Podezření vůči premiérovi Andreji Babišovi jsou tak závažná, že by do jejich vyšetření měl přerušit výkon všech politických funkcí. Je o tom přesvědčen německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Masové demonstrace v Praze podle něj dokazují, že řada Čechů demokracii rozumí lépe než muž v čele jejich vlády. Protestům proti Babišovi se na své poměry velmi obsáhle věnují i další německá média.

Jeden z nejznámějších německých deníků v komentáři připomíná, že obviněními, která se týkají Babiše, se ještě nezabývaly soudy. "Ale už jen důvodné podezření, že se mohl dopustit podvodu v milionové výši, je tak závažné, že by do vyjasnění celé záležitosti měl přerušit výkon všech veřejných úřadů a politických funkcí," míní list, podle něhož k tomu velí slušnost, úcta k justici i respekt k občanům. Pokud se ukáže, že je skutečně nevinný, může se vrátit - prostředky k tomu má.

Frankfurter Allgemeine Zeitung podotýká, že Babiše silné pochybnosti o osobní integritě doprovázejí od začátku jeho politické dráhy.

"Přesto byl volen. To, že je mnoho lidí nejen v České republice připraveno mužům jeho rázu odpustit každé pošpinění na štítu, je záhada," konstatuje deník, který o nedělním protestu informuje už na titulní straně. Vyřešení této záhady by podle něj mohlo napomoci zastavit populistickou vlnu v západním světě.

Jeden ze svých komentářů k nedělnímu protestu, kterého se zúčastnilo kolem 250 000 lidí, věnuje i německý nejčtenější seriózní deník Süddeutsche Zeitung. Zřejmě největší protestní hnutí od roku 1989, za nímž stojí trojice mladých mužů, podle něj požaduje mimo jiné upřímnost a slušnost v politice. Tedy nejen demokracii, jak před 30 lety činila generace jejich rodičů.

"Děti revoluce dospěly. Pochopily, co jim demokracie nabízí, ale také co požaduje. České hnutí je tak vzorem - nejen ve střední a východní Evropě," míní Süddeutsche Zeitung, podle něhož způsob, jakým o organizátorech a protestujících mluví premiér a prezident, dává lidem na ulici ještě větší právo demonstrovat.

Protestům se věnují i další německá média, včetně nejčtenějšího bulvárního listu Bild, který o nich krátce informuje na titulní straně. Nedělní demonstrace se dostala i do nejsledovanější zpravodajské relace Tagesschau, která hovořila mimo jiné o "nové dimenzi" protestů.

Rakouská média píší o největší demonstraci od revoluce v roce 1989. Podle listu Der Standard situace v Česku dělá starosti evropským partnerům. Babiš je sice považován za pragmatika, ale způsob, jakým reagoval na zprávu z Bruselu kritickou k jeho střetu zájmů, když ji označil za "útok na Česko", ukazuje na obrannou strategii, která sází na populistické si přivlastnění celé země, míní deník.

Stejně jako listy Die Presse, Kurier nebo veřejnoprávní televize ORF vysvětluje Der Standard pozadí kauz českého premiéra a navíc vyjadřuje přesvědčení, že už teď se v Česku rýsuje horký podzim. "Oslavy 30. výročí sametové revoluce nemusejí být vůbec harmonické," předpovídá.

Nejkritizovanější premiér

Za rekordní označuje nedělní čtvrtmilionovou demonstraci proti premiérovi Andreji Babišovi na pražské Letné ruský vládní deník Rossijskaja gazeta. "Od dob sametové revoluce Češi tak masové protesty neměli," poznamenal deník. "Teď lze s jistotou tvrdit, že čtyřiašedesátiletý Andrej Babiš vstoupil do českých dějin jako jeden z nejvíce kritizovaných šéfů vlády," dodává.

List připomíná, že Babiš čelil kritice už jako ministr financí a místopředseda vlády kvůli podezřením z nezákonného získání dotací Evropské unie, střetu zájmů a daňových úniků.

Mezitím se obvinění nabalovala "jako sněžná koule puštěná z hor": nátlak na média, spolupráce v mládí se státní bezpečností, zneužívání pravomocí, temné manipulace se synem z prvního manželství.

Tehdy byl Babiš pod tlakem ulice i politiků nucen opustit ministerskou funkci a souhlasit s tím, že odpoví na všechny otázky justice. Byl zbaven poslanecké imunity a vyšetřovatelé slibovali, že případ rychle předloží soudu.

"Ale další události ukázaly, že Babiš vůbec nezalezl do nory, aby si tam lízal rány. Naopak přešel do útoku," napsal deník. Na podzim 2017 hnutí ANO, které Babiš vede, přesvědčivě vyhrálo parlamentní volby, prezident Miloš Zeman Babiše jmenoval premiérem a svěřil mu vytvoření vlády. "Od té doby oligarcha neopouští stránky novin a televizní obrazovky a demonstrace za jeho odstoupení se staly součástí koloritu Prahy stejně jako davy turistů na Staroměstském náměstí," dodal.

"Pro člověka vzdáleného české mentalitě nebývá snadné to pochopit. Andrej Babiš není podezřelý ze sympatií k Moskvě či Pekingu," píše list a dodává, že za dobu, co Babiš vede vládu, vykazuje česká ekonomika stabilní růst. "Dosáhl zvýšení výběru daní, vyhlásil nemilosrdnou válku 'černým fondům', zvýšil mzdy lékařům a učitelům i důchody. Celkově průměrná mzda v zemi vzrostla skoro o 10 000 korun, a to je důležitý ukazatel," vypočítala Rossijskaja gazeta. "Navíc se předvedl jako představitel, který se důsledně drží obecného kurzu Evropské unie a NATO. Jednu z prvních návštěv uskutečnil ve Washingtonu, kde jej přijal prezident (Donald) Trump. Tisk o tom žertoval, že 'se setkali dva miliardáři, ale ten náš je hustější', protože Babišova aktiva skutečně převyšují Trumpův kapitál," dodává ruský list.

Související

Rossijskaja gazeta připomněla, že český premiér je odpůrcem zavedení eura, stejně jako drtivá většina českého obyvatelstva, a pevně hájí pozice odmítající jakoukoliv shovívavost vůči nežádoucím migrantům.

"Působí tedy jako 'náš člověk', bez ohledu na to, z jaké strany se na něj hledí. Co tedy od něj chtějí statisíce nespokojených občanů?" ptá se ruský vládní list. Připomněl, že nedělnímu protestu předcházely masové demonstrace nejen v Praze, ale i v desítkách dalších měst a obcí.

A soudě podle transparentů se rekordní demonstrace zúčastnili zástupci doslova všech regionů. Podstatu hesel lze vyjádřit slovy: "Jsme proti korupci v politice, jsme pro nezávislou justici a svobodná média." Hlavní požadavek k premiérovi je stále stejný: odstup, neovlivňuj vyšetřování.

Deník také napsal, že demonstrace organizují mladí politici z nedávno vzniklého hnutí Milion chvilek pro demokracii, kteří patrně mají dobré vyhlídky na to, aby v blízké budoucnosti v České republice ovlivňovali domácí politiku.

Sám premiér si ale podle komentátora do poslední chvilky zachovával záviděníhodný klid a dával najevo své přesvědčení, že je v právu. Obvinění odmítal. Na jeho obranu nejednou vystoupil i prezident Zeman.

Závěrem deník dodal, že zbavit šéfa vlády funkce může jen parlament, ve kterém má hnutí ANO v koalici se sociálními demokraty a komunisty většinu hlasů. Ve středu má sněmovna opět posuzovat otázku vyslovení nedůvěry vládě, opozice ale s téměř stoprocentní jistotou potřebných 101 hlasů nezíská.

"Zkrátka léto, které se v české politice tradičně považuje za období naprostého bezvětří, se najednou vyznačuje bouřlivým výbuchem emocí. K třicetistupňovému horku se přidává vážné kypění politických vášní," uzavírá Rossijskaja gazeta.

Ostatní ruská média se spokojují s agenturními zprávami, respektive pražskou demonstraci zcela opomíjejí; protesty v Praze zůstávají v ruském tisku ve stínu demonstrací v Tbilisi.

Vyvrcholení protestů

Nedělní demonstrace v Praze proti premiérovi Andreji Babišovi a za nezávislost justice byla patrně největším protestem za posledních 30 let v Česku, píše slovenský tisk. Noviny také otiskly fotografie davu demonstrantů na pražské Letné.

"Po třiceti letech zaplnili Letnou. Po pádu komunismu si mysleli, že to již nebude třeba, ale premiér Babiš podle nich ohrožuje demokracii," napsal list Sme. Podle deníku se k milionovému protestu z roku 1989 demonstranti nepřiblížili, Letná ale vypadala zaplněná. List také napsal, že zatímco před 30 lety tam v období takzvané sametové revoluce z pódia přednesl projev také současný český prezident Miloš Zeman, tentokráte tam chyběl. Babiše zároveň označil za Zemanova chráněnce.

"Letenská pláň v Praze: 250 000 lidí protestovalo proti premiérovi," napsal nejčtenější slovenský list Nový čas, který demonstraci označil za vyvrcholení protestů za nezávislost justice a za rezignaci Babiše.

"Série protestů ve vícero českých městech v neděli vyvrcholila a Češi vyšli do ulic, aby ukázali svou nespokojenost týkající se údajného Babišova zneužívání dotací a konfliktu zájmů. Vrásky na čele jim dělá nezávislost české justice poté, co Babiš na post ministra spravedlnosti dosadil Marii Benešovou," uvedl list Plus Jeden deň.

"Letná: Čtvrt milionu lidí proti Babišovi," napsal list Pravda, podle kterého šlo možná o největší demonstraci za uplynulých 30 let. Deník také připomenul, že velký protest se uskutečnil již na začátku června na pražském Václavském náměstí a následně se konaly demonstrace v regionech.

Žádný boj, spíše obrovský piknik 

Největších protestů v Praze od pádu komunismu si všímají i polská média. "Více než 250 000 lidí demonstrovalo proti premiérovi," píše Dziennik. "Byla to největší ukázka nespokojenosti občanů od sametové revoluce," zdůrazňuje list Rzeczpospolita. "Čtvrt milionu Čechů vyšlo do ulic," konstatuje zpravodajský server Onet. "Demise, anebo defenestrace," píše v titulku Gazeta Wyborcza. "Češi toho mají dost," míní televize TVN 24 na svém webu o "obrovské manifestaci v Praze".

"Tak velký protest v Česku nebyl 30 let. Více než 250 000 lidí přišlo na Letnou, aby demonstrovali proti zkorumpované vládě Andreje Babiše," píše Gazeta Wyborcza a cituje názory demonstrantů, že Babiš nemá morální právo stát v čele státu nebo že v normální zemi by už dávno nebyl v politice.

Ale "bojové ovzduší, jaké bylo cítit ve Varšavě během pochodů na obranu demokracie, v Praze nebylo, demonstrace připomínala spíše obrovský piknik", poznamenal zpravodaj listu.

"Nevěřím, že se zítra něco změní. Babiš sám demisi nepodá. Ale z naší demonstrace plyne vůči němu a jeho lidem signál: bojte se. Současně chceme dodat odvahu soudcům, novinářům, úředníkům, aby se Babiše nebáli. Protože stojíme za nimi," citoval deník jednoho z demonstrantů a dodal, že tak velké demonstrace Praha nepamatuje od podzimu 1989, kdy se za takzvané sametové revoluce hroutil československý komunismus.

Sám Babiš ale o protestech říká, že je to cena za demokracii a že se jimi vůbec netrápí, podotýká závěrem Gazeta Wyborcza.

Související