Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v červenci opět výrazně zhoršily. Index PMI klesl na 43,1 bodu z červnových 45,9 bodu. To je nejníže od června 2009. Informovala o tom ve čtvrtek společnost IHS Markit.

Hlavním důvodem poklesu indexu je výrazné snížení výroby. Tempo jejího poklesu bylo nejrychlejší od května 2009 a někteří účastníci průzkumu za tím vidí pokračující zpomalování v automobilovém sektoru.

Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená celkové zlepšení sektoru. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby.

"Již nízké výsledky výroby a nových zakázek znovu klesly, a to rychleji než v červnu. Firmy na to reagovaly největší redukcí pracovních sil za tři měsíce a snížením nákupů osmý měsíc v řadě. Tlaky na ceny slábly a aktuální zdražení cen vstupů bylo celkově jen nepatrné a nejmenší od dubna 2016," uvedl ekonom společnosti IHS Markit Eliot Kerr.

Vývoj indexu PMI společně s indikátory důvěry z průmyslu podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera naznačuje, že situace v tuzemském průmyslu zůstává letos stále velmi křehká. "Ačkoli dosavadní tvrdá data z průmyslu spíše překvapovala pozitivně, červnová průmyslová výroba by měla meziročně klesnout a zpomalování průmyslu v druhé polovině roku je na základě uvedených vpřed hledících indikátorů patrně nevyhnutelné," uvedl.

Do nálady průmyslníků se přitom podle analytika Raiffeisenbank Luboše Růžičky negativně promítá zpomalení globální ekonomiky i rizika ovlivňující světový obchod v podobě brexitu a obchodních válek. "Pro tuzemský průmysl je stěžejní především vývoj v sousedním Německu, kam směřuje třetina našeho exportu. Zatímco například sentiment průmyslových producentů v Polsku drží v těsné blízkosti 50 bodů, naše PMI následuje vývoj v Německu a je taženo dolů," uvedl.

Propadá se i eurozóna

Index nákupních manažerů (PMI) pro zpracovatelský sektor eurozóny klesl na 46,5 bodu z červnových 47,6 bodu. Ocitl se tak nejníže od prosince 2012. Šestý měsíc za sebou index zůstává pod hodnotou 50 bodů, která odděluje růst sektoru od poklesu.

Související

Pro Německo, které je největší ekonomikou eurozóny, hodnota indexu klesla nejníže za sedm let, když se vývozní objednávky propadly nejníže za více než desetiletí. Index PMI se snížil na 43,2 bodu z červnových 45 bodů. Zpracovatelský průmysl se na celkové ekonomické aktivitě země podílí zhruba pětinou.

Dílčí ukazatel produkce pro celou eurozóny se snížil na šestiměsíční minimum 46,9 bodu ze 48,5 bodu. Ukazatel je považován za dobré měřítko zdraví ekonomiky. Index budoucí produkce, který je měřítkem optimismu, se snížil na 52,6 bodu, nejníže od konce roku 2012. Nové objednávky klesly desátý měsíc za sebou a továrny třetí měsíc po sobě snižovaly počet zaměstnanců, napsala agentura Reuters.

Hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson varoval, že zdraví zpracovatelského průmyslu v regionu se zhoršuje. Rostoucí geopolitické obavy, včetně obchodní války a brexitu, a obavy ze zpomalení ekonomického růstu doma i v zahraničí podle něj tlumí poptávku a mají negativní dopad na výhled důvěry.

Související