Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA) k prodloužení těžby uhlí v povrchovém dole Bílina do roku 2035. Společnost Severočeské doly musí splnit 31 podmínek. ČTK to sdělila mluvčí MŽP Petra Roubíčková. Ekologické organizace a aktivisté rozhodnutí kritizují. Kladný posudek EIA ještě není povolením těžby, to musí udělit až příslušný báňský úřad.

V současné době je těžba v dole povolena do roku 2030. "Díky změně postupů a technologií v aktuálním záměru bude mít těžba i přes její prodloužení o pět let postupně nižší dopady na životní prostředí a veřejné zdraví oproti současnému stavu," uvedlo ministerstvo. Ekologické povolení je další krok v procesu, který nastartovala vláda v roce 2015, kdy prolomila limity těžby hnědého uhlí na dole Bílina. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tehdy uvedl, že vláda rozhodnutí učinila mimo jiné kvůli zajištění dostatku uhlí pro teplárny a domácnosti a svou roli hrálo i udržení zaměstnanosti. Uhlí pohání elektrárny ČEZ.

Severočeské doly, jimž doly Bílina patří, budou muset kvůli snížení hluku a prachu vybudovat například valy a vysázet zeleň, prašnost má snížit i nový pohon pásových dopravníků. "Stav ovzduší i hluku bude pravidelně monitorován a vyhodnocován, aby obce a obytné zóny byly uchráněny před dopady těžby," uvedla mluvčí. Podle usnesení vlády z roku 2015 bude vytěžené uhlí určené přednostně pro využití v teplárnách, nikoliv k prosté výrobě elektřiny a jejímu vývozu.

Firma bude také muset do roku 2022 snížit množství prachu v ovzduší o devět tun ročně proti současnému stavu, a to nad rámec plánovaných protiprašných opatření. "Jaká opatření zvolí, bude na těžaři, který se na jejich realizaci může dohodnout například s obcemi," podotkla mluvčí.

Podle ministerstva se záměrem souhlasí bez připomínek Krajský úřad Ústeckého kraje a obce Světec a Bílina. Připomínky k záměru zaslaly obce Mariánské Radčice a Braňany nebo město Osek a Duchcov. Nesouhlas vyjádřilo město Litvínov.

K projednávání vlivů další těžby v Bílině na životní prostředí dostalo ministerstvo 4200 připomínek od veřejnosti. Podle MŽP byla většina z nich podobná. Nesouhlasily obecně s vytěžením a následným spálením uhlí kvůli emisím skleníkových plynů a požadovaly posouzení spalování uhlí (nejenom vytěžení) ve vztahu ke klimatu. "S ohledem na směrnici EIA by však takové posouzení bylo zcela nestandardní. Spalování uhlí a jeho dopady se vždy posuzují v rámci povolovacího procesu jednotlivých spalovacích zdrojů, nikoliv jako součást povolovacího procesu těžby, jejíž spalování uhlí není součástí," uvedlo ministerstvo.

"Ministerstvo životního prostředí udělalo největší chybu za celou dobu svého fungování. Povolení těžby uhlí za původními územními ekologickými limity je v přímém rozporu s funkcí ministerstva - tedy s ochranou přírody a životního prostředí," sdělil ČTK mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. Úředníci podle něj mimo jiné povolili zničení mokřadu Venuska a vybudování náhradního nedokáže nahradit rozvinutý a ceněný ekosystém.

"Jedinou útěchou nám může být, že souhlasné stanovisko spoléhá až příliš na materiály, které dodaly Severočeské doly a které podle našich odhadů a zjištění nejsou vždy v souladu s realitou," podotkl Hrábek. Podle něj je pravděpodobné že k pokračování těžby nakonec nedojde, protože nebude v souladu s platnými českými zákony.

Hnutí Limity jsme my považuje kladné stanovisko za selhání ministra Richarda Brabce (ANO). "Jde na ruku těžařům, místo aby chránil naše klima a podmínky pro život. Vláda se tváří, že chce klimatickou krizi řešit, slibuje uhelnou komisi a maže veřejnosti med kolem huby - praxe je ale přesně opačná," sdělil ČTK Jan Polášek z hnutí. Za oprávněnou a nezbytnou reakci na rozhodnutí MŽP považuje například nenásilné blokády infrastruktury.

Aktivisté ze sdružení "Limity jsme my" loni v červenci při protestu proti těžbě uhlí vnikli do Bíliny a připoutali se pod rypadlo. Provoz tehdy zastavili na 12 hodin.

Těžbu povoluje báňský úřad, který by se v případném řízení o povolení hornické činnosti musel vypořádat s dalšími zákonnými požadavky, včetně námitek obcí, vlastnickými vztahy k pozemkům, s dalšími stanovisky a vyjádřeními například od vodoprávního úřadu, orgánu ochrany ovzduší a krajské hygienické stanice.

Severočeské doly patří polostátní energetické firmě ČEZ. V letech 2019 až 2035 chtějí vytěžit skoro 150 milionů tun uhlí.  Zároveň počítají s těžbouv Bílině až do roku 2055. Vláda nicméně právě zahájila proces, na jehož konci má oznámit dokdy chce energetiku postavenou na pálení uhlí odstavit. K mnohem dřívějšímu datu tlačí Českou republiku mezinárodní závazky, které učinila jako významný producent skleníkových plynů v regionu. 

Související