Vláda v pondělí schválila návrh rámce státního rozpočtu na příští rok. V roce 2020 i v dalších letech počítá ministerstvo financí se schodkem 40 miliard korun. Ministři ČSSD se při hlasování o rozpočtu zdrželi. Celkově ministerstva, včetně těch pod vedením ministrů za ANO, požadují navíc 20 miliard.

Rozpočet na rok 2020 ve stávající podobě neumožňuje naplňovat priority a v některých případech komplikuje samotné fungování resortů, řekl po zasedání kabinetu předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček. Někteří jeho straničtí kolegové byli ještě tvrdší. Místopředseda strany Roman Onderka na dotaz redakce, zda revoltu vůči rozpočtu strana myslí vážně odpověděl, že ano. Jeho stranický kolega Petr Dolínek rovnou řekl, že ANO neumí sestavit rozpočet. "Je chyba ANO, že neumí sestavit rozpočet a přitom se postarat o seniory a pracující," řekl HN Dolínek. Strana podle něj v tlaku na změnu rozpočtu nepoleví. "Pokud to nezvládají, jsme připraveni ministerstvo převzít," prohlásil.

ČSSD chce hledat důkladněji příjmy pro rozpočet, Hamáček připomněl mimo jiné návrh sociální demokracie na zavedení bankovní daně. "Materiál (rozpočet) je schválen, aby mohly proběhnout další kroky, ale letní období jsme připraveni věnovat detailním diskusím," uvedl ministr vnitra. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) vidí problémy v sedmi oblastech, zmínila oblast sociálních služeb či příspěvek na péči. Na Twitteru uvedla, že tento návrh rozpočtu nemůže podpořit. 

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ocenila, že pondělní debata byla konstruktivní a kolegiální. "Byla prosta emocí. Ministři za ČSSD se zdrželi, trochu mě to mrzí, protože myslím, že se v tom návrhu objevují všechny priority," uvedla. Ministerstvo je podle ní připraveno přes léto na rozpočtu pracovat, je ale nutné se pohybovat v reálných mantinelech.

Jednotlivá ministerstva, včetně resortů řízených hnutím ANO, požadují ve srovnání se schváleným prvním návrhem rozpočtu dodatečné zvýšení výdajů zhruba o 20 miliard korun, řekla Schillerová. Například ministerstvo práce a sociálních věcí požaduje růst o 11 miliard korun, další peníze chtějí ministerstvo vnitra nebo ministerstvo dopravy. 

"Požadavky považuji za nereálné. Hlavní priority vyplývající z programového prohlášení vlády v rozpočtu obsaženy jsou. A nyní se musíme dohodnout, jaké budou další priority. Každopádně jsme všichni připraveni si to přes léto odpracovat," uvedla Schillerová.

Prioritami rozpočtu v příštím roce je opět jako letos zvýšení důchodů nebo platů učitelů. V případě učitelů plánuje ministerstvo růst platů i v roce 2021. Dále rozpočet počítá se zvýšením rodičovského příspěvku, růstem výdajů ministerstva obrany nebo snížením počtu pozic na ministerstvech o deset procent. 

Finální verze rozpočtu se ovšem ještě může změnit. Loni v červnu v první verzi například ministerstvo financí navrhovalo pro letošní rok i další roky schodek rozpočtu 50 miliard korun. Nakonec byl schválen rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Komunisté, kteří pomohli vládě ANO a ČSSD schválit rozpočet pro letošní rok a tolerují menšinovou vládní koalici, trvají na snížení schodku státního rozpočtu pro příští rok na 30 miliard korun.

Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Během léta ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí MF návrh poslat vládě.

Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok naplánovalo MF na 1,558 bilionu korun a v porovnání se schváleným rozpočtem 2019 dochází k nárůstu o 92,8 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,598 bilionu korun. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například tzv. norské fondy. Ty by příští rok měly činit 108,7 miliardy korun

"Jedná se o typicky socialistický přerozdělovací rozpočet. Vláda vyvíjí negativní rozpočtové úsilí a vědomě tak zhoršuje strukturu rozpočtu. Nadále klesá podíl investic do budoucna, což je cesta do zaostalosti," řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Zároveň dodal, že i přes výhrady k rozpočtu je TOP 09 připravena jednat o jeho podpoře za podmínky, že podíl investic bude alespoň deset procent.

Průměrná penze by se měla příští rok zvednout přesně o 900 korun na 14 358 korun, tedy o 6,7 procenta. Podle odhadů by to mohlo být asi o 150 až 180 korun víc, než teď nařizuje zákon. Mimořádné navyšování důchodů se ale zřejmě podle materiálu v letech 2021 a 2022 už opakovat nebude.

Suma na platy ve státní správě a službách by se měla zvednout proti letošku o dvě procenta, učitelům o deset procent a neučitelským profesím o sedm procent. Na výdělky a platby za provedenou práci na ministerstvech, v úřadech a příspěvkových organizacích by mělo v rozpočtu být o 13 miliard více než letos. Celkem by to činilo kolem 220,5 miliardy. Tuto sumu by si měli rozdělit lidé na 465 429 pozicích.

Podle schváleného materiálu by ve veřejné správě a službách v příštím roce měla přibýt téměř tisícovka nových míst. Víc lidí by se totiž mělo přijmout a víc pozic obsadit, než kolik by se mělo seškrtat. Podle MF by se sice mělo zrušit přes 5700 postů, přibýt by ale mělo 1600 učitelů, 3150 lidí v neučitelských profesích, 1000 vojáků a přes 900 příslušníků bezpečnostních sborů.

Materiál k rozpočtu počítá s tím, že by od ledna měla na ministerstvech ubýt desetina míst. V dalších resortních úřadech by to mělo být pět procent. V příspěvkových organizacích, jako jsou třeba knihovny, divadla, nemocnice, muzea, galerie, dětské domovy či ústavy, by to pak měla být tři procenta. Polovina uspořených peněz na platy ze seškrtaných míst by se využila na odměny.

Podle aktuálního návrhu rozpočtu mají příští rok proti letošku klesnout například výdaje resortu zahraničí o 237 milionů korun, financí téměř o 376 milionů a kultury skoro o 424 milionů korun. Výdaje resortu dopravy se mají snížit o 12,3 miliardy korun a zemědělství o 2,5 miliardy. Porostou naopak výdaje pro školství, místní rozvoj, zdravotnictví, spravedlnost, obranu, vnitro a zvýšit se mají také pro resort práce a sociálních věcí a rovněž průmyslu a obchodu.