Investory nových jaderných zdrojů v Česku budou dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ - EDU II pro Jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro Jadernou elektrárnu Temelín. Navrhovaný investorský model stavby v pondělí schválila vláda. Oznámil to vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Materiál počítá s tím, že investice by měla být placena skupinou ČEZ - a to jak externím financováním, tak vlastními zdroji. Za určitých podmínek bude však ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu.

Uchazeči o stavbu

Rosatom

Ruská státní korporace pro atomovou energii spojuje více než 250 podniků. V Evropě má dohody o stavbě reaktorů v Maďarsku a Finsku.

KHNP

Jaderná divize největší jihokorejské energetické společnosti KEPCO. V zahraničí staví jadernou elektrárnu Barakah ve Spojených arabských emirátech.

EDF

Francouzská státní společnost, která v roce 2018 převzala další státní firmu Areva. Z ní je teď Framatome, která staví reaktory ve Francii a ve Finsku. EDF je dodavatelem britské elektrárny Hinkley Point.

Atmea

Společný podnik japonské Mitsubishi a Arevy, který vznikl v roce 2007. Zatím žádný reaktor nepostavil.

Westinghouse

Americký výrobce, který v Česku dostavěl dva bloky v Temelíně. Firma v roce 2017 zbankrotovala, nyní ji vlastní kanadská investiční skupina Brookfield.

CGN

Státní energetická společnost, která v Číně provozuje a vlastní jaderné elektrárny. Ve Velké Británii se bude spolu s francouzskou EDF podílet na stavbě jaderné elektrárny Hinkley Point.

Vládní zmocněnec Jaroslav Míl dříve uvedl, že pokud nastane změna podmínek, která by znamenala, že investice ČEZ nebude ekonomicky efektivní, stát by firmě tuto ztrátu kompenzoval."Cílem není to, že stát na sebe převezme břímě v uvozovkách neúspěchu, ale stát na sebe musí převzít odpovědnost ve smyslu, pokud by stát něco zásadního změnil - ať už v legislativě, regulaci nebo v čemkoliv jiném," uvedl v pondělí Havlíček. "Předpokládáme, že investorem bude ČEZ a ČEZ do toho půjde i se svým podnikatelským rizikem," dodal.

Jako podpora státu budou podle dokumentu také uzavřeny smlouvy mezi státem a ČEZ, které umožní zajistit získání úvěru pro stavbu zdroje za výhodných podmínek, podobných tomu, jako by si půjčoval stát. Podle dřívějších informací má investice vyjít nejméně na 250 miliard korun (9,8 miliardy eur).

Nejprve by měl přijít na řadu jeden blok v Dukovanech - s jeho uvedením do provozu se počítá po roce 2035. O stavbu se zajímá šest firem. Za nejvážnější uchazeče se považují ruský Rosatom a korejská KHNP.

ČEZ už minulý týden uvedl, že obě dceřiné společnosti - EDU II, stejně jako ETE II - byly už před třemi roky založeny právě s cílem, aby měly na starost výstavbu nových jaderných zdrojů. Podstatnější podle firmy ale bude dojednání smluv o financování mezi ČEZ a státem, první rozhovory se uskutečnily na konci června. "Konkrétní jednání se teprve rozbíhají. ČEZ bude samozřejmě postupovat tak, aby byl jejich výsledek výhodný pro všechny akcionáře," řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Návrh naopak nepočítá s poskytnutím státní záruky návratnosti projektu, jak je známa z Velké Británie v případě elektrárny Hinkley Point. Takzvaný Contract for Difference tam umožňuje postavit jadernou elektrárnu za pomoci garantovaných cen elektřiny. Beze změny má zůstat také akcionářská struktura ČEZ, ve kterém vlastní 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí a zbytek jsou minoritní akcionáři.

Podle minoritního akcionáře a kritika současného vedení ČEZ Michala Šnobra je ale takzvaná put opce, tj. že ČEZ bude moci za určitých podmínek předat státu dceřinou firmu, která bude mít stavbu na starosti, silnější garancí než Contract for Difference. "Díky ceně jaderného bloku a všem dalším rizikům je jasné, že případný nový blok nikdy nebude stavět ČEZ na současném akcionářském půdorysu, ale téměř jistě stoprocentní státní společnost," dodal.

V pondělí schválený materiál počítá také s tím, že kolem zmocněnce Míla se má nově ustavit expertní tým, jehož členy bude pět energetických odborníků - bývalý ředitel ČEZ Jan Vacík, Vojtěch Michalec, Jaromír Novák, Vladivoj Řezník a Jana Siegerová.

Vláda předkládaný materiál schválila se změnami. Podle Havlíčka bylo rozhodnuto, že se vládní výbor pro jadernou energetiku nebude nakonec rozšiřovat o zástupce senátorů, členy naopak zůstanou zástupci všech stran sněmovny. "Počítáme s tím, že se členy Senátu budeme dělat pravidelná setkání, případně je budeme zvát na výbor, ale už jsme to nerozšiřovali," napsal Havlíček.

Výbor tvoří více než 20 lidí, na rozdíl od minulosti jsou všichni jeho stálými členy. Kromě některých ministrů se jednání účastní například generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda dozorčí rady ČEZ Otakar Hora nebo předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Původně proti garancím ze strany státu vystupoval premiér Andrej Babiš. Premiér dlouho trval na tom, aby ČEZ zafinancoval jaderný blok bez jakýchkoli garancí. Jako lepší variantu pak navíc před stavbou nového reaktoru v Dukovanech ještě letos na jaře zmiňoval prodloužení životnosti dvou již fungujících do roku 2045. Později uvedl, že jeho slova byla vytržená z kontextu. Nyní se Babiš s garancemi dle všeho smířil. Na březnovém vládním výboru pro jadernou energetiku, kde vznikl v pondělí schválený plán, proti navrhovanému investičnímu modelu nebyl.

Akcie společnosti na pražské burze klesly v pondělí o necelé procento. Oslovení analytici se neshodují, jak cenu akcií energetické společnosti ČEZ ovlivní plány na nový jaderný blok v budoucnu. Podle části z nich byly obrysy řešení zřejmé už delší dobu, a nejsou tak překvapivé. Druhá skupina míní, že plán je pro akcie ČEZ negativní zprávou. Poukazují přitom hlavně na rozhodnutí vlády, že investory nových jaderných zdrojů v Česku budou přímo dceřiné firmy ČEZ.

Stavba nových jaderných elektráren se po celém světě protahuje a prodražuje. Například letos na jaře se dostavba dvou bloků elektrárny ve slovenských Mochovcích prodražila v přepočtu o sedm miliard korun. Původní náklady během stavby vzrostly z 2,6 miliardy eur téměř na 5,7 miliardy eur. Podobně jsou na tom i další jaderné projekty v Evropě. Výstavba jaderné elektrárny Hinckley Point ve Velké Británii se z původního rozpočtu 6,7 miliardy eur dostala už na 22,3 miliardy eur. Podobně jsou na tom i projekty ve Francii a Finsku.

Navzdory tomu podle Státní energetické koncepce (ASEK), kterou v květnu 2015 schválila tehdejší vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), má být v dalších desetiletích jaderná energetika hlavním zdrojem elektrické energie v ČR. V červnu téhož roku vláda přijala Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, který připravila ministerstva průmyslu a financí.

Podle plánu je žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v elektrárně Dukovany a jednoho bloku v elektrárně Temelín s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Zatímco nyní se jádro na výrobě elektřiny podílí zhruba 34 procenty, po dostavbě dvou bloků by jeho podíl v roce 2040 mohl vzrůst na polovinu.

Běžící projekty výstavby jaderných elektráren v EU
Název elektrárny Stát Dodavatel Rozhodnutí o stavbě Zahájení stavby Očekávané dokončení Původní rozpočet (mld. eur) Současné odhady (mld. eur)
Hinkley Point Velká Británie EDF, čínská CGN 2010 2018 2025/2027 6,7  22,3 
Flamanville Francie Areva (Framatome) 2006 2007 2020 3,3  10,9 
Olkiluoto Finsko Areva (Framatome) 2002 2005 2020 8,5 
Mochovce Slovensko Enel 2006 2008 2020 2,6  5,7 
Pakš Maďarsko Rosatom 2014 2020 (plán) 2026/2027 12,5   
Hanhikivi Finsko Rosatom 2010 2021 (plán) 2028 6,7   
Související