty, kteří na demonstrace jdou, ale i ty, kdo na ně nejdou. "Kterých je třeba několik milionů a mají názor jiný. Od toho jsou demokratické volby, jedině ty mohou rozhodnout, kdo bude nakonec vládnout. Myslím, že tak je to spravedlivé," řekl.

V době totality jsou podle něj protesty za svobodu hodny respektu, v době demokracie je považuje za trochu zvláštní. "Ale je třeba i tohle respektovat," dodal.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) řekla, že ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), jejíž jmenování v dubnu současnou vlnu protestů spustilo, je zkušená právnička s letitými zkušenostmi. "Určitě by se nezaprodala k těm heslům, které na demonstracích vidíme. Na druhou stranu žijeme v demokratické společnosti, takže právo lidí na demonstrace tady je, ale ať nám nekřivdí," uvedla.

Formu a obsah demonstrací rozlišil ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). "Já se domnívám, že jde o právo občanů shromaždovat se, vyjádřit svůj názor, takže ta forma je naprosto legitimní. Co se týče obsahu, tak se domnívám, že opravdu necítím, že by ve vládě byly činěny jakékoliv kroky, které by měly ohrozit nezávislost justice," řekl.

Právo demonstrovat zdůraznil i ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). "Žijeme v demokratickém právním státě. Je dobře, že každý může vyjadřovat své názory," řekl.

"Respektuji to, je to nějaký názor těch lidí, co se tam sešli," dodal ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).