Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří byl v sobotu zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Rozhodl o tom výbor pro světové dědictví UNESCO na zasedání v Baku. Návrh na zápis této oblasti se staletou hornickou tradicí podalo společně Česko a Německo. Počet památek v České republice, které se mohou pyšnit titulem světového dědictví, se tak rozrostl na třináct.

Výbor na dnešním jednání vyzdvihl, že šlo o komplikovaný, ale velmi dobře koordinovaný návrh.

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jak zní oficiální název společné česko-německé nominace, tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy - Boží Dar - Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník.

"Je to mimořádná událost nejen pro Karlovarský kraj a saské partnery, ale i pro obě naše země. Potvrdila se tak výjimečná hodnota hornického regionu Krušnohoří na české i saské straně," řekla v reakci na zápis na Seznam světového dědictví hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

Uvolněný zastupitel Karlovarského kraje a předseda komise pro UNESCO Vojtěch Franta připomněl, že po kynžvartské daguerrotypii, která je zapsána na seznamu UNESCO Paměť světa, je krušnohorský region další památkou UNESCO na území Karlovarského kraje.

"Zápis Krušných hor mezi památky UNESCO je uznáním práce a úspěchů lidí, kteří tento přeshraniční region po staletí utvářeli," uvedl po rozhodnutí Výboru světového dědictví premiér Saska Michael Kretschmer.

V Hornickém regionu Erzgebirge/Krušnohoří vznikla řada významných vynálezů a inovací v hornictví a hutnictví, které se zejména v 16. století, ale i později šířily z Krušných hor do celé Evropy i dalších částí světa. Krušnohoří hrálo důležitou roli i při rozvoji báňské administrativy, legislativy, školství i měnových systémů. Z jáchymovského tolaru se na více než 300 let vyvinulo celoevropské platidlo a dal název i americkému dolaru.

Hřebčín v Kladrubech

Národní hřebčín Kladruby nad Labem byl na zasedání také zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Za kladrubský hřebčín to potvrdil jeho ředitel Jiří Machek.

"Kdybych se nedíval na on-line přenos, nevěřil bych tomu," řekl Machek. Hřebčín nicméně musí do prosince 2020 splnit několik podmínek a výbor přidal i několik doporučení. "Podmínky pro nás nejsou nic překvapujícího. Počítáme s tím, že většinu z nich splníme do konce letošního roku," uvedl Machek a dodal, že o zapsání se mělo původně hlasovat až příští rok.

Mezinárodní rada památek a sídel ICOMOS, která pro UNESCO hodnotí nominační dokumentaci, doporučila kladrubskému hřebčínu, aby zvážil rozsah ochranného pásma na jižní hranici nominované krajiny a chránil Kladrubský náhon. Dále mu doporučila, aby dokončil revizi managementu plánu, posílil řízení rizik, dopracoval strategii cestovního ruchu a zlepšil interpretaci navrhovaného statku jako kulturní krajiny, uvedl v květnu náměstek hejtmana Roman Línek.

Ze sobotního on-line přenosu jednání výboru pro světové dědictví UNESCO v Baku vyplývá, že vyjma prvních dvou jmenovaných položek se zbytek bodů přesunul mezi doporučení.

"Předpokládali jsme, že letos se o nás hlasovat nebude. Ve čtvrtek jsem dostal informaci z Baku, že se jim naše nominace tolik líbí, že o nás budou hlasovat už tento rok," řekl ředitel hřebčína. "I hodnocení ICOMOS bylo velmi příznivé," dodal.

"Kdyby krajina hřebčína neměla svou výjimečnost, na seznam by se nedostala," řekl v reakci náměstek hejtmana Línek. "A byli jsem dobře připraveni, všechny materiály, které jsme dokládali, měly snad několik metrů na výšku. Mám obrovskou radost, v mém profesním životě je to jeden z největších úspěchů," dodal Línek.

Hřebčín předal nominační dokumentaci s názvem Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem organizaci UNESCO na konci ledna 2018. Zveřejnil přitom spot Výjimečný okamžik v dějinách národního hřebčína.

Související