Ministerstvo financí zlepšilo letošní odhad růstu ekonomiky. Prognózu příštího roku ale naopak zhoršilo

Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta. Naopak pro příští rok úřad odhad růstu zhoršil na 2,3 procenta. V letošním roce by měl být růst ekonomiky tažen výdaji na konečnou spotřebu domácností a investiční aktivitou firem i vlády. Příští rok by pak růst spotřeby měl zpomalit, uvedl ve středu úřad v tiskové zprávě. V dubnové prognóze MF počítalo pro letošní i příští rok s růstem ekonomiky o 2,4 procenta. Loni ekonomika stoupla o tři procenta.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v úterý uvedla, že ministerstvo financí na základě ve středu zveřejněné makroekonomické predikce upraví odhadované příjmy v roce 2020. "Aktualizace červencové makroekonomické predikce k 21. srpnu 2019 bude využita pro formulaci makroekonomického rámce návrhu státního rozpočtu na rok 2020 a rozpočtového výhledu do roku 2022," uvedl ve středu úřad.

Koaliční sociální demokraté také ve středu uvedli, že návrh státního rozpočtu na příští rok je v nynější podobě likvidační pro resorty ČSSD a strana by ho podpořit nemohla. Pěti ministerstvům ČSSD chybí podle strany přes 20 miliard korun. Podle MF by ale splnění požadavků ČSSD navýšilo plánovaný 40miliardový schodek, což je nepřijatelné.

"Slabší výhled na růst ekonomiky v příštím roce znamená i menší daňové příjmy. Ministerstvo financí přitom stále čeká relativně svižný růst průměrných mezd. Trh už je ale podle šetření ČNB mezi analytiky méně optimistický, což by znamenalo ještě pomalejší růst daňových příjmů, než nyní rozpočet předpokládá," upozornil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Českou ekonomiku by podle MF mohl nepříznivě ohrozit vývoj v zahraničí i v ČR. Hlavní riziko vývoje v zahraničí představuje odchod Velké Británie z EU, o jehož podobě dosud nebylo rozhodnuto. Prognóza nicméně nepočítá s brexitem bez dohody. Dalším rizikem je podle MF napětí v obchodních vztazích na mezinárodní úrovni a v případě domácího vývoje rychlý růstu úvěrů na bydlení a cen nemovitostí a strukturální změny v automobilovém průmyslu související s přijatými emisními normami.

Naopak rychlejší růst ekonomiky proti odhadům by mohl ve střednědobém horizontu způsobit plánovaný nákup armádní techniky za 80 miliard korun, který by podle MF ovlivnil růst investic.

"Růst české ekonomiky mírně pod úrovní 2,5 procenta v roce letošním a na úrovni dvou procent či mírně nad ní v roce 2020 by v kontextu stávajících nejistot nebyl špatným výsledkem. Ačkoliv by šlo o zpomalení růstu v porovnání s předchozími roky, tak by nešlo o nic fatálního," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Slabší růst HDP a možná rizika je ovšem podle něj potřeba brát v úvahu při debatách o rozpočtu.

Průměrnou míru inflace letos ministerstvo financí očekává 2,5 procenta, tedy vyšší než v dubnové prognóze (2,3 procenta). Následně by měla klesnout na 2,2 procenta v roce 2020. Předchozí prognóza ovšem počítala v roce 2020 s průměrnou inflací 1,6 procenta. Loni byla průměrná inflace 2,1 procenta.

Odhad vývoje kurzu koruny ministerstvo v nové prognóze pro letošek i příští rok mírně zhoršilo. Nově tak očekává letos průměrný kurz 25,60 Kč/EUR a příští rok posílení 25,20 Kč/EUR.

V případě veřejných financí MF nadále v letošním roce očekává přebytek 0,3 procenta HDP.

Česká národní banka odhadovala v květnové prognóze letošní růst ekonomiky na 2,9 procenta a příští rok na tři procenta. Novou prognózu centrální banka zveřejní ve čtvrtek.

Odhady ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z předchozí dubnové predikce):

Zdroj: Ministerstvo financí